Nikdy jsem se nemohla pyšnit moc snědou pokožkou. Od přírody jsem spíš bledule a moc se neopálím ani po týdnu u moře, navíc mě opalování jako speciální činnost strašně nebaví. Nicméně i mně se líbí snědá pokožka, takže už jsem v životě párkrát sáhla po samoopalovacím krému či mléce. A pochopila jsem, že to není jen tak, protože to chce čas, trpělivost a pečlivost, jinak vám podobně jako mně zbudou hnědé lokty, žluté dlaně a fleky na těle, které se stejně bude lepší zahalit. Navíc mi tyhle krémy právě nevoní, takže jsem je nakonec odložila do kategorie „nepoužívám“ s vysvětlením, že je to vlastně další chemie, o kterou nestojím.
Přečtěte si: Chemie v kosmetice: Jedovatý šampon, toxický tampon
Když jsem se snažila zjistit, jak se na jejich používání dívají kosmetičky nebo dermatologové, oslovila jsem jich několik a všichni se shodli na tom, že používání samoopalovacích mlék, krémů či sprejů škodlivé není. Podobně vyznívá i většina odborných vyjádření, samoopalovací krémy za bezpečné považuje například kapacita mezi dermatology Monika Arenbergerová z pražské Vinohradské nemocnice. Připomněla, že látka DHA, která způsobuje zhnědnutí kůže, se v kosmetice bez velkých problémů používá už tři desítky let.
Citlivým lidem hrozí alergie
Přesto narazíte na rizika. „Pochopitelně i na tuto látku jsou popsány alergie, ale je jich velmi málo,“ řekla Monika Arenbergerová. Stížností v tomto duchu však najdete například v internetových diskusích poměrně dost. Dívky a ženy si v nich stěžují, že jim za pár hodin nebo během dvou tří dnů na kůži ošetřené samoopalovacím krémem naskákaly bolestivé pupínky, případně je kůže nesnesitelně svědila, a to i když vyzkoušely více různých přípravků. Může samozřejmě jít o reakci na nějakou z přídatných látek, ale většinou jde právě o reakci na DHA.
Což dokládá třeba zkušenost Moniky, pětatřicetileté ženy, která už po svých zkušenostech používá samoopalovací krémy jen velice zřídka. „Vyzkoušela jsem mnoho značkových a drahých samoopalovacích přípravků, abych nakonec zjistila, že nejlépe snesu obyčejný prodávaný v drogerii s jejím logem v řadě levných výrobků,“ popisuje. A vysvětluje si to tak, že v tomto přípravku je přece jen o dost méně DHA, a proto její tělo nereaguje tak bouřlivě, byť ani samoopalovací efekt není tak výrazný.
Aktuální test: Nejlevnější opalovací přípravek porazil ten nejdražší
Dalším trikem, který zmírňuje alergickou reakci, bývá rozmíchat samoopalovací přípravek v tělovém mléce a teprve pak nanášet směs.
Pozor, kůže není opálená ani odolná
Dalším rizikem, na které lidé používající samoopalovací krémy zapomínají, je fakt, že tyto krémy ani jimi způsobené zhnědnutí nezajišťují žádnou nebo jen velice mírnou ochranu proti sluníčku jako takovému. Přírodně opálená kůže je v tomto nejspíše odolnější.
Podle dermatoložky Moniky Arenbergerové může kůže dobře ošetřená samoopalovacím krémem a následně díky němu snědší počítat s faktorem kolem tří až pěti, což je samozřejmě na pořádné letní slunce málo. A proto musí i tady následovat ošetření krémy a mléky s ochranným faktorem. Vhodným kompromisem jsou v tomto případě samoopalovací mléka, která už zároveň mají vyšší ochranný faktor.
Čtěte dále: Připravte kůži na sluníčko a opalování!
Těhotné by si měly samoopalování odpustit
A ještě jedno riziko v sobě samoopalovací přípravky skrývají – týká se těhotných žen. A to dokonce i v případě, že by sáhly po samoopalovacím mléku přírodním, jehož hlavní účinnou složkou je výtažek z karotky. Mnohé samoopalovací krémy včetně přírodních totiž obsahují β-karoten a mohou tak ovlivnit tvorbu vitamínu A, jehož přemíra je pro plod škodlivá.
„Vitaminy skupiny A nebo jejich provitaminy mohou ve vysokých dávkách skutečně velmi vážně poškodit plod – vrozené vady končetin a očí. Byť je vstřebatelnost jen mizivá, pro přítomnost těchto látek v samoopalovacích krémech se tyto nedoporučují,“ uvedl ve své internetové poradně gynekolog a porodník od pražského Apolináře Michal Koucký. Proto se v těhotenství nedoporučují ani různé β-karotenové kapsle, které mají prodloužit efekt přírodního či umělého opálení.
Jak funguje samoopalování
V naprosté většině samoopalovacích krémů je účinná látka DHA neboli dihydroxyaceton, která po nanesení na kůži reaguje s bílkovinou vyskytující se ve svrchních vrstvách kůže, přesněji řečeno jde vlastně o oxidační reakci s aminokyselinami keratinu. Výsledkem je tvorba argininu, lysinu a histidinu – směsi barevných látek, od žlutých až po hnědé, kterým se souhrnně říká melanoidiny.
V některých přípravcích se používá příbuzná látka zvaná erytrulóza, mechanismus účinku je víceméně stejný. DHA je přitom sama o sobě také látka vcelku přírodní, vzniká jako vedlejší produkt při zpracování cukrové třtiny a je to vlastně jeden z cukrů.
Kůže, nebo přesněji řečeno buňky v nejsvrchnější vrstvě, během několika hodin ztmavne, přičemž efekt trvá tři až deset dní.
Aby se efekt projevil a vydržel, je třeba aplikaci opakovat, nikoli však denně. Ideální je použití jednou za dva až tři dny, přičemž by jí měl přecházet jemný peeling kůže, jinak si koledujete o fleky, podobně jako v případě, že krém pořádně nerozetřete.
Kdo chce mít jistotu, může si zajít na nástřik umělého opálení do kosmetického salónu, kde k tomu používají speciální spreje.
ČLÁNKY DO MAILU