> Krestanstvi: Souloz jakkoliv často a s jakkoliv velkým
> uspokojením, pouze lidsky důstojným způsobem a v řádně
> uzavřeném manželství..
Prominte, ale tak je to mozna dneska. Predtim to bylo spise „jednou za dva mesice, kdyz uz to musi byt. Zena necht nehybne vyckava a neprozije zadnou rozkos. I na to byly specialni nocni kosile, s otvorem v rozkroku, aby se zbytecne neodhalovaly "hrisne“ casti tela. Vypravejte mi o zabave.
> Asi na tom soužití jednoho muže s jednou ženou něco bude, když
> je to model, který se tak většinově prosadil v celém světě.
Ano, snadno kontrolovatelne spolecenska jednotka ma sve administrativni vyhody. Nicmene vyse uvedena omezeni se vztahovala i na monogamni pary v radnem manzelstvi. Proto mluvim o nude. Nuda neni to, ze ziji s jednou zenskou, ale to, ze mi cirkev prakticky zakazuje sex.
Darwinismus je teorie siroce kritizovana zejmena zastupci biblicke verze stvoreni sveta. Zatim to ale je nejlepsi teorie, jakou mame. Nejblizeji se shoduje s vedeckymi poznatky, ktere jsou nam k dispozici.
> Taky jsme díky té práci dosáhli největšího pokroku, takže ten
> zatracovaný kapitalistický model (který opravdu vzešel
> z protestantismu) ochotně převzala většina světa.
Otazka je, co je pokrok. To, ze se zvysily zisky?
> Tak třeba v barokní době bylo tolik svátků – a tím
> i pracovního volna, že si o tom dneska můžem nechat zdát.
A jste si jist, ze lide ty svatky smeli vyuzit k necemu zabavnejsimu, nez nez je dalsi navsteva kostela?
> Navíc si myslím, že se stejně nejvíc „hřešilo“ tam, kde se to nejvíc
> zapovídalo…
Samozrejme. Knezi si uzivali s malymi chlapecky a kardinalove ve Vatikanu si uzivaji s milenkami. V Rime je to pry verejnym tajemstvim.
> V podobné situaci jako dnes jsme už v historii párkrát byli.
Nebyli. Nikdy predtim nas nebylo pres sest miliard. Nikdy predtim jsme nemeli jaderne zbrane. Populacni krivka se v historii nesnizovala rozumne, ale prostrednictvim valek. Valky jsou krestanskou nahrazkou antikoncepce.
> trochu optimismu
Trochu optimismu je tezke najit v zaplave lidske blbosti, jiz jsme denne svedky. Ale mozna jsem „relativni optimista“ v tom smyslu, ze situaci je mozne videt jeste mnohem cerneji.