Názor k článku Rozvody - mýty a fakta od Jarda_P - > joga: V tech odkazech se nepise o oficialnim odsouzeni...

  • Článek je starý, nové názory již nelze přidávat.
  • 31. 1. 2010 13:27

    Jarda_P

    > joga: V tech odkazech se nepise o oficialnim odsouzeni a zakazu jogy Vatikanem, jen o nazorech

    No nevim, ja to chapu tak, ze se Vatikanu joga nelibi a byl by radsi, kdyby se ji lide nevenovali. A vemte v uvahu, ze to, co reknou ve Vatikanu, dorazi na kazatelny casto ve zkreslene forme a mame z toho ono „joga je nastrojem dabla“.

    > kondomy: Neznam kvalitu africkych vyrobku (nepredpokladam dovoz z Evropy ci Severni Ameriky), ale pokud neni dostatecna a k tomu se pripocte riziko nespravneho a nepravidelneho pouzivani…

    Ja bych naopak predpokladal, ze je do te Afriky dovazeji, eventuelne je tam obcas nekde vyrabi firmy, jako treba Durex, a to v obvykle kvalite. Tezko bych predpokladal fabriku na kondomy v zemich, kde nedokazi ani vyprodukovat jidlo na pouhe preziti obyvatelstva, kdy navic tyto zeme byly casto zdevastovany valkami tak, ze jsou dnes temer na urovni doby kamene.

    >> free condoms can lead to sexual promiscuity
    >To slovo ‚can‘ je namiste. Zalezi vzdy na konkretni osobe.

    Promiskuita pouzivanim kondomu tezko vzroste. Promiskuita je totiz tradicne soucasti africke kultury a to do takove miry, ze u spousty (vetsiny?) deti ani neni jasne, kdo je otec a vsem je jedno, kdo vlastne otec je. Dite ma matku a otcem je ten, kdo je zrovna nablizku. Ostatne casto i matkou je ta, ktera je zrovna nablizku. Dite ma jednu hlavni matku, pak vsechny ty vedlejsi matky a kterehokoliv muze za otce, je-li zrovna nablizku.

    Organizace, ktere se v Africe snazi bojovat proti AIDSu, se neomezuji jenom na distribuci kondomu, ale snazi se sirit informace o bezpecnem chovani, tedy omezeni promiskuity a kdyz uz nekdo musi byt promiskuitni, necht tak cini alespon s kondomem. Jenze zmenit zvyky neni tak jednoduche. Lide tez veri vselijakym poveram o AIDSu a nechapou, jak vlastne vznika. Nechapou tez, ze jejich dnesni chovani zpusobi nemoc za treba deset let, behem kterych budou vesele sirit nakazu. Proto pokud se prosadi alespon pouzivani kondomu, je to jiz velky uspech. Pak prijde jeden kardinal, ktery zenske nikdy ani ruku nepodal a leta usili stovek lidi jsou doslova v hajzlu.

    Jenze ono to neni o „free condoms can lead to sexual promiscuity“, ale spis o „It goes so far as to suggest that condoms may even be one of the main reasons for the spread of HIV/AID“. Dementni formulace, ktera se, po te, co dorazi az na kazatelnu v Africe, snadno transormuje na: „Kondomy zpusobuji AIDS“. Nic si nenamlouvejme, takovy knez v Africe casto nema vyssi vzdelani, nez jeho ovecky a nikdy necetl nic jineho, nez Bibli. A tez, nez se ta „informace“ dostane az k nemu, je propasirovana pres radu vrstev cirkevni hierachie, kdy kazda ji upravi tak, jak ji rozumi, zcela dle principu tiche posty.

    > Tady je problem v tom, ze se ostatni (vetsinova spolecnost) naopak silne montuji do zivota svymi predstavami o moralce jim a dalsim teistum (skolstvi, masmedia).

    ??? Nuti snad spolecnost krestany do potratu? Nuti je divat se na „nemravnosti“? Nuti je do promiskuity? Nuti je chlastat? Zakazuje jim, aby sve deti posilali do nedelni skoly na katechismus? Ne. Ale treba ten katechismus si musi krestani obstarat sami, statni skola totiz poskytuje sekularni vzdelani v ramci oddeleni statu od cirkve. Nevidim duvodu, proc by stat mel vydavat penize na vzdelani vyzadovane urcitou nabozenskou skupinou a utracet na to penize vsech danovych poplatniku, z nich vetsina ani krestani nejsou.

    >Krestanstvi jako dedic stareho Rima: ano i ne, podle toho, jaky aspekt bereme v potaz.

    Doporucuji vam precist si knihu Storia di Roma, kterou napsal Indro Montanelli. Krome toho, ze je to velmi dobra kniha, ktera vas seznami s historii Rima tak, ze se pritom nebudete na smrt nudit, jak byva u knih o historii obvykle, vas mozna prekvapi, do jake miry lze principy fungovani spolecnosti ve starem Rime rozpoznat v nasi zcela nedavne minulosti a casto i v pritomnosti.

    Napriklad v pocatcich Rima existovali vedle sebe celkem nedaleko Etruskove a Rimani. U Etrusku byla zena svobodna, vzdelana, povazovana za celkem rovnopravnou. U Rimanu byla zena v podstate kusem nabytku nebo soucasti sporaku a fabrikou na deti. Jeji cena byla urcovana podobne, jako cena kravy. A ted se podivejte, jake bylo postaveni zeny v (po)krestanske spolecnosti, jeste zcela nedavno. Nebo kdy zeny ziskaly volebni pravo a jaky to byl porod, nez se to povedlo. A i dnes je rovnopravnost casto spise teorii na kusu papiru.

    Etruskove zili spolecensky zivot, jehoz dulezitou soucasti byla kultura a zabava. Rimani zili zivot, jehoz temer jedinymi soucastmi byli povinosti, prace, sluzba v armade… Chlapci od sedmi let chodili do parlamentu poslouchat kydy pritomnych kecalu, namisto aby si nekde hrali. Ze stareho Rima se, na rozdil od jinych kultur, nezachovaly temer zadne hracky! Vidite patralelu s krestanskou vychovou v dobe nedavne, dle zasady „ohybej strom, dokud je mlady“? BTW, zivot v Rime byl tak nesnesitelny, ze se mladi vojaci radsi nechali zabit v boji, protoze to uz nemohli snest.

    Sexualni zivot ve starem Rime podlehal striktni regulaci, i kdyz lide vedi spise o pozdnich Caligulovych orgiich. Sex se konal pouze za tmy, jedine, co Rimani do sexu prinesli noveho, je to, ze vymysleli slovo sexus. Opet, postoj stareho Rima k sexualite preziva do znacne miry dodnes. Po temer celou dobu krestanske historie lze sledovat snahy o regulaci sexu a snahy vytvorit v lidech pocit viny ve vztahu k sexu.

    Rimani nakonec Etrusky vyvrazdili a jejich kulturu srovnali se zemi tak, ze se temer nic nezachovalo. Jsme tedy, bohuzel, dedici Rima a ne Etrusku. Nase spolecnost podleha penezum a mocichtivosti, jako nejvyssim zakonum. Ridime se pravidly typu: „Silnejsi vitezi“, i kdyz tvrdime presny opak. Presne, jako Rimani, i kdyz ti alespon nic nepredstirali, protoze to nebyli krestani a nemuseli predstirat, ze se ridi zasadou „miluj blizniho sveho“.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).