Vlákno názorů k článku Se svým dítětem jsem „létala“, jak jsem mohla být tak blbá od malý had - Je bohužel doba,kdy si někdo vymyslí kdejakou i nelogickou...

  • Článek je starý, nové názory již nelze přidávat.
  • 14. 5. 2010 5:52

    malý had

    Je bohužel doba,kdy si někdo vymyslí kdejakou i nelogickou pitomost,jen aby něco vydělal a druhý mu na to skočí.Hlavně když jde o děti či o zdraví.Mám kamaráda,co celý život vařil pivo.Dnes je lidový léčitel.A takovým nejde o prospěch druhého,jen o výdělek či o svoje nějaké uplatnění,vynucené dobou. Podobné je podle ,názoru odborníků i podle logiky věci, nošení miminek v šátku na břiše.Přednáška za jeden litr.Prý to tak dělali indiánky.Taky hloupost typu kartářek a jasnovidek a léčitelů.Nikdy na žádném dokumentu jsem neviděl nosit dítě na břiše.Vždyť ta „indiánka“ musela celý den něco dělat.A jak s dítětem před sebou?To tu žádnou mladou maminku nenapadne?Na zádech ano.Ale podle zkušenosti mé dcery,nesmí se s tím prckem do sámošky.Obslouží se samo.

  • 14. 5. 2010 9:10

    LarisaF (neregistrovaný)

    Dobrý den,
    v podstatě s Vámi souhlasím, většinou jde o kšeft, nebo jsou ti lidé případně přesvědčeni o své „mimořádnosti“. Zajímalo by mě, kolik z nich opravdu věří v to, co hlásá.
    Ale nepřeceňovala bych tolik „moudrost předků“ (viz indiánky). Taky se mohli mýlit, ne? Snad máme šanci přijít na něco, co se dřív dělalo špatně, nebo ne právě ideálně? Nebo už tu všechno bylo?
    I když konkrétně v případě létání mám stejný názor jako maminka z článku a oceňuji, že jde „s kůží na trh“. Díky!

  • 23. 5. 2010 9:44

    Adda (neregistrovaný)

    Napadlo niekoho, ako sa asi cíti dieťa, ktoré sedí v kočári a nevidí na matku? Myslíte, že je šťastné, že sa porezá na davy ľudí, čo ho obchádzajú, že vidí len autá a domy? 90% detí je takto denne stresovaných.
    Ano, argument, ono sa chce pozerať na svet. Na ten svet okolo sa do konca života napozerá ešte dosť, ale ako dlho mu vydrží obdobie, keď stredom toho sveta je jeho matka? Svoje dieťa nosím v šátku, stále sa s ním rozprávam, ukazujem mu veci, čo vidíme a pod. Dcérka je spokojná, sme stále spolu. Ak je v kočáry, mám ju v protismere, aby sme stále na seba videli.
    Škoda, že o tomto sa nikde nepíše a nehovorí. Nie je to preto, že to tak robí väčšina a tým je to správne? Neviem. Ale mrzí ma, že sa tu stále mrhá energiou na činnosť nepatrnej menšiny obyvateľstva, ktorú tá väčšina ťažko niekedy dokáže pochopiť, prečo so svojimi deťmi robia práve to, čo robia.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).