Možnost domácího pálení až do výše 175 litrů na osobu a úplné osvobození takového pálení od spotřební daně – to je podstata návrhu novelizace příslušné evropské směrnice, kterou navrhuje a v závěru svého předsednictví EU hodlá prosadit Rumunsko. Pokud by ale taková iniciativa prošla, lze očekávat masivní rozvoj černého trhu s pálenkami a fatální ohrožení v ČR fungujících pěstitelských pálenic, které by pálenkám vyrobeným podle rumunského návrhu nemohly konkurovat.
Návrh představuje nové riziko metanolových neštěstí
Rumunským návrhem se má příští týden, 14. června, zabývat Rada ministrů financí EU, poslední Rada v době rumunského předsednictví. Jde tak o velmi aktuální problém, který má ovšem potenciál vyvolat nová rizika metanolových afér.
Pěstitelské pálenice
- Slouží k výrobě pálenky. Legální jsou autorizované pálenice, které podléhají státnímu potravinářskému i celnímu dozoru.
- Pěstitelské pálení je služba, v rámci které pěstitelská palírna vypálí z ovoce drobných pěstitelů ovocný destilát.
- Destilát vyrobený touto cestou je podle českých zákonů zvýhodněný tím, že je na něj uvalena oproti ostatním druhům alkoholu pouze poloviční spotřební daň. Množství pálenky, které si může pěstitel nechat vypálit v pěstitelské palírně, je omezeno na 60 litrů 50% pálenky na domácnost.
Jak přitom konstatuje výkonný ředitel Unie výrobců a dovozců lihovin ČR (UVDL) Vladimír Darebník, návrh sice nemusí být přijat, neboť se proti němu staví řada evropských zemí, včetně ČR, části zejména nových členských zemí ale rumunský návrh tak úplně nevadí. Mimo jiné proto, že si v době vstupu do EU nevyjednaly, na rozdíl od ČR nebo Bulharska, jak budou na národní úrovni výrobu pálenek a jejich zdanění řešit.
Možnost domácího pálení alkoholu do výše 175 litrů na osobu a úplné osvobození takového pálení od spotřební daně – to je návrh novely v rámci rumunského předsednictví EU
Nevyjednalo si to ani Rumunsko, a důsledkem byl masivní nárůst černého trhu s pálenkami poté, co se v roce 2007 v Rumunsku na tyto produkty výrazně zvýšila spotřební daň. Proto hodlá Rumunsko novelizovat příslušné evropské nařízení – tedy aby si vyřešilo vlastní problém. Jenže na úkor zemí jiných, například ČR.
Likvidační krok pro pálenice v ČR
U nás totiž existuje systém, podle kterého má fyzická osoba možnost nechat si v pěstitelské pálenici vypálit ovocný destilát, na který je uvalena spotřební daň ve výši padesát procent aktuální sazby. Pěstitelské pálenice v ČR mají přitom statut potravinářského podniku, a podléhají tedy státnímu potravinářskému, ale také celnímu dozoru, a jsou tak mimo jiné povinné vést přesnou evidenci o výrobě lihu. ČR tím dodržuje stávající znění evropské směrnice 82/93/EHS o spotřebních daních, která právě v odůvodněných případech povoluje redukci spotřební daně u soukromého pálení na padesát procent.
Případné přijetí rumunského návrhu by tak samozřejmě pěstitelské pálenice v ČR zásadně ohrozilo, ne-li zcela zlikvidovalo. Nemohly by totiž finančně konkurovat nedaněné produkci pálenek, neboť na rozdíl od ní by musely odvádět onu padesátiprocentní spotřební daň. Čelit tomu by tak šlo také jen nedaněnou produkcí – a tedy rozvojem černého trhu s pálenkami. Samozřejmě ovšem pod hrozbou sankcí za porušení tuzemských zákonů. Asi nejdůležitějším důsledkem by však byla ztráta kontroly nad pěstitelskými pálenicemi ze strany Státní zemědělské potravinářské inspekce, vedlejším pak propad příjmů státního rozpočtu na spotřební dani, které UVDL odhaduje v objemu 300 až 500 milionů korun ročně.
V ČR je přitom v současné době zhruba šest set pěstitelských pálenic, ještě větší počet je ale například v sousedním Německu, které se i proto proti rumunskému návrhu staví. Staví se proti němu i následující předsednická země – Finsko. Jak ale přiznává UVDL i ministerstvo financí, tlaky na liberalizaci pálení v rámci EU jsou značné, a i když se zřejmě ještě v průběhu příštího týdne neprosadí, není vyloučeno, že se tak stane v budoucnosti.
Galerie: České míchačky – mezi kreativitou, recesí a bolehlavem
ČLÁNKY DO MAILU