„Nevim, co je na Bibli realistickeho…“
Bible rozhodně realistická je, např. z těchto důvodů:
- Z literárního hlediska je její jednotící ideou zachytit život v jeho všednosti, zabývá se obyčejnými lidmi. Veškerá starověká literatura naopak popisovala výjimečné nebo mýtické postavy a výjimečné činy.
- jednání lidí – např. v evangeliích – je zcela realistické. I když se popisují zázraky, reakce lidí na ně jsou reakcemi normálních lidí na abnormální situace. Realističnost NZ o to více vynikne ve srovnání s apokryfní literaturou té doby, která představuje evidentní báchorky už na první pohled.
- Biblická kritika a archeologie potvrzuje platnost mnoha popisovaných událostí, i když samozřejmě ne vše odpovídá přesně…
„soubor povesti, ktere dlouho existovaly pouze v ustnim podani. Otazka je, jakou metamorfozu prodelaly, nez je konecne nekdo sepsal.“
Doba mezi sepsáním nejstarších nalezených svitků NZ a popisovanými událostmi je mnohem kratší než většina klasických děl. Je málo tak dobře dochovaných děl jako Nový zákon. První tři evangelia jsou si velmi podobná. Odborníci to vysvětlují tím, že vznikla jako ohlas kázání apoštolů. Když někdo často káže o tomtéž, vytváří si stejné schéma výpovědi, které se moc nemění. Je tedy dost pravděpodobné, že to, co zachycují evangelia, věrně odpovídá tomu, co kázali očití svědci událostí. Jan (jemuž se připisuje autorství jednoho evangelia, 3 listů a Apokalypsy), byl navíc sám Ježíšovým apoštolem.
Jinak Bible inspirovala nesčetné množství umělců, obsahuje mnohé literárně nesmirně cenné pasáže, inspirace pro duchovní život je naprosto evidentní…
Srovnání se Švejkem opravdu není na místě.
„Krestani by si tedy meli udelat v cirkvi poradek: papeze vyhodit…“
papeže přece uznávají jenom katolíci, další křesťané si už dávno vytvořili vlastní církve…
„Jezis, pokud to byl opravdu on, chtel posunout moralku o kousek dal.“
Stejně jako byl ve své době pokrokový i Starý zákon a posunul Židy o dost dál. Čímž lze za pokrokovou označit celou Bibli.