Nový screening v testovací fázi začnou praktičtí lékaři postupně nabízet od 1. ledna 2025. Jeho cílem je oslovit ty, kdo mají nejvyšší riziko, že jim praskne aorta – ti by měli podstoupit velmi krátké ultrazvukové vyšetření. Pokud se na aortě ukáže takzvaná výduť, tedy poškození stěny tepny v podobě vyboulení, bude následovat léčba. Nová prevence se zaměřuje na výduť na břišní aortě.
Vycházeli jsme z rozvahy přínosů, rizik a nákladů. Základní rozvaha říká, že pokud se plošně budou vyšetřovat muži v určitém věku, dojde o významné procento ke snížení úmrtnosti na toto onemocnění,
říká Karel Hejduk, vedoucí Národního screeningového centra.
Výduť, neboli aneurysma nijak nebolí a nemocný o něm zpravidla neví, dokud jej neohrozí na životě. Pokud oslabené místo na aortě praskne, pacient velmi pravděpodobně vykrvácí dřív, než se k němu dostane pomoc. Jednoduše proto, že aorta je největší tepnou v těle. V průměru má u dospělého dva centimetry, pří výduti to ale mohou být tři centimetry i více. To znamená, že v ní proudí hodně krve, navíc pod vyšším tlakem než v žílách. Při porušení proto dochází k masivnímu vnitřnímu krvácení, nejčastěji do dutiny břišní.
Komu je program určen
V České republice s aneurysmatem žijí přinejmenším desítky, ale spíše stovky pacientů. Zkušební prevence se zatím zaměřuje pouze na muže. Konkrétně na ty ve věku 65 až 67 let včetně, kteří dosud nejsou s výdutí léčeni. A kteří patří do nejvíce ohrožené skupiny.
Proč výduť vzniká
Podílí se na tom více vlivů. Nejčastěji jde o důsledek degenerativních změn způsobených např. vlivem aterosklerózy. Lidé s vysokým krevním tlakem nebo onemocněním srdce a cév mají riziko vzniku jeden a půlkrát vyšší než ti zdraví. U kuřáků je ještě vyšší, a to pětkrát až osmkrát.
Pokud se ocitnou u praktického lékaře, třeba na preventivní prohlídce nebo z jiného důvodu, ten by jim měl účast ve screeningu sám aktivně nabídnout. Projeví-li o ni zájem, lékař by jim měl vystavit žádanku,
popisuje Karel Hejduk.
Dodává také, že všem praktickým lékařům už byly nasmlouvány s pojišťovnami nové kódy tak, aby práci navíc dostali zaplacenu. V tuto chvíli není žádný praktický lékař, u nějž by byla jakákoliv překážka pacienta na preventivní vyšetření odeslat,
říká vedoucí Národního screeningového centra. Zároveň ale dodává, že zapojení lékařů bude pozvolné, takže na začátku se může stát, že ne každá ordinace potřebný doklad vystaví.
Zájemci o účast v programu, kteří splňují jeho podmínky, ale nemusí čekat na oslovení lékařem, sami si o žádanku mohou říci.
Mužům je pilotní testování určeno proto, že je výduť aorty postihuje až šestkrát častěji než ženy. Tříletý věkový interval pak Národní screeningové centrum nastavilo proto, aby nedošlo k zahlcení sítě odborných pracovišť zájemci o prevenci.
Co zájemce o prevenci čeká
Se žádankou se bude muset zájemce o prevenci obrátit na akreditované radiologické nebo angiologické pracoviště, což je užší skupina pracovišť, která provádí ultrazvuková vyšetření. Postupně doplňovaný seznam těchto pracovišť, která se do pilotní verze screeningu zapojila, je na webu programu zachranSiAortu.cz. Podle Karla Hejduka je nyní těchto pracovišť asi 150 (nemocnic i ambulancí), jejich počet se bude navyšovat.
Jedním z nich je třeba Městská nemocnice Ostrava (MNO), konkrétně její Oddělení Radiologie a zobrazovacích metod. Maximálně do týdne pacientovi provedeme ultrazvukové vyšetření, které trvá jednu až dvě minuty,
říká primář oddělení Jiří Kozák.
Primář Radiologie a zobrazovacích metod Městské nemocnice Ostrava Jiří Kozák provádí preventivní ultrazvukové vyšetření aorty. Hledá případnou výduť.
Screening spočívá ve velmi rychlém a nebolestivém vyšetření ultrazvukem. Na základě nálezu pacienta buď vyškrtneme z evidence, nebo mu doporučíme zopakování kontroly. V případě, že vyšetření ukáže výduť větší než 5,5 centimetru, navrhneme mu další terapeutický postup v podobě zákroku plně hrazeného pojišťovnou,
dodává primář Kozák.
Jak se výduť léčí
Pokud lékař odhalí výduť, pacienta nasměruje většinou do Komplexního kardiovaskulárního centra, kde jej dovyšetří a zahájí léčbu. Někdy ji mohou muži podstoupit přímo tam, kde absolvovali screeningový ultrazvuk, jako je tomu třeba právě v MNO. Terapie má zpravidla podobu operace, někdy miniinvazivní.
Chirurgická léčba spočívá v odstranění výdutě a její náhradě umělou cévní protézou. Endovaskulární léčba je provedena implantací stentgraftu (kombinace stentu a cévní protézy, pozn. red.) přes tříselné tepny. V obou případech je aneurysma vyřazeno z oběhu,
uvádí MNO v tiskové zprávě.
Pilotní program screeningu aneurysmatu břišní aorty potrvá pět let. Poté jej Ministerstvo zdravotnictví přehodnotí. Budeme se bavit o tom, zda výsledky potvrzují naše očekávání o záchytovosti výdutí nebo zda prevence byla dostupná skutečně všem. Na základě toho budeme zvažovat, zda věkovou skupinu rozšířit, zda do programu přizvat i ženy-kuřačky nebo zda za pět let nedáme další kolo vyšetření lidí už jednou vyšetřených, ale s negativním výsledkem,
dodává Karel Hejduk.
Pokud se naopak ukáže, že muži o novou prevenci nemají zájem, nebo že se nedaří aneurysma včas zachytit, program po pěti letech skončí.
ČLÁNKY DO MAILU