Dnešní společnost si může mnohdy alespoň na Silvestra dovolit i dražší šampaňské, pochoutky z masa nebo naopak veganské speciality. Receptů na nejrůznější slavnostní pohoštění je možné během chvilky vyhledat velké množství na internetu. Někteří z nás tak zkoušejí každý rok překvapit něčím jiným.
Co se dozvíte v článku
Jednohubky a chlebíčky byly klasika
V minulosti poměrně nedávné to zas tolik nešlo. Ačkoli mnozí vzpomínají na silvestrovské veselí za minulého režimu s jistou nostalgií, jak by také ne, byli tenkrát mladí, jisté je, že regály v obchodech nebyly plné lahůdek a někdy zely i prázdnotou a běžné rodiny si ani nemohly některé tehdejší delikatesy nebo třeba dražší víno dovolit.
Dnešní šedesátníci vzpomínají na chlebíčky s vařeným vejcem, pokrájenou nakládanou okurkou, kouskem sýra, sterilovanými kapiemi a gothajem nebo turistickým salámem. Pokud se jim poštěstilo, tak třeba i se šunkou. K delikatesám tenkrát patřila sardelová očka. Pomazánky na chlebíčkách byly různé. Například hořčicová, sýrová, vaječná nebo ze sardelek. Oblíbená byla také vajíčková tlačenka.
„Jednohubky a chlebíčky byly taková klasika, která nejspíš patřila k Silvestrům ve většině domácností. U nás se k večeři podával ovar s jablečným křenem, a z toho, co se nesnědlo při silvestrovském večeru, byl hned po Novém roce sulc,“ říká sedmašedesátiletá Eva Rybná a dodává, že u ovaru zůstala dodnes, ale v menším množství.
Galerie: Co se jedlo na Silvestra
„Dnes si mohu dopřát různé delikatesy, které dřív na pultech nebyly. Například plněné olivy, sušená rajčata v oleji, tuňáka a pomazánku z tresčích jater – tu jsme si sice dělali doma už tenkrát, ale tresčí játra nebo třeba kaviár, to bylo velmi úzkoprofilové zboží,“ vzpomíná.
Trochu netradiční jednohubky se tenkrát dělaly z chleba. Z krajíčků namazaných sádlem a posypaných najemno nakrájenou cibulí se vykrajovala srdíčka, kolečka a další tvary formičkami na cukroví.
Sovětské „šampaňské“ a česká „whisky“
K oslavám konce roku tehdy, stejně jako nyní, patřil alkohol. Víno se prodávalo nejčastěji v zálohovaných litrových lahvích a nabídka nebyla tak široká, jako je dnes. Sehnat třeba francouzské víno, to byl zázrak, nebo musel mít člověk známého v nějakém lepším podniku nebo ve více či méně významné funkci. Hlava bolela po ovocném vínu, kterému se říkalo čučo. Stávalo okolo pěti korun. Kdo na tom byl trochu lépe, mohl si připít šumivým polosuchým vínem Sovetskoe Igristoe.
Oblíbený byl doma dělaný vaječný likér nebo „česká whisky“ Stará myslivecká, jejíž historie sahá až do 16. století. Na tamější poměry drahý a těžko sehnatelný byl Zlatý bols. Ten, který obsahoval skutečné zlaté šupinky, se kupoval v zahraničí nebo v Tuzexu. Někdy se dal sehnat, stejně jako ostatní spíše výjimečné zboží, v Domu potravin na horním konci Václavského náměstí v Praze.
Galerie: Pravé české míchačky -magické oko a utopený komunista
Později se podobné potraviny daly koupit v luxusních prodejnách Eso, kde bývaly dlouhé fronty, jakmile se rozkřiklo, že dostali nějakou specialitu ze zahraničí, nebo naopak tuzemskou, ale vyváženou většinou jen do zahraničí.
České ruské vejce
V bufetu Automat Koruna ve stejnojmenném paláci na rohu Václavského náměstí a ulice Na Příkopě se také (údajně) zrodila pochoutka pojmenovaná ruské vejce. Vajíčko posazené do vlašského salátu a polité majonézovou omáčkou bylo oblíbené při mnoha slavnostních příležitostech, k jakým bezpochyby patří i Silvestr. Nebo posloužilo jako rychlé občerstvení.
Recept: Retro ruské vejce
Suroviny na 10 porcí:
- 150 g ve slupce vařených oloupaných brambor
- 50 g vařené mrkve
- 50 g vařeného celeru
- 80 g nakládaných okurek s trochou láku na přelití vajec
- 50 g mraženého hrášku
- sůl, pepř
- plnotučná hořčice
- Worcester
- 200 g kvalitního šunkového salámu
- 100 g majonézy
- cukr
- 5 ks vajec uvařených spíše nahniličko
- případně k servírování list salátu ap.
Nejprve si připravíme vlašský salát. Brambory, mrkev, celer a okurku nakrájíme na kostičky nebo malé proužky a promícháme ve větší míse společně s hráškem. Osolíme, opepříme, přidáme Worcester a hořčici. Dále pokrájenou šunku a asi tak polovinu majonézy. Pořádně promícháme.
V menší misce připravíme přeliv na vejce. To znamená, že smícháme zbytek majonézy se lžící láku od okurek, solí a cukrem.
Servírujeme v malých miskách, na jejichž dno můžeme položit list salátu. Následně přidáme několik lžic vlašského salátu. Nahoru položíme půlku uvařeného vejce, které přelijeme směsí majonézy a láku od okurek. Misku můžeme ozdobit podle fantazie třeba plátkem rukoly, pokrájenou okurkou nebo petrželí.
Oblíbenou variantou bylo ruské vejce v aspiku. K tomu byla ještě zapotřebí sypká želatina, která se promíchala se 100 ml láku od okurek a 100 ml vody. Rozehřátou želatinu je možné ještě dále okyselit. Ruské vejce se aspikem přelilo a nechalo zchladit.
Někteří připravovali ruské vejce v aspiku v dlouhých formách, tzv. srnčím hřbetu. Také se v něm dělala zmíněná vajíčková tlačenka.
„Někdy jsme na stole mívali šunkový závitek v aspiku. Dělali jsme si jej doma, když jsme sehnali želatinu a samozřejmě šunku,“ vzpomíná Eva Rybná.
Kde se vlastně vzala silvestrovská hostina?
Silvestrovské veselí patří k pohanským svátkům, které se snažila církev potírat. Lidé v minulosti chodili spíš do kostela, kde děkovali za vše dobré v končícím roce a prosili o zdraví a dobrou úrodu v roce nadcházejícím.
Bujaré oslavy se datují až od 19. století. Oblíbený býval ovar, kroupy a křen s jablky. Některé pokrmy si lidé raději odpouštěli kvůli pověrám. Některé dokonce přetrvávají dodnes. Například se na Nový rok nejí drůbež, aby prý neodletělo štěstí a nerozletěly se peníze. Stejně tak se nejí králík ani zajíc, to by zas mohlo štěstí odskákat. Naopak se konzumuje na Nový rok čočka, která symbolizuje dostatek peněz po celý rok.
ČLÁNKY DO MAILU
