Ryba smrdí od hlavy, říká se. Tentokrát to tu zavání ani ne tak rybou, jako spíš mystifikací spotřebitele. Neboť: označování potravin se provádí tak, aby neuvádělo spotřebitele v omyl, praví zákon.
Označování potravin
Způsoby označování potravin se provádí tak, aby neuváděly spotřebitele v omyl:
a) pokud se týká charakteristiky potraviny, její podstaty, totožnosti, vlastností, složení, množství, trvanlivosti, původu nebo vzniku, způsobu zpracování nebo výroby,
b) přisuzováním účinků nebo vlastností, které potravina nevykazuje
Vyhláška č. 113/2005 Sb., o způsobu označování potravin a tabákových výrobků
Každá ryba dobrá, říkají výživáři. Pokud není zrovna čerstvá, případně mražená, i v rybích výrobcích jsou například prospěšné omega-3 kyseliny. „Pravidelná konzumace ryb je vhodná pro všechny osoby snažící se žít zdravě, pro sportovce, osoby dodržující redukční dietu,“ říkají odborníci ze serveru STOB (Stop obezitě, www.stob.cz), ovšem pozor: „… za předpokladu, že rybí maso není smaženo nebo není v kombinaci s majonézou (majonézové rybí saláty) či velkým množstvím oleje (ryby v konzervách).“
Omyl číslo jedna: Pokud si teď myslíte, že tuhle drobnou lapálii můžeme vyřešit tím, že sáhneme po rybím salátu nikoli s majonézou, nýbrž s jogurtem, jste vedle. Výrobky, které se jmenují „rybí salát s jogurtem“, jsou totiž obvykle plné majonézy!
S majonézou, nebo s jogurtem v názvu? Je to jedno
Snad všechny velké obchody s potravinami nabízejí vedle sebe dva produkty, dva rybí saláty. Onou rybou je v obou výrobcích obvykle sleď. V čem se tedy liší? Jeden se jmenuje „rybí salát v majonéze“ a ten druhý „rybí salát s jogurtem“. Zdá se vám ten rozdíl jasný? Tak se schválně začtěte do složení. Je obvykle mrňavým písmem vzadu na obalu. První uvedená a tedy největší měrou zastoupená složka „rybího salátu s jogurtem“ není ryba. Není to ani jogurt. Je to – majonéza.
Omyl číslo dva: Pokud jste si dosud mysleli, že salát s jogurtem majonézu vůbec neobsahuje, spletli jste se.
Všechny tři náhodně vybrané „rybí saláty s jogurtem“ majonézu obsahují.
Omyl číslo tři: A když už skousnete, že salát, který se v názvu honosí jogurtem, obsahuje majonézu, můžete si namlouvat, že alespoň jogurt vede co do množství nad majonézou. Není tomu tak.
Ze tří typů salátů převažuje jogurt nad majonézou pouze v jednom případě, podívejte se na podrobnosti:
Všechny výrobky samozřejmě ještě obsahují nějaké ty konzervanty, zahušťovadla, koření a podobně.
„Rybí salát v majonéze obsahuje sledě 32 % a 32 % majonézy z rostlinného oleje, takže obsahuje vhodné zdravé rostlinné oleje, které nezvyšují choelsterol v krvi,“ komentuje složení výrobků dietolog Pavel Suchánek z Fóra zdravé výživy při IKEM. „Ale ten druhý výrobek je rybí salát s jogurtem, což je podle názvu zcela v pořádku, je to vlastně rybí salát v majonéze a 10 % je nahrazeno smetanou s mléčnými kulturami, což je paradodoxně více energie ve 100 gramech (878 kJ vs. 1108 kJ, což je rozdíl 20 %). Paradoxně zdravější název znamená méně zdravou potravinu, neboť smetana obsahuje mastné kyseliny (tuky), které zvyšují hladinu cholesterolu v krvi.“
Přesné složení se nedozvíme
Přesný podíl majonézy v salátech „s jogurtem“ výrobci cudně neuvádějí. Pořadí složek ale určuje jejich zastoupení v produktu, takže přestože není uvedeno přesné množství, alespoň víme, čeho je víc, méně a nejméně… Z uvedených údajů u Tesco salátu dokonce vyplývá, že majonézy je v „salátu s jogurtem“ minimálně stejně nebo více než v jeho druhovi „v majonéze“.
U jednoho z rybích salátů s jogurtem (Rybex Třinec) je pro změnu jogurt uveden i jako jedna ze složek majonézy; co tam dělá, čert ví. „Majonézou se označují emulgací získané studené ochucené omáčky obsahující vaječné žloutky, jedlé rostlinné oleje, ocet a případně jiné okyselující přísady, ochucovadla a přídatné látky,“ uvádí oficiální A-Z slovník pro spotřebitele (http://www.agronavigator.cz/az/).
Údaje o složkách potravin
Údaje o složkách se řadí sestupně podle obsahu jednotlivých složek v potravině v době výroby potravin a musí být uvedeny slovem „složení“.
Množství složky v hmotnostních nebo objemových procentech, popřípadě v g/100 g potraviny nebo v ml/100 ml se uvede na obalu v blízkosti názvu nebo u příslušné složky v případě, že
a) název složky nebo skupiny složek se použije v názvu potraviny, pod nímž se potravina uvádí do oběhu nebo ji spotřebitel obvykle s tímto názvem spojuje,
b) složka nebo skupina složek je v označení zdůrazněna slovně, obrazově nebo graficky,
c) složka nebo skupina složek je základní pro charakteristiku potraviny a pro její odlišení od výrobků, se kterými by mohla být zaměnitelná pro svůj název nebo vzhled.
Vyhláška č. 113/2005 Sb., o způsobu označování potravin a tabákových výrobků
Co s tím? Jako obvykle – číst malá písmenka. Anebo kupované rybí saláty nechat plavat a zajít si pro rybu.
Použitý název, „salát s jogurtem“, vyloženě nelže. Jogurt v produktu opravdu je. Něco málo jogurtu. Navrhuji tedy: Přejmenovat! Ideální název by mohl znít „Rybí salát se spoustou majonézy a troškou jogurtu“.