Roztroušenou sklerózu i Parkinsona půjde diagnostikovat dříve

Nové metody magnetické rezonance

Pomoci včasnému nasazení správné léčby na roztroušenou sklerózu nebo dřívějšímu odlišení projevů Parkinsonovy nemoci od jiných poruch hybnosti mohou nové metody měření a analýzy dat, které získávají lékaři z vyšetření na magnetické rezonanci. Nově rozvíjené metody umožní snímat v magnetické rezonanci jiné děje a změny mozku, než šlo dosud.

Odborníci díky tomu mohou odhalit např. změny v obalu nervových vláken nebo malé změny v bílé hmotě mozku, které na běžných snímcích a protokolech z rezonance nejsou vidět. Nemoc tak lze nejenom dříve diagnostikovat, ale také lépe zvolit správnou metodu léčby. Na snímcích z magnetické rezonance lze rychle sledovat, zda zvolená metoda zabírá, a přejít eventuálně k jiné.

Autor: Středoevropský technologický institut CEITEC

Laboratoř multimodálního a funkčního zobrazování, CEITEC Masarykova univerzita

Problémem dosud je, že nové metody často vyžadují složité zpracování získaných dat. Přístroj pro magnetickou rezonanci nedokáže výsledky sám vyhodnotit, zpracování celého zobrazovacího protokolu může i superpočítači zabrat 36 hodin na jednoho pacienta.

Středoevropský technologický institut CEITEC: Nová metoda odhalí roztroušenou sklerózu dřív

Toxické bloky proteinů

Klíčovou roli při rozvoji Parkinsonovy choroby hraje fibrilizace proteinu α-synukleinu, tedy jeho přeuspořádání do dvojitých tyčkovitých útvarů. Jednou vzniklá toxická struktura proteinu přitom interaguje s dalšími molekulami proteinu a převádí je na toxickou formu. Takto vzniklé bloky jsou pro organismus navíc prakticky nerozložitelné.

Jedním z možných řešení je ochrana dosud nepoškozených proteinů. Nově navržený přístup spočívá v tom, aby se již částečně poškozený protein nepřeměnil na plně toxickou a dále „infekční“ formu – tedy aby fibrily (vlákna) na koncích proteinových shluků dále nerostly. Lze na ně např. zkoušet nasazovat „bambule“ tvořené dalšími molekulami. Otevírá se zde snad cesta k vývoji nové skupiny léků.

Ústav organické chemie a biochemie AV ČR: Blokování konců fibril, nová zbraň v boji proti Parkinsonovi

Poznámka autora: Popis, kdy vadně složený protein přeměňuje i do té doby dosud normální molekuly sebe sama, připomíná fungování prionů. V tomto případě je přirozená forma neuspořádané klubíčko, toxická jsou uspořádaná vlákna nebo jejich bloky.

Operace mozku podle GPS

Na neurochirurgické klinice Fakultní nemocnice Olomouc mají lékaři k dispozici nejmodernější způsob, jak pomocí hluboké mozkové stimulace zmírnit Parkinsonovu chorobu. A to jako první v Evropě a teprve druzí na světě.

Metoda hluboké mozkové stimulace využívá pravidelné elektrické impulzy prostřednictvím implantovaného neurostimulátoru a elektrod zavedených hluboko do mozku. Zavedení elektrod do mozku představuje jeden z náročnějších neurochirurgických výkonů. Unikátní technologií je navigační systém, který lékařům umožňuje přesně lokalizovat anatomické struktury mozku, zacílit požadované místo umístění elektrod a sledovat směr chirurgických nástrojů během celé operace. Fungování systému se přirovnává k navigaci GPS.

Fakultní nemocnice Olomouc: Neurochirurgové z FN Olomouc pomáhají lidem s Parkinsonovou chorobou unikátní metodou

Injekce do míchy proti ALS

Vědci vyvinuli novou metodu pro léčbu amyotrofní laterální sklerózy (ALS), degenerativního onemocnění svalů a nervů, kterým trpěl např. Stephen Hawking či bývalý český premiér Stanislav Gross. Na výzkumu se podíleli také vědci z Ústavu živočišné fyziologie a genetiky AV ČR a Ústavu makromolekulární chemie AV ČR. Navržen byl operační postup, který spočívá v podání genové terapie (ta je schopna utlumit zmutovaný gen superoxid dismutázy SOD1 vyvolávající ALS) přímo pod měkkou plenu centrálního nervového systému. Zatím byly vyzkoušeny příslušné injekce do krční a bederní míchy – na myších modelech a miniaturních prasatech. Před vypuknutím nemoci injekce dlouhodobě oddálila její začátek, aplikace po vypuknutí choroby předešla dalšímu zhoršování. ALS je jinak zatím prakticky neléčitelná.

Akademie věd ČR: Vědci AV ČR vyvíjejí unikátní metodu pro útlum neléčitelného onemocnění (soubor doc)

Triky enterovirů

Mezi nejběžnější lidské patogeny patří enteroviry, mj. původci většiny běžných nachlazení, akutního krvácivého zánětu spojivek nebo dětské přenosné obrny. Vědci nyní zjistili, jak tyto viry nasedají na protein ACBD3 na buněčné membráně, ovládnou ho a dále využívají ke svému množení. Znalost způsobů, jakými viry ovládají své hostitelské buňky, nabízí nové možnosti pro vývoj léčiv. (Ví se, na jaká místa proteinu virus přesně nasedá, bylo by tedy možné je zkoušet blokovat apod.).

Ústav organické chemie a biochemie AV ČR: Jak enteroviry ovládnou protein svého hostitele

Buněčnou genovou terapií proti rakovině

U prvního pacienta v ČR byla provedena léčba nádoru buněčnou genovou terapií pomocí tzv. CAR-T lymfocytů. Jednalo se o člověka s nádorem (mediastinální velkobuněčný B lymfom) hrudních mízních uzlin, na který nezabralo několik verzí chemoterapie.

Autor: FN Brno

Prof. Jiří Mayer, přednosta Interní hematologické a onkologické kliniky FN Brno a LF MU, kde bylo provedeno první podání buněčné genové onkologické terapie

Při této léčebné metodě jsou pacientovi nejprve z krve odebrány bílé krvinky, které jsou následně odeslány do výrobního závodu firmy Kite Gilead v USA. Tam je do nich vložena speciální genetická informace, díky které se „naučí“ cíleně rozpoznávat a ničit určené nádorové buňky.

Genetická modifikace T-lymfocytů pacienta proběhla úspěšně a tyto buňky mu byly po šetrné přípravné chemoterapii podány na začátku prosince 2019. Ostře sledované období po podání bylo provázeno pouze velmi mírnými nežádoucími účinky. Pacient již mohl být z nemocnice propuštěn.

Fakultní nemocnice Brno: První buněčná genová terapie nádoru ve FN Brno a ve střední Evropě

Organoid nádoru prsu

Na Ústave experimentálnej onkológie Biomedicínskeho centra Slovenskej akadémie vied zavedli výzkum organoidů nádoru prsu. Na základě vzorku získaného od pacientky se vypěstuje obdoba celého nádoru (organoid), která odráží vlastnosti a komplexitu celého nádoru. Experimentování s organoidy dává mnohem přesnější výsledky, než když se laboratorně jen pěstují nádorové buňky na Petriho misce (apod.). Organoid má vlastní 3D strukturu a anatomii, která ukazuje, jak nádor získává/zpracovává kyslík a živiny, lze na něm zkoumat sklony k růstu, metastazování nebo odolnost proti různým terapiím. Jinak řečeno, organoid by měl být maximálně podobný původnímu nádoru a umožnit, aby se pak každému pacientovi dostala personalizovaná léčba.

Slovenská akadémia vied: Využitie progresívnych modelov pri liečbe karcinómu prsníka

Léčba nádoru jater

Všeobecná fakultní nemocnice Praha a Institut klinické a experimentální medicíny spouští nový program onkologické léčby, který propojí know-how obou institucí. Specializovaný tým umožní ušít pacientům léčbu na míru. Nemocní s primárním karcinomem jater tak budou moci být buď zařazeni do transplantačního programu, nebo jim bude indikována adresná léčba na základě molekulární (genové) charakteristiky nádorové choroby a genové výbavy pacienta.

Karcinomem jater každoročně onemocní kolem 900 obyvatel ČR.

IKEM: Spolupráce VFN a IKEM: nová naděje nejen pro pacienty s nádory jater

Transplantace jedné vrstvy místo celé rohovky

Ve Fakultní nemocnici Ostrava úspěšně provedli tři lamelární transplantace rohovky moderní metodou (tzv. DMEK), z předem připravených rohovkových lamel. Při takové operaci se nenahrazuje rohovka v plné tloušťce, ale pouze jedna z jejích vrstev. Celá operace je šetrnější, má rychlejší pooperační hojení, nemocní po operaci lépe vidí a užívají méně léků než při dosavadní transplantaci rohovky. Jedná se o operaci, která dosud nebyla v Moravskoslezském kraji rutinně prováděna a nemocní museli dojíždět často až do Prahy.

Fakultní nemocnice Ostrava: Na oční klinice jako první v Moravskoslezském kraji provedli transplantaci rohovky unikátní metodou pomocí 3D zobrazení

Nevidomí ve městě

Vědci se zaměří na to, jakým způsobem se nevidomí lidé učí městským prostorem pohybovat, jak využívání různých druhů asistovaného pohybu (bílá hůl, vodící pes, asistent, informační a komunikační technologie) proměňuje jejich zkušenost s městským prostorem.

Mendelova univerzita v Brně: Vědci budou zkoumat pohyb nevidomých ve městě