Symptomy se u každého liší, ale pokud máte podobnou „depku“ více než dva týdny, je možné, že trpíte klinickou depresí. Naučit se rozpoznávat prvotní spouštěče deprese nebo její symptomy a spolupracovat s doktory je důležité, může to zabránit zhoršení nemoci.
Většina lidí s depresí nikdy nevyhledá lékařskou pomoc, třebaže většině z nich by léčba pomohla.
Jaké pocity se běžně pojí s depresí?
- Potíže se soustředěností, zapamatováním si detailů a rozhodováním
- Únava a úbytek energie
- Pocity viny, bezcennosti, bezradnosti
- Pocity beznaděje a pesimismu
- Nespavost, bdělost časně zrána, nebo naopak nadměrné spaní
- Podrážděnost, nepokoj
- Ztráta zájmu o kdysi oblíbené aktivity a koníčky včetně sexu
- Přejídání se nebo ztráta chuti k jídlu
- Přetrvávající bolesti, bolest hlavy, stísněnost, zažívací potíže, které se těžko léčí
- Úporné pocity úzkosti, smutku nebo „prázdnoty“
- Myšlenky na sebevraždu, sebevražedné pokusy
Čtěte téma: Podzimní deprese nemusí být deprese
Jak poznat, že jde o přechodnou podzimní melancholii a ne o atak vážné deprese?
Příčiny deprese
Deprese nemají jedinou příčinu, často jsou výsledkem kombinace více věcí. Mnohdy ani nemusíte vědět, že vás deprese zasáhla.
K běžnějším faktorům deprese patří:
- Rodinná historie – Genetika hraje při depresích důležitou roli. V rodinách se může vyskytovat po generace.
- Trauma a stres – Např. finanční problémy, ukončení vztahu atd.
- Pesimistická osobnost – Ohroženi jsou lidé s nízkou sebeúctou a negativním pohledem na svět.
- Fyzické příčiny – Nemocné srdce, rakovina či HIV přispívají k depresím.
- Další psychologické poruchy – Např. úzkostná porucha, zažívací problémy, schizofrenie.
Čtěte téma: Nelehký život se schizofrenikem
Schizofrenii si často spojujeme s rozdvojením osobnosti, což je mylný výklad…
Kdo dostane depresi?
Deprese může postihnout každého, ale míra účinku závisí na věku a pohlaví.
- Ženy
U žen je pravděpodobnost deprese takřka dvojnásobná než u mužů. Riziko je větší kvůli hormonálním změnám během puberty, menstruace, menopauzy a těhotenství.
- Muži
Ačkoliv riziko deprese je nižší, muži častěji nevyhledávají pomoc. Mohou vykazovat typické symptomy deprese, ale spíše se začnou chovat nepřátelsky nebo hněvivě anebo svůj stav zamaskují alkoholem či drogami. Zvláště vážným rizikem pro depresí postižené muže je sebevražda, jejíž pravděpodobnost je čtyřikrát vyšší.
- Starší lidé
Ztrácejí své blízké lidi a přizpůsobují se tak vynucenému životu o samotě. Přicházejí o fyzické zdraví a sílu, kterou kdysi měli. Tyto změny mohou přispět k depresím. Jejich blízcí mnohdy přisuzují znaky deprese normálnímu procesu stárnutí, v důsledku čehož se starým lidem nedostane odpovídající léčby.
Čtěte téma: Antidepresiva – snadná cesta ke štěstí?
Souvisí jejich vyšší spotřeba opravdu s všeobecným nárůstem psychologických poruch ve společnosti?
Optimismus není dobrým lékem na deprese
Okolí se někdy snaží smutného člověka „rozveselit“, např. tím, že jej vezmou na komediální představení. Taková řešení, při nichž člověk bezděky porovnává svůj vlastní depresivní stav s náladou svého okolí, mu ale mohou naopak přitížit.
Podobně je tomu i v jiných případech povrchního optimismu. Barbara Ehrenreich se ve své loni vydané knize Bright-Sided zabývá kritikou amerického pozitivního myšlení. Tvrdí, že postoje, které upřednostňují předstíranou dobrou náladu před naříkáním, přivádějí pacienty do nepříjemné pozice. Ta je nutí skrývat nebo popírat svůj autentický hněv nebo smutek dokonce i před sebou samými, a to kvůli představě, že se vyjádřením svých negativních emocí podílejí na své nemoci.
Také podle psychologa Güntera Scheicha vede příliš mnoho pozitivního myšlení spíše k onemocnění, než ven z nemoci. Utopické cíle jako život dokonale zbavený úzkosti, věčná harmonie, absolutní zdraví nebo náhodně nabyté bohatství mají sotva co společného s realitou, kterou mnoho lidí zažívá spíše jako plnou utrpení. Jakmile lidé snažící se pozitivně myslet začnou přisuzovat každou odchylku od těchto cílů nedostatečnému pozitivnímu myšlení, a tím nepřímo sami sobě, mohou se dostat do ještě hlubší deprese.
Výhody smutku a špatné nálady
Samotný smutek, který je nejběžnějším příznakem depresí, nemá na náš život pouze negativní účinky. Profesor Joseph Forgas z univerzity v Novém Jižním Walesu v loni vydané studii odhalil, že pocity smutku u lidí snižují jejich důvěřivost a lehkověrnost, zlepšují jim paměť a schopnost správně posuzovat druhé lidi. Zdá se, že lidé, kteří se cítí negativně, jsou kritičtější a věnují více pozornosti svému okolí než ti šťastnější. Šťastní lidé snadněji uvěří tomu, co jim kdo řekne.
Dr. Forgas tvrdí: „Zatímco pozitivní nálada zřejmě podporuje kreativitu, flexibilitu, spolupráci a důvěru v mentální zkratky, negativní nálada povzbuzuje k všímavějšímu, pečlivějšímu myšlení, které věnuje větší pozornost okolnímu světu…"
Výzkum naznačuje, že smutek podporuje takové strategie zpracování informací, které jsou nejvhodnější pro vypořádávání se s náročnějšími situacemi.
„Pozitivní nálada není univerzálně nejlepším řešením: negativně naladění lidé jsou méně náchylní k omylům v úsudku, jsou imunnější vůči zkreslení faktů očitými svědky a dokážou vytvořit kvalitnější a přesvědčivější zprávy,“ uzavírá dr. Forgas.
Zdroje:
ČLÁNKY DO MAILU