A co se stane? Omezíme alkoholisticku kulturu, zarudlé obličeje, bambulaté červené nosy a alkoholem změklé hlasy. Zkrátka přijdou jen tihle zarudlí bodří tatíci, kteří se před vyscanými pražáky chlubí svojí údajnou vlastnoruční domáci produkcí ("to v Praze nemáte!"), přitom honí své děti po zahradách sbírat opadané a pak slavnostně jedou Favoritem přes ves s bečkou do pálenice. O vinařích ani nemluvě, to jsou státem tolerovaní otrokáři. Jejich zahořklých dětí je plná Praha a raději odvádí daně tady, než aby pracovali na "svém", tedy na tatíkově pýše: švestce po dědovi, která mu každý rok naplní demižón, u kterého zapomene na to, jak se upsal téhle kultuře a neumí ven. Komu to bude chybět? Jen jim. Ale těm stejně chybí chlast každý den, to je jejich kulička, kterou se snaží zvětšovat, protože to je děla v očích ostatních notorů bohaté. A ona je to skutečně taková místní měna. Můžete za ní pořídit nové gumy na Favorita i uplatit úředníka. Kdyby tohle zmizelo, mohl bych být na svůj původ zase hrdý. Taková tradice si obhajoby nezaslouží.
ČLÁNKY DO MAILU