V zahraničí jsou sady, které mají pomoci třeba nahradit část ulomeného zubu, již poměrně známým pojmem. Jejich výrobci mívají vlastní webové stránky, na nichž je prezentují i prodávají.
Sada vyjde v přepočtu na 500 až 1000 korun, což je mnohonásobně méně, než za kolik zub opraví stomatolog. Většinou nechybí návod k aplikaci, někdy také příběh o tom, co inspirovalo vznik produktu – obvykle momentální nedostupnost zubařské péče. Kromě toho se dají sady sehnat dokonce ještě mnohem levněji také na velkých internetových tržnicích, jako jsou Amazon, Temu či středoevropské Allegro. Právě jejich prostřednictvím se povědomí o sadách na zuby šíří i k českým zákazníkům.
Stačí vytvarovat a nalepit na zub?
Co výrobci slibují? Bezpečnou, laboratorně testovanou a netoxickou hmotu, která se skvěle přizpůsobí tvaru vašeho chrupu. Podle poskytnutých návodů ji stačí nahřát, ručně vytvarovat a nechat přilnout k zubu, ze kterého ji lze v případě potřeby i snadno odstranit. Některé produkty mají údajně vydržet v ústech až měsíc.
Zubní lékařka Kateřina Linhartová dostala k okomentování odkazy na popisy produktů jak na online tržištích, tak i na značkových zahraničních webech.
Jak na ni tyto nabídky působí? Info na internetu je u všech těchto stránek zoufale malé. Nikde žádné složení, ověření bezpečnosti a biokompatibility. Tvrzení fakt nestačí. Stručný návod na ‚přípravu‘ nepopisuje nic o tom, jak by to mohlo v ústech držet. Alespoň píší, že to vydrží maximálně měsíc, ale ani to si nedovedu představit. Samo od sebe na zubech nic držet nebude. I kdyby se ta hmota zapříčila mezi zuby, při jakékoliv malé tepelné změně by se ten materiál okamžitě rozpouštěl a prostě by to upadlo,
je lékařka kritická.
Podezřele neurčité složení
Najít konkrétní složení substancí prodávaných jako „bezpečná“ domácí zubní výplň je obtížné. Až při pečlivější rešerši lze zjistit, že často používaným materiálem je například termoplast prodávaný pod názvem instamorph či jemu podobné látky. Složení hmot nebývá dost transparentně popsané někdy ani na seriózně vypadajících webových stránkách prodejců, kteří si za sady účtují o dost více než třeba čínská online tržiště.
Jak často měníte zubní kartáček?
Jsou tyto materiály bezpečné? Spíše ano, ale zcela bez rizik to není. Mělo by jít o polycapronolacton a polyuretan, což jsou podle lékařky polymery běžně užívané v medicíně třeba jako umělé náhrady, například kloubů. Mimo to se ve stomatologii používají jako plnění do kořenových kanálků či jako materiál pro výrobu ochranných dlah na sport, proti skřípání zuby a tak dále. Podle studií degradují až při teplotě kolem 60 stupňů, kdy se začínají uvolňovat potenciálně nebezpečné monomery. V rámci lidského těla této teploty nedosáhneme, takže samy o sobě jsou polymery bezpečné. Nikde ale není jistota, že se nějaké volné monomery v daném materiálu nevyskytují, a takový monomer se pak dokáže dostat až do DNA buněk a měnit ho, což je potenciálně toxické,
vysvětlila Kateřina Linhartová. Navíc, zdaleka ne u všech produktů je přesné složení uvedeno.
Nic jednoduchého
Jenže jedna věc je bezpečnost, druhá pak kvalita takového domácího ošetření. A jeho výdrž – tady se ani prodejci netají tím, že jde o řešení díry v zubu nebo náhrady ulomeného kusu toliko dočasné.
Pokud například zkažený zub ošetřuje stomatolog, probíhá to následujícím způsobem. Bílá výplň zhotovená z dentálních fotokompozitních materiálů je na přípravu náročná, zahrnuje leptání povrchu zubu po odstranění kazu kyselinou ortofosforečnou kvůli otevření tubulů zuboviny. Tím se vytvoří mikroprostory, do kterých může zatéct pryskyřice, chemicky naprosto rozdílná od polyuretanů. Po osvícení světlem určité vlnové délky ztuhne a v těchto mikrootvorech se zaklíní,
popsala stomatoložka pro Vitalii.
Ke všemu je tato pryskyřice náchylná na vlhkost, při zhotovování bílé výplně tedy je nutné mít suché pracovní pole. Takže to není nic jednoduchého. Pomocí různých odstínů pryskyřic se taky dá docílit přirozeného vzhledu zubu, což kuličky z bílého plastu prostě neumožní,
dodala Kateřina Linhartová. I mechanická odolnost a stálost v prostředí dutiny ústní jsou zde úplně nesrovnatelné.
Buď nedrží, nebo nejdou sundat
Prodejci své sady vesměs prezentují jako provizorní řešení do doby, než se člověk dostane k zubaři. Podle nich si tak pomůže například v případě ulomené části zubu nebo uvolněné plomby.
Firma Temptooth v sekci často kladených otázek dokonce uvádí, že hmota slouží jen ke kosmetickým účelům, nedoporučuje se s ní jíst nebo ji nechávat v ústech přes noc. Najdou se ale i výrobci nebo prodejci, kteří své produkty prezentují jako možné řešení pro lidi, kteří si nemohou dovolit profesionální ošetření od zubního lékaře, a tvrdí, že v ústech bez úhony vydrží celé týdny.
Na Facebooku se například pod reklamou prodejce Hanksly.cz objevují realistické komentáře českých uživatelů. Ty se různí více než falešně vypadající a vyloženě pochvalné webové recenze. Často se zmiňuje třeba rychlé žloutnutí materiálu nebo to, že na zubech nedrží. Někteří lidé sice píší, že jim takto spravené zuby drží dobře a že s nimi mohou i kousat, další si ale stěžují, že jim provizorní výplň navzdory tvrzení prodejce nejde odstranit.
Firma Gap Dental před používáním polymerů k domácímu vyplňování zubů varuje. Uvádí, stejně jako redakcí oslovená odbornice, že termoplast je sice netoxický, ale že špatně drží a představuje riziko udušení. Jejich vlastní hmotu na ulomené zuby tvoří místo toho samotuhnoucí zinkpolykarboxylátový cement, který je pevnější, a vysvětlovalo by to existenci produktů, které v ústech opravdu drží – jde o materiál používaný zubními lékaři. Jenže ten by měl aplikovat pouze člověk s odborným vzděláním.
Co když nemám na nové zuby?
Kateřina Linhartová ani její kolegové dosud neměli pacienta, který podobnou sadu na zuby použil. Lze nicméně soudit i vzhledem k množství příslušné reklamy, že lidí s podobnou zkušeností bude přibývat, ačkoli si takový stomatolog amatér může dost uškodit:
Varovala bych především před neznámým složením a rizikem vdechnutí či spolknutí. Rizikem je také překrytí aktivního kazu takovou hmotou. Pokud se totiž kazivá hmota neodstraní a nechá se pod jakýmkoliv materiálem, způsobí to zamezení přístupu slin, které jsou jakžtakž schopné udržovat ten kaz v mezích. Potom se kaz pod plombou šíří dál a hrozí prasknutí oslabeného zubu i šíření kazu do dřeně, tedy k nervům, což v konečném důsledky vždy končí dost krutými bolestmi,
říká lékařka.
Galerie: Historie stomatologie
Je nepochybné, že část lidí sahá po problematickém řešení kvůli penězům. Profesionálních možností opravení zubů je přitom celá škála a pohybují se v různých cenových kategoriích. Minimálně u nás se dá vždy domluvit na alternativách, popřípadě na splátkách,
ujišťuje lékařka Kateřina. Linhartová, podle níž její pacienti a Češi obecně chybějící zuby nějak moc neřeší, maximálně jen, když je to opravdu vidět, vzadu prakticky vůbec.
V dnešní době se i chybějící přední zuby dají řešit trvanlivě a finančně ne úplně likvidačně. Zubařka to pro představu vyčíslila: existují například speciální protézy, kdy se jeden umělý zub fixuje na zadní plošky sousedních zubů a je možné takhle zub nahradit za slušnou cenu (zhruba za tři tisíce korun) i bez vrtání nebo implantátu. Další možností je i můstek kotvený na sousedních zubech, cena bývá do 15 tisíc korun u kombinace kovu a pryskyřice. Nejdražší je implantát, ten samotný stojí okolo 30 tisíc, na něj se pak ještě dělá korunka, cenově do deseti tisíc korun.
Odborná spolupráce
MDDr. Kateřina Linhartová
Vystudovala zubní lékařství na Masarykově univerzitě. O chrup svých pacientů se stará v soukromé ordinaci Zuby s úsměvem s. r.o. ve Velké Bíteši.
Online zdroje:
Smile Stories: 5 Reasons Why Using a Temporary Tooth Filling Kit Is a Bad Idea
Health Line: Are Dental Implants Considered Safe?
Gap Dental: How Safe are Instamorph Teeth And Dentures?