Dovolím si taky pár poznámek:
Postoj náboženství k sexualitě správně:
Krestanstvi: Souloz jakkoliv často a s jakkoliv velkým uspokojením, pouze lidsky důstojným způsobem a v řádně uzavřeném manželství..
Islam: Muž smí mít maximálně 4 manželky a ty má povinnost zabezpečit rovným dílem (i po stránce sexuální)
mnohomužství, mnohoženství
ve společnostech se prosadily takové formy, které nejlépe vyhovovaly dané oblasti z hlediska zdravého vývoje populace. U Arabů, kteří se stále vybíjeli ve válkách, citelně chyběli muži, tedy aby na každou ženu vyšel muž, prosadila se polygamie. Podobný smysl měla i polyandrie v Nepálu. Náboženské potvrzení takových forem se objevilo až následně a spolu s měnícími se podmínkami se i zde mění forma soužití – např dnes u moderních Arabů je mnohoženství výjimečné.
kapitalismus, socialismus a další „ismy“
vznikly, aby zaplnili duchovní vakuum, které vzniklo odklonem lidí od náboženství. Tento odklon byl z velké části způsoben – uznávám – tím, co ve svých příspěvcích na křesťanství kritizujete. Tak fakt nevím, jestlí v tomto případě ten ateismus po období víry nebylo vymítání čerta ďáblem…
„Jak vidite, krestani z toho vychazeji uplne nejnudneji.“
Asi na tom soužití jednoho muže s jednou ženou něco bude, když je to model, který se tak většinově prosadil v celém světě.
Darwinismus
je taky pouze teorie, široce kritizovaná a jestli se nemýlím, v její původní podobě ji většina vědců odmítá. Ale možná máte lepší informace…
„Po te, co mu byla po staleti zakazana zabava, sex, necenzurovana kultura… a kdy mu nezbylo, nez tedy pracovat a vydelavat penize…“
Taky jsme díky té práci dosáhli největšího pokroku, takže ten zatracovaný kapitalistický model (který opravdu vzešel z protestantismu) ochotně převzala většina světa.
„umoznily cloveku, aby ukazal svou pravou tvar po te, co ho nikdo uz nenutil predstirat, ze je necim jinym, nez pokleslym, neprilis inteligentnim a na budoucnost nemyslicim konzumentem.“
Co je člověk? Z pohledu psychologie máme v sobě potenciál všech vlastností (dobrých i špatných). Když rozvíjíme ty dobré, tak přece nejsme pokrytci. To by pak všichni vychovatelé nás vedli k pokrytectví. Jestliže ze sebe děláme jen stupidní konzumenty, tak nejsme o nic míň pokrytečtí, protože máme potenciál na víc. Právě proto je člověk tak beznadějně náboženským tvorem a duchovno ho tak přitahuje, protože nechce být jen tím, čím píšete, že je.
„A tak zatimco ostatni narody si uzivaly sexu a jine zabavy, my jsme budovali ismy.“
To je přece – to platilo jen v části křesť. světa a v určitých dobách. Tak třeba v barokní době bylo tolik svátků – a tím i pracovního volna, že si o tom dneska můžem nechat zdát. V době, kdy se budovali „ismy“ už se lidi necítili tak svázaní náboženstvím, takže neměli ani zábrany si užívat. Navíc si myslím, že se stejně nejvíc „hřešilo“ tam, kde se to nejvíc zapovídalo…
rozvojový svět, zdroje a přelidnění
V podobné situaci jako dnes jsme už v historii párkrát byli. Když za Josefa II. chybělo dřevo, že se pohřbívalo v pytlích, objevilo se uhlí. Když už později nestačilo, objevila se ropa… Malhtesiovy předpovědi o brzkém přelidnění se taky jaksi nevyplnily. Takže snad můžeme doufat, že se zase objeví ňáký nový zdroj a populační křivka se vychýlí na rozumnou úroveň jako už tolikrát předtím a ten konečný zánik světa se zase na nějaký čas odsune… :-) (trochu optimismu)