Názory k článku S „falešnou sladkostí“ si neumíme poradit

Je neštěstím současné vědy, že dělá výzkumy izolovaně, každý vědec je úzce specializovaný. Vyzkoumá, že není přímá korelace mezi aspartamem a rakovinou. Vyzkoumá, že není přímá korelace mezi častým přikládáním mobilu k uchu a rakovinou. Jenže lidské tělo je příliš komplexní. A věda neumí zjistit, co dělá kombinace stresu, elmag. záření, éček, nedostatku pohybu, znečištěného ovzduší atd. atd. Osobně se domnívám, že tyto vlivy se nesčítají, ale násobí. Když dokážeme cokoliv z toho potlačit, prospějeme tělu.

Jakmile v nějakém článku padne odkaz na jméno profesorky Strunecké, nemá smysl číst dál. Je to smutný případ. Vědkyně, které ruplo v bedně a dala se na cestu šarlatánství, pseudovědy a naprostých nesmyslů, které kombinuje se skutečnými vědeckými poznatky. O to je to nebezpečnější, protože Strunecká někde uvede 30 % potvrzené a ověřené pravdy, dodá k tomu 70 % naprostých mašíblovin, a veřejnost jí to uvěří, protože vidí tituly před jménem i za jménem a k těm 30 % má i relevantní zdroje.

Vaše protiargumenty jsou opravdu vědecké.

Bohužel má pravdu. Začal jsem si některá tvrzení paní Strunecké ověřovat a od té doby jí beru tak nějak jako bulvár.

Například jedno tvrzení paní Strunecké jsem zkomentoval zde:

http://ponkrac.net/aspartam-je-skutecne-tak-jedovaty

Když už někoho kritizujete, chtělo by to nepřekrucovat kritizovaná sdělení. V článku píšete:

"V mnoha článcích a dokumentech o škodlivosti aspartamu, včetně tvrzení Prof. RNDr. Anny Strunecké, DrSc. se dočtete, že aspartam byl původně vyvinut jako bojová látka."

Což není pravda. Je uváděno, že aspartam figuroval na seznamu bojových látek Pentagonu, nikoliv, že byl jako bojová látka vytvořen.

Chcete vyvrátit toto tvrzení?

Cukr neni zivina, je to jen jeden ze zdroju energie a jeho dnesni prijem ma na svedomi hodne dost vaznych nemoci. Problem je, ze lidi jsou rozmazleni a bez hotovych rafinovanych vyrobku obsahujicich bilou mouku a cukr si zivot neumeji predstavit. Na tehle zavislosti stavi prumysl a hleda umele nahrazky cukru. Prodava je pod nalepkou zdravejsi a vubec neresi nasledky.
Jinak vyse zaznela dalsi dost podstatna vec - vedci delaji tisice vyzkumu, ale hodnota se blizi nule. Zkoumat vliv jedne veci na jednu vec je mimo realitu. Dalsi vec je, ze vyzkumy se delaji s urcitym zamerem - s ucelem potvrdit to, co je zrovna potreba. Zrovna tak zverejni informace s urcitym cilem. A je uplne jedno jestli je to aspartam nebo cukr. Oboji prinasi dost zasadni zisk v mnoha podobach, takze skutecne nelze ocekavat, ze se zacne vyznamnejsim bojovat proti nim.

Možná je to věcně správně mluvit o "cukrech", ale pro čtivost a srozumitelnost bych oddělil význam pojmů sacharidy a rafinovaný cukr. Sacharidy jsou základ stravy a pokud jejich poměr vůči bílkovinám a tukům nepřekročí rozumnou mez, jsou nezbytné. Sacharidy se ještě z pohledu stravy (vlivu na hladinu cukru v krvi) dělí na dlouhé a krátké, přičemž je žádoucí upřednostňovat dlouhé (např. ve vločkách). Nelze striktně, protože třeba v ovoci je fruktóza (jeden z krátkých cukrů) a asi nechceme přijít o zdroj vitamínů. A po ránu je někdy potřeba se nakopnout.

Rafinované cukry jsou v podstatě špatně, ať už to nazveme jedem či jinak. Kromě nějakého extrému zátěže nebo nedostatku energie (i pak je lepší asi nějaký normální krátký cukr) by se jim měl každý vyhýbat a do běžné stravy je nezařazovat. Skeptici zpochybňující vše si jistě smlsnou, ale pokusy na zvířatech dokazují negativní účinky na zdraví i psychiku.

Což vůbec neznamená nahrazovat je umělými sladidly! Zase lze o míře jejich škodlivosti vést neplodnou debatu, ale ta nic nemění na faktu, že přínosem nejsou v žádném případě. A zdají se být i zbytečnými, když přírodních sladiv je habaděj (fruktoza, dextroza). A při pohledu na prodávané výrobky, jež umělá sladidla obsahují (cola, šizené jogurty, cukrovinky) je absurdní, že by právě tyto výrobky mohly někomu pomoci zhubnout.

I bez cvičení lze v případě jinak zdravého jedince shodit relativně snadno dodržením poměru tuky-bílkoviny-sacharidy na 1:2:4, kalorické denzitě jídla pod 600KJ/100g a současně zařazení zeleniny. Aby se toto splnilo, v podstatě člověku nezbude než konzumovat krátké cukry v rozumném množství. Doporučuji vyzkoušet stobklub.cz, kde je bezplatná aplikace pro sledování těhle poměrů: nezhubne člověk za týden, ale co krmil dekádu shodí třeba za půl roku a to je přeci fajn.

Na clanek jsem nechtel reagovat, abych nebyl negativni, ale tenhle komentar mi neda.

(1) Pojmem "cukr" se oznacuje sacharoza, coz je sloucenina fruktozy a glukozy. Rikat sacharidum cukry by se nemelo, na vyzivovych znackach jsou pod kategorii cukry zarazeny monosacharidy, disacharidy a oligosacharidy, tedy obecne kratke sacharidy.

(2) Fruktóza v ovoci je špatná, což neznačí, že je špatné ovoce obecně. Ale ovoce v současnosti je přešlechtěné, má hodně cukru a naopak málo antioxidantů a užitečných látek. Nejužitečnějším ovocem jsou nešlechtěné bobule (třeba lesní borůvky). Fruktóza přispívá k jaterní de novo lipogenezi, což ústí v ukládání tuku a srdečně-cévním onemocněním (tedy vám žádnou velkou energii po ránu nedodá) a taktéž zvedá hladinu kyseliny močové, čímž může vyvolat záchvat dny.

(3) "Sacharidy jsou základ stravy a pokud jejich poměr vůči bílkovinám a tukům nepřekročí rozumnou mez, jsou nezbytné"

Tohle tvrzení samo o sobě mě zvedlo ze židle, protože se jedná o obyčejnou lež, bez ohledu na četnost jejího opakovaní. Sacharidy nejsou nezbytnou složkou stravy. To, že jsou základem stravy nic neznamená, to je pouze konstatování faktu. Lidské tělo umí žít bez sacharidu a daří se mu fajn - historicky máme příklady v Inuitech, Masajích, lovcích bizonů v severní Americe a dalších loveckých/pas­teveckcýh skupinách (ostatně, kolik myslíte že měli sacharidů obyvatelé střední Evropy v době ledové, když přišla zima?), které se téměř výhradně živily masem (hlavně tukem) a tedy bez sacharidů. V současnosti je také nemalé množství lidí, kteří žijí a i vrcholově sportují s minimem sacharidů a daří se jim dobře.

Možná by se "odborníci", od kterých čerpáte, měli naučit rozdíl mezi glukózou v krvi a sacharidy ve stravě a přečíst si něco o glukoneogenezi a ketóze.

(4) "tuky-bílkoviny-sacharidy na 1:2:4, kalorické denzitě jídla pod 600KJ/100g a současně zařazení zeleniny."

Zelenina sama o sobě hubnout nepomáhá, kalorická denzita nic zásadního dlouhodobě neovlivňuje a ten poměr je celý nějaký divný, jde o gramy? Potom tedy energeticky 25 % - 25 % - 50 %. Jde o energii? Potom tedy 14 % - 28 % - 57 %. V obou případech je tam dost bílkovin, takže se s tím zasytit dá, ale nepřeju si vidět, co s člověkem udělá takové množství sacharidů a tak málo tuku ve stravě - hlavně s dostupností vitamínu rozpustných v tuku při dlouhodobé konzumaci něčeho takového.

Jinak si dovolím self-blog odkaz na stručné vysvětlení role sacharidů v rozvoji srdečně-cévních onemocněních.

http://edcable.blogspot.com/2014/03/maly-biochemicky-uvod-do-problematiky.html

http://www.youtube.com/watch?v=C7teGTzp9GQ

Nekde v pulce je cast, kde zminuji pokus na potkanech, ktery dava tusit, ze na cukr je silnejsi navyk nez na kokain.

Jinak kdo resi, ze je na leto jak becka sadla, tak http://cs.wikipedia.org/wiki/Ketogenn%C3%AD_dieta
... Z těchto důvodů je ketogení dieta velmi dobře snášena a její dodržování je v porovnání s jinými dietami mnohem snazší.

Pripomenulo mi to čerstvý dokument BBC, kde jedna z dvojičiek mesiac konzumovala iba cukrové veci, a druhá iba tukové. Obaja trošku zhodili, obaja mali horšie výsledky, "cukor" jednoznačne víťazil v testoch na premýšľanie, "tuk" mal na konci nábeh na cukrovku (!), ale aj tak - najhoršia zo všetkého je kombinácia cukor a tuk v jednom jedle, to je niečo čo nám strašne chutí a nevieme kedy prestať.

Ak mi nerozumiete tak pardon. :-)

O tom dokumentu jsem cetl, ale vite, jake byly realne vysledky?

Nizkosacharidovy (mimochodem mel zakaz i zeleniny. To je sice mozne, ale rozhodne ne nutne) ztratil 4 kg, z toho 1,5 kg tuku, nizkotucny 1 kg, z toho 0,5 kg tuku. Jasna vyhra pro nizkosacharidoveho.

Funkce mozku byla "studovana" simulovanym obchodovanim na burze. To si mohli hodit kostkou - jasna remiza.

Cviceni bylo provedeno na kole. Vzhledem ke kratke dobe "experimentu" (jeden jediny mesic) prohral nizkosacharidovy. Uplna adaptace sportovniho vykonu na ketozu trva cca 6 mesicu a silne zalezi na jeho typu (intenzita a delka), takze ten vysledek neni nejak prekvapivy. Takze "vyhra nizkotukoveho", ale napr. soucasny drzitel rekordu v behu na 24 hodin taky trenuje cast cyklu v ketoze a celkove ji hodne malo sacharidu - rozhodujici je cas na adaptaci a typ sportu.

S cukrovkou je to naprosta kravina. Nizkosacharidovy bratr mel ranni glukozu 5,1 pred a 5,9 po mesici. Obe hodnoty jsou v norme a ranni glukoza takhle lita naprosto normalne. Provedli taktez druhy test (OGTT - podstupuje jej kazda tehotna na identifikaci cukrovky), ktery je daleko vice vypovidajici. Vysledky nezverejneny (nebo jsem je nenasel). Nemusi to byt uplna kravina, zalezi na slozeni tuku - ale pokud opravdu jedl normalni maso a syry, tak je to kravina. Ketogenni dieta se bezne pouziva pri cukrovce jako lecebny program, snizuje se s ni potreba inzulinu az k nule. Remiza, skoda ze nemeli cukrovku a/nebo experiment netrval treba 3 mesice.

Já umělé sladidlo pro oslazení kávy a čaje užívám. Ale určitě nejsem ten typ, co si sladidlem osladí kávu jen proto aby si pak mohl dát třeba sladký croissant a tolik nepřibral, jak se píše v článku je to kravina...pokud chce ze sebou člověk něco dělat, může, já třeba sladím kávu sladidlem SlaDIA, je super, chuťově vynikající, nízkokalorické a sladím sladidlem proto, že omezuju příjem cukrů, nic sladkého jinak, piju zásadně vodu s kohoutku a když mám chuť na sladké, dám si ovoce a hubnu.