Moje maminka dělala jíšku tak, že místo polohrubé mouky dávala dětskou krupičku. Vypadala v polévce skoro jako jikry :-) Ale byla strašně hutná... V polévce skoro stála lžíce, ale byla jinak výborná. A to jsme ještě musely sníst kapra s br. salátem než jsme byly vypuštěny ke stromečku.
Hlavy do polévky, co si pamatuji, používala vždy.
Je na každém domácím kuchaři/kuchařce, jestli žábry v hlavě nechá či nee. Zkuste je však nejdříve vyloupnout a podívejte se na ně pod lupou (jen pro otrlé). Samozřejmě se bavíme o čerstvě zabitém kaprovi, ne o mražené kapří hlavě ...
Jednou jsem vařila polévku z asi 5-ti maličkých kapřích hlaviček a z jedné jsem zapomněla vyndat jedny žábry. Polévka nebyla hořká, ale po konzumaci zůstala na jazyku taková divna pachuť, takže to je asi to, o čem mluvily naše babičky - ne, že by byla polévka hořkostí nepoživatelná, ale že nechává hořkou nepříjemnou pachuť na jazyku.
PS: zajímavé je, že se vůůůbec nepíše o očích - já je sice dloubám, ale znám i případy, kdy oči v hlavě nechávají a vaří. Jak to děláte vy?
Žábry jsem jednou omylem nevyndala u jedné z hlav a polévka hořká nebyla. Tak nevím... A co s očima? Nechávám je v hlavě a věřte nebo nevěřte jsem jedna z mála lidí, co je od mala po uvaření jí. Jedla je moje maminka a dala mi také ochutnat, chtěla jsem to. Dítě nemá pocit ošklivosti, ten vzniká výchovou. Takže kapří oko je výborné :-) Opravdu. Jím i uvařený mozek z kapří hlavy.
Hlavy po uvaření trochu zblednou a změknou. Oku zbělá čočka, jinak trochu zesvětlí jako hlava. Oku žádnou péči nevěnuji, vidličkou se lehce vydloubnou a vyplivnu jenom bílou čočku velkou jako antiperle. Párkrát se mi ji podařilo rozkousnout, má takovou křídovou příchuť, nic ošklivého. To oko chutná příjemně slaně, je to opravdu pro mne velká pochoutka.
Je zvláštní, za syrova bych to oko asi nebyla schopná vydloubnout, přišlo by mi to nepříjemné :-)