Přestože uběhlo již dva a půl roku od havárie jaderné elektrárny Fukušima, Japonsko podle všeho nemá situaci pod kontrolou a strach z následků panuje dál. Dokonce i u nás. Oceán v okolí je kontaminován a například Čína a nově i Jižní Korea zakazují dovoz ryb z této oblasti (iDnes.cz: Jihokorejci nechtějí ryby z moře kolem Fukušimy. Bojí se radiace).
Žijeme globálně, mořské produkty dnes bez problémů koupíme i na mnoha místech České republiky. Mohou mezi nimi být i ty z rizikových oblastí?
Na japonské potraviny jsme nenarazili, říkají potravináři
Na bezpečnost potravin u nás dohlíží Státní veterinární správa (SVS) a Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI). Potravinářům nejsou známy žádné případy dovozu ryb kontaminovaných po havárii jaderné elektrárny Fukušima. „Pokud bychom takovéto varování obdrželi například od orgánů z jiných zemí, přijali bychom odpovídající opatření,“ ubezpečuje Martin Štoll ze SZPI.
Inspektoři od 1. 1. 2012 do dnešního dne nevzorkovali ani jedinou šarži produktů rybolovu a akvakultury, kde by zemí původu bylo Japonsko, tedy zemí, v jejichž výsostných vodách provádějí rybolov či chov ryb nejen Japonci, ale i jiné země s povolením k odlovu, či k odchytu. „Jednou z možností vysvětlení je to, že prostě tento druh potravin původem z Japonska na našem trhu není. Pokud vím, také evropským varovným systémem pro potraviny a krmiva neprošla žádná informace o tom, že by produkty rybolovu a akvakultury původem z Japonska vykazovaly jakoukoliv radiaci,“ říká Martin Štoll.
Kontrola dovozu ryb jako potravin živočišného původu nicméně spadá do kompetence veterinářů a ti mají k tomu účelu speciální evropskou reguli.
EU vydala speciální nařízení „Fukušima“
Evropská unie reagovala na jadernou havárii nařízením, jenž specifikuje, které produkty a z kterých oblastí mohou či nemohou být dováženy, případně definuje přesně za jakých podmínek.
„Pro dovoz potravin z oblasti kolem Fukušimy platí poměrně přísné Nařízení EU č. 297/2011, které stanovuje, že všechny potraviny a krmiva musí být doprovázena certifikátem o přesném původu (o kterou oblast Japonska jde), a pokud jde o oblast Fukušimy, pak musí existovat certifikát, že produkt nebyl vystaven v žádné části zpracování či dopravy záření. Zásilka musí být v případě ČR nahlášena minimálně dva dny předem na pražskou veterinární správu, která musí zkontrolovat minimálně 20 procent zásilek z Japonska (oblast Fukušimy). Mimo prefektorát Fukušima pak minimálně 10 procent zásilek. Součástí kontroly musí pak být laboratorní analýzy na přítomnost jodu 131, Cesia 134 a Cesia 137,“ uvedl již před časemPetr Havel (Naševoda.cz: Dovážené ryby a plody moře z oblasti Fukušima by neměly představovat riziko).Toto nařízení je navíc průběžně přezkoumáváno a aktualizováno, aby jeho podmínky aktuálně reagovaly na vývoj situace. Aktuálně je v platnosti Nařízení EU č. 996/2012, kterým se stanoví zvláštní podmínky pro dovoz krmiv a potravin pocházejících nebo odesílaných z Japonska po havárii v jaderné elektrárně Fukušima.
Mimochodem, tyto zpřísněné bezpečnostní požadavky se netýkají pouze ryb a mořských plodů, ale celé řady jiných potravin japonské provenience. „To vše znamená, že pokud se vůbec potraviny, zejména pak mořské produkty z Japonska, z oblasti Fukušimy na evropský trh dostanou, nemělo by při jejich konzumaci hrozit žádné zdravotní riziko,“ komentuje Petr Havel.
Vyhnout se svítící rybě? To není starost zákazníka
S množícími se zprávami o situaci v Japonsku se objevují i obavy o bezpečnost mořských produktů prodávaných u nás. „Dá se nějak vyhnout tomu, aby ryby pocházely z postižené oblasti? Co zboží mimo obchody, třeba na trzích či restauracích?“ ptají se naši čtenáři.
„Není na zákaznících, aby se museli něčemu vyhýbat. Na nich je, aby si potraviny nakoupené v tržní síti v souladu s doporučeními výrobců správně uchovávali a poté si na nich pochutnali,“ odpovídá mluvčí SVS Josef Duben. „Na to, aby se nic závadného nedostalo do tržní sítě, dozírá státní veterinární dozor. V případě ČR je to Státní veterinární správa, pokud jde o ostatní země EU, jsou to veterinární autority dotyčných zemí. Pokud na vstupních místech do EU produkty ze třetích zemí prověří a shledají je v pořádku, smí se účastnit intraunijního obchodu.“
I na trzích musí prodejce doložit původ zboží, platí tu stejné podmínky jako všude jinde. „Ryby v obchodní síti samozřejmě kontrolujeme a to se týká i ryb prodávaných na tržištích. Výsledky nevyhovujících rybích produktů jsou k vidění na www.potravinynapranyri.cz,“ říká Martin Štoll ze SZPI.
Galerie: Ryby na pranýři:
„Také restaurace nakupují suroviny, které musejí splnit podmínky zdravotní nezávadnosti, zde však nedělají (dosud) dozor inspektoři krajských veterinárních správ, ale hygienická služba,“ upřesňuje Josef Duben.
Přečtěte si: Pozor na histamin v rybím mase
Odkud je ta ryba?
Chcete si přeci jen zkontrolovat, odkud pochází ryba nabízená v obchodě? Opět je tu další evropské nařízení, které to umožňuje. Ale není to úplně jednoduché a závěry jednoznačné. „Pokud jde o mořské produkty, tak jsou moře a oceány rozděleny do sektorů i z hlediska případné kontaminace, jako je známo např. z Baltu a na příklad na konzervách jsou tyto sektory uváděny. Loví se jen tam, kde se smí,“ říká Josef Duben.
Kódy, ze kterých je možné zjistit, kde byly ryby odloveny, lze nalézt na etiketách mrazených ryb, rybích výrobků i na konzervách. Na etiketě může být uvedeno buď jen kód FAO anebo slovně jen oblast anebo kód FAO i oblast, přičemž všechny možnosti jsou správné. Samozřejmě vždy se uvádí jen jedna oblast, není možné, aby na jednom produktu bylo více oblastí odlovu.
Konkrétně Fukušimy se týká značení FAO 61, ale tato oblast zahrnuje značnou část Tichého oceánu a neznamená tedy automaticky, že produkty s tímto kódem jsou rizikové. Výše zmíněné evropské nařízení specifikuje oblasti mnohem podrobněji a Josef Duben ubezpečuje: „Loví se jen tam, kde se smí.“
V galerii najdete přehled kódů FAO a mapy s rozdělením jednotlivých sektorů, zejména oblast Pacifiku. Všechny mapy s kódy FAO jsou na adrese ftp://ftp.fao.org/fi/maps/default.htm.
Čtěte dále: Černobyl, Fukušima, Evropa – cesty radioaktivity v potravním řetězci
ČLÁNKY DO MAILU