Ruce zničené dezinfekcí? Jak dostat pokožku pod kontrolu

Rok s dezinfekcemi se podepsal na našich rukách

„Vidíme na našich pacientech, že ruce dostaly zabrat. Přes rok používáme dezinfekce, intenzivně umýváme ruce mýdlem a na jejich stavu je to znát,“ říká kožní lékařka Lucie Jarešová. U většiny lidí jde pouze o suché ruce, což je sice nepříjemné, ale nijak zvlášť rizikové. Podle dermatoložky však dochází také k rozvoji ekzémů, a to i u osob, které jimi dosud netrpěly. A to už je větší problém.

Její zkušenost potvrzuje Jana Kundratová ze společnosti Naos, výrobce kosmetiky mj. značky Bioderma. Firma si nechala zpracovat průzkum, ze kterého vyplynulo, že lidé si myjí ruce mnohem intenzivněji než dříve. S tím souvisí i zhoršený stav pokožky rukou, ať již jde o dyskomfort kvůli vysušenosti, nebo přímo o kožní potíže.

„Více než polovina dotazovaných popsala zhoršení kvality pokožky rukou v souvislosti s nadměrným používáním mýdla či dezinfekce během epidemie,“ uvádí manažerka.

Zjištění podporují i ​​jiné průzkumy. Například ve Francii dokonce 97 % zdravotníků uvádí vznik onemocnění kůže a 76 % zdravotníků potvrdilo, že se u nich objevila dermatitida. V průzkumech se často objevují i ​​problémy jako svědění či praskání pokožky.

Pomůže promazávání kůže

Naše kůže není na tak intenzivní mytí a dezinfikování, k jakému jsme se uchýlili v období pandemie, zvyklá. Přípravky, které hubí viry a bakterie, často obsahují alkohol, který pokožku vysušuje:

„Málokdo si po dezinfekci ruce promaže, a kůže tím trpí. Vzhledem k častému opakování se pokožka neumí takto rychle zregenerovat,“ popisuje Lucie Jarešová.

Své pleti můžeme pomoci například pravidelným promazáváním výživným krémem nebo speciální dezinfekcí, která bude k rukám šetrná. Častému mazání se lidé vyhýbají nejen ze zapomnětlivosti či nedůslednosti, ale také záměrně, protože je jim nepříjemný pocit „mastných rukou“, který provází použití některých krémů.

„Promazávání vadí i lidem s ekzémy, pro které bývá nepříjemné. Tudíž ruce nepromazávají a musíme je přesvědčovat, že kůži je i přesto potřebné promastit,“ doplňuje kožní lékařka.

Čím dřív stav řešíme, tím lépe pro naši kůži

Podle lékařky bychom měli na vznikající potíže rychle reagovat. Pokud to neuděláme, můžeme se snadno dostat do fáze tzv. ekzematizace. Na kůži vzniknou červená, suchá, svědivá ložiska, kůže praská – právě proto, že je přesušená.

Situaci navíc nepomohla ani častá změna režimu mnoha lidí – byli jsme více doma, častěji jsme vařili, myli nádobí, pracovali na zahradě… Na narušené kůži snadněji vznikají drobné rány, což představuje v kombinaci s použitou nešetrnou dezinfekcí další problém:

„Když se do otevřené ranky dostane dezinfekce, je to nepříjemné, bude vás to pálit a kožní projevy se zhorší,“ říká Lucie Jarešová. Vede to k tomu, že takto postižení lidé se pak snaží používání dezinfekce vyhnout, což také není optimální řešení.

Podobnou zkušenost popisuje maminka devítileté pacientky s atopickým ekzémem. „Dezinfekci jsme úplně přestaly používat, protože dceři se stav rukou velmi zhoršil a objevila se ložiska i na místech, kde nikdy předtím nebyla, například mezi klouby rukou,“ popisuje paní Zuzana. Dcera si proto dále myla ruce již jen mýdlem a promazávala krémem.

Podle lékařky je prakticky u všech dezinfekcí s alkoholem třeba počítat s tím, že kůže – a zejména již vysušená nebo jinak narušená – bude pálit a svědit. „Pokud máme podobné potíže, určitě doporučuji vyhledat kožního specialistu, aby nám pomohl najít přípravek, kterým lze kůži dohojit, abychom mohli dále mýdla či dezinfekce běžně používat,“ doporučuje dermatoložka.

Řešení dermatologických problémů, které způsobuje časté používání dezinfekce

Odborníci Biodermy vyvinuli speciální dvousložkový produkt, který nabízí jakési 2v1: dezinfekci (tedy ochranu před viry, bakteriemi či kvasinkami), ale současně také ochranu rukou a jejich výživu. Jde o celosvětový patent, který prošel složitým procesem mezinárodního schvalování.

Na rozdíl od běžných dezinfekcí, umístěných většinou v obchodech a dalších veřejných místech, se jedná o tzv. biocidní přípravek, tedy látku určenou a schválenou k omezování škodlivých organismů. „Biocidní účinek přípravku zajišťují účinné látky. V České republice, stejně jako v ostatních členských státech EU, lze biocidní přípravky používat nebo s nimi obchodovat, pouze pokud byly povoleny, a účinné látky v nich obsažené musí být schváleny. Při jejich povolování jsou vyhodnocovány fyzikálně-chemické vlastnosti, účinnost, vliv na lidské zdraví či na životní prostředí,“ popisuje Martina Pečínková ze Státního zdravotního ústavu.

Přípravek dezinfikuje, ale nevysušuje, čehož je dosaženo díky kombinaci dvou komponentů: alkoholové složky (90 %), která dokonale eliminuje nežádoucí viry či jiné mikroby, a lipidické složky (10 %), která pokožce pomáhá regenerovat, obnovuje lipidy a kůži zjemňuje.

„Cílem je nezatěžovat pokožku nadměrně dalšími látkami, ale dodat jí jen to, co jí schází, a napomoci kůži, aby sama nastartovala své přirozené mechanismy,“ říká o produktu Jana Kundratová. I paní Zuzana v něm našla řešení pro svoji dcerku a po nějaké době užívání potvrzuje, že malá Julka může tuto dezinfekci používat běžným způsobem, i několikrát denně, aniž by se její problémy s kůží zhoršovaly.

Výhody olejové složky v dezinfekci

Další možností jsou tzv. hydroalkoholové dezinfekční gely, které vedle alkoholu obsahují některé hydratační složky, například glycerin nebo aloe vera. Jejich účinek však bude krátkodobější.

„I u pacientů, kteří používají hydratační krémy, je problém v tom, že se většinou rychle vstřebají a pokožku nepromastí. Vhodnější je právě využití přípravků s olejovou složkou, které ruce lépe ochrání,“ vysvětluje přínos produktu s lipidy dermatoložka Lucie Jarešová. U tohoto typu přípravku se podle odbornic i dle závěrů vědeckého testování nejen nemusíme bát dezinfekci používat, naopak při pravidelném používání rukám prospívá.

Není již ani potřeba použít následně krém na ruce, funguje i jako balzám. To však platí jen u zdravých rukou, u pacientů s atopickým ekzémem, lupénkou a podobně, kdy je již kůže opravdu hodně suchá, je další promazávání potřebné, upozorňuje lékařka:

„Poškozená kůže potřebuje dodat větší množství mastných látek, abychom obnovili kožní bariéru, kterou si normálně děláme sami.“ Obvykle stačí běžně dostupné produkty, ale několikrát denně, třeba i pětkrát, desetkrát… „Pokud se již tvoří ekzémy, je otázka, zda je tato péče dostatečná. Je vhodné stav prodiskutovat s lékařem, který může doporučit nasadit přípravky s kortikosteroidy, což fázi léčby výrazně urychlí.“

Doporučený postup je umýt ruce a následně použít dvousložkovou dezinfekci. Nicméně i samotná tato dezinfekce plnohodnotně nahrazuje umytí rukou. A případně – u poškozené kůže – ještě promazat.

Sluší se dodat, že společnost Naos 100 % zisku z prodeje produktu Biphase Lipo alcoolique věnuje nadacím, sdružením a nevládním organizacím, které se podílejí na boji s epidemiemi.

Odborná spolupráce:

MUDr. et Bc. Lucie Jarešová

Dermatoložka, působí v ordinaci L DermaMedEst Praha. Je specialistkou v oborech dermatovenerologie a korektivní dermatologie.

---

Mgr. Jana Kundratová, Ph.D.

Medical & Scientific manažerka společnosti Naos – výrobce značek Bioderma, Institut Esthederm a Etat Pur.