Pekny clanek. Panu Holubovi bych ale doporucil doplnit si vzdelani, veta „Podle Darwinovy teorie jsme velkou část naší historie byli zvířata, takže v nás stále převládají. Druhá věc je to, že jsme nikdy nebyli predátory“ je peknym pokusem o kombinaci co nejvic nesmyslu na jednom miste. Za prve clovek je stale zivocich jako kazdy jiny, se svym mistem v zavedene taxonomii. Za druhe lze empiricky dolozit, ze clovek je nejuspesnejsi predator v historii Zeme. Se sebeobranou tohle ale samozrejme nesouvisi.
Myšleno to asi bylo jinak, pokud předpokládáme že člověk se vyvinul z opice, tak opice predátoři nejsou. Lovit začal až o hodně později a na úrovni reflexů predátoři nejsme. Tak jsem pochopil to vysvětlení s šelmou na tréningu. Ovce svalově ztuhne, což vás hrozně zpomalí. Oproti tomu šelna má svaly uvolněné a používá je k rychlým a mrštným pohybům. Jinak vlka ve vás probudí Wing Tsun pokud odvrátíte útok a jedete řetězové údery na hlavu protivníka. Pokud jste uvolnění jste obyčejně daleko rychlejší a protivník nemá šanci a vy nemáte slitování. Myslím že pokud dost trénujete techniky vám tam prostě naskočí samy. Pak zdrhnete. Poté už z podobných situací nemáte strach a hlídáte si jen uvolněnost. O tom to je.
Obecne plati, cim delsi kontakt s utocnikem, tim vetsi nebezpeci pro napadeneho. Proto bojove styly specialnich jednotek kladou duraz na co nejrychlejsi eliminaci protivnika zasazenim citlivych bodu.
V civilnim sektoru se ale zraneni utocnika spis obrati proti napadenemu. Takze prevence a utek jsou nejlepsi varianty.