Ryzců, které je právě teď poměrně snadné najít, roste v našich lesích poměrně velké množství druhů, z nichž některé nejsou jedlé, protože jsou hořké, a některé dokonce mírně jedovaté.
Ryzce poznáme poměrně snadno – při řezu roní lepkavé mléko, přičemž u nejedlých ryzců je jeho barva bílá, zatímco v případě jedlých druhů je toto mléko vytékající z houby červené nebo oranžové.
Ryzec syrovinka se dá jíst i za syrova
Tento znak má ovšem jednu, a to poměrně významnou výjimku, kterou je ryzec syrovinka, který je jedlý a patří k nejchutnějším ryzcům, ale barva jeho mléka je bílá. I když je to právě ryzec syrovinka, který se nejčastěji doporučuje ke konzumaci jak za syrova, tak při přípravě pokrmů, ve většině našich lesů tento druh ryzce téměř nenajdeme.
O něco četnější je spíše ryzec pravý (nazývaný občas také ryzec borový), zdaleka nejčastěji se vyskytující a v současné době skutečně hojně rostoucí je ryzec smrkový.
I tuto houbu poznáme poměrně snadno – kromě červené barvy mléka také podle zbarvení klobouku, v němž buď dominuje, nebo je alespoň částečně přítomná zelená až zelenkavá barva, často ve formě kruhových pásů (a do zelena se tento ryzec zbarvuje také při poškození), což je rozdíl oproti ryzci pravému, jehož barva klobouku je tmavě oranžová až rezavě cihlová.
Jak je to s léčivými účinky?
O ryzcích se, podobně jako o mnoha jiných druzích hub, traduje, že posilují imunitu a že mají také protirakovinné a protizánětlivé účinky. Jako všechny houby kromě toho obsahují i ryzce pro zdraví člověka příznivé betaglukany. Ve skutečnosti jsou však odborné výzkumy na toto téma poměrně na začátku, ale je pravda, že probíhají a některé výsledky vypadají nadějně – více například tato studie (v angličtině – pozn. red.).
I když se takové účinky hub potvrdí, neznamená to, že stačí sníst houbu a budete zdravější, výzkum směřuje spíše k použití prospěšných látek v nových lécích a podobně.
Do gulášů, polévek i do octa
V kuchyni lze ryzce využít stejně jako jiné druhy hub k přípravě gulášů, do polévek, do smaženic nebo naložit do octa. Vzhledem k tomu ale, že ryzce mají výraznější chuť, doporučuje se konzumovat je samostatně, například usmažené na másle, na sádle nebo přímo opečené na ohni.
Receptů na domácí využití ryzců je spousta, pro inspiraci ale alespoň dva z nich.
Polévka z ryzců s fazolkami
Suroviny k přípravě: 600 g čerstvých ryzců, 100 g zelených fazolek, 1,5 l hovězího vývaru, hladká mouka, sůl, pepř.
Postup při vaření: Očištěné ryzce nakrájíme a na rozehřátém másle podusíme do měkka. Poté zaprášíme moukou a poté, co směs zrůžoví, podlijeme pomalu vývarem. Povaříme tak, aby polévka zhoustla, následně přidáme samostatně na másle podušené nakrájené fazolky, dochutíme pepřem a solí – a je hotovo.
Ryzcové škvarky
Suroviny k přípravě: 6 středně velkých ryzců, 2 lžíce sádla, 1 větší cibule, sůl, pepř, drcený kmín.
Postup při vaření: Na pánvi rozpálíme sádlo, přidáme na jemno nakrájenou cibuli a necháme zesklovatět. Ryzce nakrájíme na kousky zhruba 2×2 centimetry, přidáme k cibuli a pomalu škvaříme. Nakonec přidáme sůl, pepř a drcený kmín.
Na závěr můžeme tuk z pánve scedit a škvarky z ryzců rovnou konzumovat, druhou možnosti je nechat škvarky v sádle ztuhnout a následně namazat na chléb obdobně jako „klasické“ škvarky.
Dodat lze jen, že stejným způsobem si lze doma vyrobit také houbové škvarky z jakýchkoli jiných druhů hub, včetně hříbků.