„Vždy je potřeba řešit konkrétní problémy, konkrétního pacienta a konkrétní situaci. Vše se odvíjí od dlouhodobého zdravotního stavu a věku člověka. Pokud jsme zdraví, neléčíme se na žádné závažnější choroby, neužíváme chronicky žádné léky, můžeme vyčkat u některých symptomů 7 až 10 dní, než se obrátíme na svého lékaře,“ uvádí Marek Lžičař, lékárník a vedoucí konzultačního centra pro lékové interakce FN u sv. Anny v Brně.
„U dětí, těhotných žen, seniorů a lidí s chronickými chorobami je vhodné se obrátit na lékaře dříve, spíše za 3 až 5 dní,“ dodává.
S horečkou k lékaři klidně až po týdnu
A jak je to s konkrétními symptomy, se kterými se můžeme setkat?
Například déletrvající horečka nad 38 stupňů Celsia bývá příznakem infekce. „V případě horních cest dýchacích se jedná převážně o infekce způsobené viry. Nástup horečky bývá rychlý a často za několik dní odezní. Pokud horečky trvají déle než sedm dní, je vhodné kontaktovat lékaře,“ přibližuje Lžičař.
U malých dětí a výše vyjmenovaných skupin lidí je pak lhůta, kdy se vydat za lékařem, výrazně kratší. Konkrétně jde o dva až tři dny. Pak už je namístě, aby pacienta viděl odborník.
Jak je to s bolestmi?
Další příznak, který sem tam každého potrápí, jsou bolesti. „Akutní bolesti slouží jako varovný signál, tedy vždy ukazují, že se v lidském těle děje něco nezvyklého nebo ohrožujícího,“ upozorňuje farmaceut. Je tedy potřeba se zamyslet, z čeho může bolest pramenit.
„Bolesti břicha mohou být způsobeny dietní chybou, nebo infekcí trávícího systému. Pokud jsou doprovázeny průjmem nebo zvracením, je třeba sledovat celkový zdravotní stav a pokusit se zajistit hydrataci organismu,“ radí Lžičař.
Pomocí volně prodejných přípravků se můžeme průjem pokusit zastavit, konkrétní přípravek volíme podle příčiny potíží. „Pokud se nedaří průjem nebo zvracení zvládnout během 5 až 7 dnů, kontaktujeme lékaře. Tyto potíže se často vyskytují jako nechtěný suvenýr z cest, je proto nutné o tom informovat lékaře,“ dodává odborník.
Bolesti hlavy mohou být reakcí na stres, dehydrataci i onemocnění horních cest dýchacích. Velmi často stačí si vzít prášek proti bolesti, takže nejde o nic, co bychom doma nezvládli sami. Někdy dokonce pomůže, pokud si prostě jen odpočineme, dobře se vyspíme a dost se napijeme.
U migrén je ale naopak vhodné léčit bolest co nejrychleji, jakmile se objeví první příznaky nastupujícího záchvatu. „Tyto bolesti se však svým charakterem odlišují, pacienti už je většinou poznají a jsou vybaveni léky, předepsanými po předchozím vyšetření neurologem,“ doplňuje farmaceut Lžičař.
A co bolest v krku? Jde o nejčastější příznak počínajícího nachlazení či jiné respirační infekce. Viry působí na sliznici ústní dutiny a krku a působí bolesti. „Při silných bolestech lze užívat dezinfikující pastilky či spreje k aplikaci do dutiny ústní po dobu 2 až 5 dní,“ říká lékárník.
Co dáváte dětem starším šesti let na horečku?
Praktik, nebo pohotovost?
Pokud se rozhodnete, že už nemoc doma nezvládnete, možná začnete přemýšlet, jestli vyrazit ke svému registrujícímu lékaři, nebo rovnou na pohotovost. V takovém případě záleží na tom, jak moc špatně vám je. Rozklíčovat vaši situaci a příznaky vám pomohou i záchranáři na speciálně zřízených telefonních linkách.
Třeba linka 800 888 155 je sice primárně určená pro obyvatele Středočeského kraje (a obsluhují ji středočeští záchranáři), ale dovolá se samozřejmě každý. Další linky zřídila záchranná služba v Královéhradeckém kraji, kde je to číslo 841 155 155, při Zdravotnické záchranné službě Pardubického kraje pak funguje Informační zdravotnické centrum s čísly 469 666 666 nebo 469 666 999. I zde jsou operátoři nepřetržitě k dispozici pro konzultaci zdravotního stavu nebo pro rady, jak dále postupovat.
„Pohotovost je určena k řešení závažných změn zdravotního stavu a úrazů vyžadujících rychlé řešení. Příkladem může být třeba výrazný vzestup tlaku krve, příznaky ukazující na akutní onemocnění kardiovaskulárního systému (akutní infarkt myokardu, cévní mozková příhoda a další). Pokud je pacient v ohrožení života, je nutné zavolat záchrannou službu. To se může stát například při rychlém rozvoji celkové alergické reakce, například po píchnutí hmyzem, kdy hrozí dušení či celkový kolaps organismu,“ popisuje Marek Lžičař a dodává:
„Vždy je nutné posoudit, zda se příznaky objeví náhle, intenzivně, jsou doprovázené bolestmi, celkovou únavou. Pokud si nejsme jistí, je potřeba se obrátit na zdravotníky, farmaceuty nebo farmaceutické asistenty v lékárně. Pokud potíže přetrvávají a selžou metody samoléčby, je nezbytné navštívit ordinaci lékaře, aby se předešlo závažnějšímu průběhu onemocnění.“
Podívejte se, jak funguje aplikace Záchranka
Jaké léky mít doma a kdy si je vzít?
V domácí lékárničce by neměly chybět léky na tlumení bolesti a zvýšené teploty, dále dezinfekční přípravky na ošetření drobných ran a sadu náplastí a obvazů. Užitečné je také mít doma dezinfekční oční kapky, které můžeme použít při poranění oka nebo počínajícím zánětu spojivek. Univerzálním prostředkem na léčbu průjmu nebo nevolnosti způsobené střevní infekcí nebo nevhodným jídlem bývá většinou aktivní uhlí.
„V lékárně se informujte, jak léky správně užívat, případně s jakými dlouhodobě užívanými léky je nekombinovat. Dále je pak třeba respektovat doporučení výrobce při dávkování a neužívat je déle, než je nezbytně nutné, tedy 7 až 10 dní. Pokud nevidíme dostatečný efekt, nebo se zdravotní stav zhoršuje, neváháme s návštěvou lékaře,“ uzavírá farmaceut Marek Lžičař.
ČLÁNKY DO MAILU