S čím nejčastěji chodíme na kožní?

Kůže je největší lidský orgán, dělá, co může, aby nás ochránila před infekcí, před vlivy vnějšího prostředí, udržuje naši stálou tělesnou teplotu. Jak se jí odvděčujeme? V létě ji vysušujeme klimatizací, v zimě zas trháme změnou teplot. Co všechno naši kůži může zatěžovat a nepříznivě ovlivňovat, a to nejen v zimě? A čím jí uděláme dobře? Zeptali jsme se primářky Dermatolovenerologického oddělení v nemoci Motol Aleny Machovcové.

Vyrážka může být i reakcí na protinádorovou léčbu

Pokud se u vás znenadání objeví vyrážka, kopřivka, červené fleky v obličeji nebo se vám začne z těla loupat kůže, vězte, že určit příčinu v teple domova je často úkol hodný Nostradama. Svěřte se raději do rukou lékaře, jen ten skrze epikutánní testy (zjišťování alergií prostřednictvím tzv. náplasťového testu) nebo krevní odběry dokáže určit, co vás potrápilo. Může jít o kožní reakci na nikl, kobalt, textil, saponáty, ale často i o potravinovou alergii. „U atopiků bývá například problém s příjmem mléčné bílkoviny, ryb, lepku a ořechů. Těchto potravin by se tedy měli vyvarovat,“ říká Alena Machovcová.

Je zajímavé, že zatímco jablka jsou termolabilní – syrová vadí, ale teplem opracovaná většinou ne, pro ořechy to neplatí. Štrúdl s ořechy tedy nemocný zvládne, ale asi ne bez vyrážky. Potíž bývá i se sushi, po kterém se lidé osypávají, v horším případě mohou upadnout do anafylaktického šoku. Častou skupinou alergenů, které se projevují postižením kůže, se v poslední době staly konzervanty a barviva v potravinách.

„Příliš se nemluví o tom, že některá protinádorová léčba, zejména léčba nádoru plic, prsu a gastrointestinálního traktu je doprovázená svěděním a výrazným olupováním kůže. Udává to až 35 % pacientů. Tento nepříznivý jev je dán obsahem látek, které jsou namířené proti receptorům růstového faktoru, zastavují keratinizaci kůže a ztenčují její vrstvu,“ vysvětluje primářka.

V zimě nás trápí ekzémy

Do ordinace kožního lékaře ale v zimním období přicházejí lidé zejména se svěděním, které mají na svědomí zimní ekzémy. „Je to dáno teplotním gradientem, kdy kůže ztrácí hodně vody,“ říká Alena Machovcová. Projevuje se červenými oválnými ložisky velikosti mince, které hodně svědí. Poměrně zajímavým faktem je skutečnost, že se tyto skvrny netvoří jen v místě přímého působení chladu na kůži. Nejčastěji se objeví na pažích, nohách, až pak na obličeji. Kůže svědí, loupe se, červené fleky přecházejí v bílé šupiny, ale netrvá to věčně. „Záleží na tom, v jak akutní fázi se kůže nachází. Pokud pokožku hodně mažeme a zlepší se počasí, tak zimní ekzém zmizí do týdne, deseti dnů,“ říká primářka a přidává radu: „Zimnímu ekzému se dá předejít intenzivním mazáním a omezeným používáním tekutých gelů a mýdel.“

Mazat, mazat, ale čím?

Na léto máme opalovací krémy, které nám pomocí čísla SPF faktoru poradí, jak dlouho a kde je máme používat. Existuje podobná pomůcka i pro zimu? „Číselně to na přípravcích vyjádřeno není, ale vhodný přípravek poznáme už podle názvu. V zimě používejte mastné krémy, ne příliš parfemované. V létě mléka a hydratační krémy,“ radí Alena Machovcová. Stále se však i lékaři setkávají s fatálními chybami, kterých se hlavně mladí lyžníci dopouštějí na svých tělech. Mažou se totiž hydratačními krémy v zimě. Jenže kůži je třeba v zimě uzavřít a vytvořit na ní film, aby se voda držela uvnitř. Pozor pak dávejte zejména u dětí, jejichž kůže snáší poryvy větru a výkyvy teplot často velmi špatně. Není-li optimálně chráněna, už během krátkého pobytu mohou děti přijít k červeným a bílým mapám na obličeji.

Pakliže už k nějakým kožním reakcím dojde, doporučuje primářka mazání mastnou mastí ve vyšší vrstvě. Pokud obtíže neodezní do několika hodin, navštivte lékaře. Může se totiž jednat o první stupeň omrzlin. Tedy o termální poškození, kdy se ve tkáních začnou tvořit ledové krystalky, které buňky tkáně doslova roztrhají.