Statistiky dokáží o sebevraždách říci mnohé, nevyjadřují ale vnitřní bolest člověka, kterou může prožívat před tím, než si sáhne na život. Ani to, jak obrovskou ztrátou může být dobrovolný odchod ze života pro rodinu, partnery a blízké okolí. Obojímu se přitom dá předcházet. Jak, tomu se věnují pracovníci Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ).
Co se dozvíte v článku
- Začal fungovat web věnovaný tématu sebevražd
- Co dělat, když myslím na ukončení života
- Jak pomoci člověku, který uvažuje o sebevraždě
- Takhle mluvte s někým, kdo se chce zabít
- Co neříkat člověku, který chce ukončit život
- Nejčastějším způsobem odchodu je oběšení
- Sebevražednost souvisí s úbytkem denního světla
- Linky pomoci
Začal fungovat web věnovaný tématu sebevražd
Nejnovější formou pomoci je web s názvem Sebevrazdy.cz, jehož symbolem se stal středník. „Středník je znaménko, jehož funkce je mezi tečkou a čárkou. Odděluje části vět výrazněji než čárka, ale neukončuje je definitivně jako tečka. Autor tak používá středník, aby větu neukončil, ale aby v ní ještě pokračoval. Vy jste autorem a váš život je věta,“ píše se v úvodu webu, který má poskytnout rady, co je možné udělat ve chvílích, kdy někdo má sebevražedné myšlenky.
Web Sebevrazdy.cz je adresovaný člověku, který na ukončení života pomýšlí, ale i jeho okolí, které o někoho kvůli sebevraždě přišlo nebo které tuší či ví, že může jít o život. „Cílí nejen na lidi procházející krizí, kterým se snaží poskytnout informace o tom, kde nalézt potřebnou pomoc, ale i na lidi, kteří mají obavy o někoho ze svých blízkých. Dále také na odborníky z praxe, kteří se s tématem mohou setkat,“ přibližuje Roksana Táborská z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ).
Loni v České republice podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) spáchalo sebevraždu 1221 lidí. Z toho 966 mužů a 255 žen. O rok dříve si vzalo život 1224 lidí.
„Cílem je zvyšovat povědomí o tematice sebevražednosti a sebepoškozování. Na webu budou vycházet články a rozhovory, budeme zveřejňovat příběhy lidí, kterým se podařilo jejich krizi překonat a najít důvody a věci, pro které žít,“ dodává Roksana Táborská. V blízké době se tam proto objeví například detaily k pochodu věnovaném všem, jejichž blízcí si vzali život. Bude se konat 13. října 2022 v podvečerních hodinách v Praze. „Obdobné akce jsou v zahraničí běžnou praxí, díky které se zvyšuje povědomí o tématu sebevražd a pozůstalí zažívají, že v takové situaci nejsou sami,“ uvádí v tiskové zprávě NUDZ, který je pořadatelem pochodu.
Co dělat, když myslím na ukončení života
Stěžejním posláním webu jsou praktické rady, co dělat v krizové situaci. „V Česku je dostupná základní prevence, ne všechny oblasti jsou však pokryty: chybí relevantní informace o problematice sebevražd a dosud v ČR neexistoval komplexně pojatý web věnovaný této tematice. Informace si tak lidé často hledají napříč internetem, nezřídka z pochybných zdrojů, a nalezená doporučení mohou být ve svém důsledku dokonce škodlivá,“ upozorňuje NUDZ.
Jedna část je věnována těm, kteří zvažují, že ukončí svůj život. Podle odborníků je důležité si v takové situaci uvědomit, že nejste sami, protože existují lidé, kteří zažívali podobné pocity a dnes jsou stále naživu. Ale také proto, že není ostuda vyhledat odbornou pomoc nebo si o pomoc říci někomu blízkému, protože je v pořádku o svých pocitech a sebevraždě mluvit. „Existují způsoby, jak se vyrovnat se sebevražednými myšlenkami a bolest překonat. Je důležité o tom někomu říct a nebýt na to sám,“ uvádí odborníci na webu Sebevrazdy.cz.
Dobré je připustit si, že může být i lépe. „To, jak se cítíte dnes, neznamená, že se budete stejně cítit příští týden. Vaše schopnost prožívat příjemné emoce se rovná Vaší schopnosti prožívat nepříjemné emoce,“ dodávají.
Lidem, kteří si chtějí sáhnout na život, radí, aby zvážili další alternativy řešení situace, uvědomili si, že pomoc je dostupná, pocit beznaděje může odeznít a svěřili se případně někomu blízkému, zavolali na linku 112, některou z krizových linek či navštívili krizové centrum. „Pokud cítíte, že nechcete žít, je důležité to někomu říct,“ stojí mezi výčtem toho, jak lze situaci řešit.
Co dále mimo jiné odborníci radí?
- Pokud cítíte, že nechcete žít, je důležité to někomu říct.
- Pokud potřebujete pomoc a podporu, jsou k dispozici právě teď.
- Vyhledejte pomoc a nezůstávejte na to sami. Jsou lidé, kteří vám dokážou pomoci. Promluvte si s odborníkem, jako je lékař, psychiatr, psycholog či psychoterapeut.
- Promluvte si s někým blízkým, komu důvěřujete, o tom, jak se cítíte. Mohou Vám poskytnout podporu a pomohou Vás udržet v bezpečí.
- Je v pořádku o sebevraždě mluvit. Může Vám to pomoci cítit se lépe. Neexistuje žádný správný nebo špatný způsob, jak mluvit o sebevražedných pocitech. Podstatné je o takových pocitech a myšlenkách mluvit.
Zdroj: Sebevrazdy.cz/pomoc
Jak pomoci člověku, který uvažuje o sebevraždě
Ptejte se, hledejte varovné signály a nabídněte pomoc. Tak zní tři zásady, jež můžou využít ti, kteří znají někoho, kdo by jako řešení svých problémů mohl zvolit sebevraždu. „Důležité je důvěřovat své intuici. Pokud máte pocit, že se s danou osobou něco děje, ptejte se. Mluvit je bezpečnější než neříkat nic,“ stojí na webu.
Pokud totiž někdo vyjadřuje sebevražedné myšlenky nebo se chová způsobem, který naznačuje, že o sebevraždě uvažuje, měli byste tyto příznaky brát vážně a neignorovat je. Řada těch, kteří si vzali život, dala předtím svůj záměr najevo.
Podle odborníků, kteří rady dali dohromady, mluvením o sebevraždě toto jednání druhému nevnuknete, protože tyto myšlenky u něj už existují. Ani obavy o to, zda člověk v citlivou chvíli neřekne něco špatně a celou situaci tím jen nevyhrotí, nejsou na místě. „Když někomu ukážete, že máte o něj obavu a že Vám na něm záleží, tak to Váš vztah nenaruší. Neříct nic by však mohlo vést k trvalé ztrátě,“ uvádí web.
Takhle mluvte s někým, kdo se chce zabít
Nejprve je nutné zjistit, zda je dotyčná osoba ve skutečném nebezpečí spáchání sebevraždy. Proto prozkoumejte, jak se cítí. Třeba tím, že se otevřeně zeptáte: Jak se cítíš?
Buďte citliví, ale pokládejte přímé dotazy jako:
- Jak zvládáš to, co se ti teď děje?
- Máš někdy pocit, že bys vše nejraději vzdal/a?
- Přemýšlíš o tom, jaké by to bylo být mrtvý/á?
- Přemýšlíš o tom, že by sis ublížil/a?
- Přemýšlíš o sebevraždě?
- Měl/a jsi už dříve sebevražedné myšlenky nebo jsi zkusil/a si nějak ublížit?
- Přemýšlel/a jsi nad tím, jak nebo kdy bys to provedl/a?
- Máš přístup k věcem, kterými by sis mohl/a ublížit?
Zdroj: Sebevrazdy.cz/pomoc
Odborníci také radí nesoudit, nepovyšovat se, nezlehčovat pocity druhého, ale naslouchat, snažit se být oporou nebo nasměrovat na odbornou pomoc. Dobré je také zamyslet se nad tím, jak učinit prostor, ve kterém se ohrožený člověk nachází, bezpečnějším. Tedy zda třeba lze dát pryč léky, kterými se lze otrávit, nebo ostré předměty.
Co neříkat člověku, který chce ukončit život
Neříkejte věci jako „Mohlo by být hůř“, „Máš všechno, co si jen můžeš přát“, místo toho se ptejte: „Kvůli čemu jsi smutný/á?“, „Co by ti pomohlo cítit se lépe?“ nebo „Jak ti mohu pomoci?“.
Nikdy neslibujte, že zachováte tajemství o jeho/jejích sebevražedných myšlenkách. Buďte chápaví, ale vysvětlete dotyčné/mu, že takovou věc není možné držet v tajnosti, pokud je její/jeho život v ohrožení.
Zdroj: Sebevrazdy.cz/pomoc
Nejčastějším způsobem odchodu je oběšení
Na závěr se vraťme ještě k těm statistikám. Co tedy u sebevraždách v ČR říkají? „U mužů coby nejčastější způsob sebevraždy zůstává oběšení, následují zastřelení se a skok z výšky. U žen je to oběšení, následují sebeotrávení a skok z výšky,“ popisuje Laura Bechyňová z NUDZ.
Dle statistik je stabilně měsícem s nejvyšším počtem zaznamenaných sebevražd březen, nejkritičtějším dnem v týdnu pondělí. Nejvíce sebevražd je ve Středočeském, Moravskoslezském a Jihomoravském kraji a v Praze.
Na videu níže Laura Bechyňová popisuje mimo jiné to, jak se chová člověk, který uvažuje o sebevraždě:
Sebevražednost souvisí s úbytkem denního světla
Zářijové spuštění webu je vítané, a to nejen proto, že na 10. září připadl Světový den sebevražd. Venku totiž postupně ubývá denního světla i slunce, což má vliv také na rozhodnutí dobrovolně ukončit svůj život.
O vlivu světla na sebevraždy nedávno hovořil psychiatr a výzkumný pracovník NUDZ Filip Španiel v přednášce s názvem Světlo a nálada. V ní mimo jiné zaznělo, že obyvatelé severní části polokoule se musí vyrovnat s výraznými změnami ve fotoperiodě, tedy délky denního světla za 24 hodin. To má vliv na výskyt depresí, ale i sebevražd. „Sebevraždy jsou pod sezónním vlivem. Jejich výskyt v severní části polokoule má první vrchol v dubnu až květnu, druhý na podzim kolem října a listopadu,“ uvedl Filip Španiel. Lékaři toho dokáží využít při sledování pacientů s depresemi. Na dostatku světla je založena i léčebná metoda zvaná fototerapie.
Linky pomoci
Dospělí
Linka první psychické pomoci
Krizová linka pro dospělé, funguje nonstop a zdarma.
Tel.: 116 123
Chatové poradenství: http://linkapsychickepomoci.cz/chat/
Pražská linka Důvěry
Je určena všem, kteří se nachází v těžké životní situaci. Funguje nonstop a je anonymní.
https://www.csspraha.cz/prazska-linka-duvery
Tel.: 222 580 697
linkaduvery@csspraha.cz
Chat: https://www.chat-pomoc.cz/
Centrum krizové intervence v Bohnicích (CKI)
Nabízí psychologickou a psychiatrickou pomoc dospělým lidem s akutními obtížemi. Není potřeba se dopředu objednat. Funguje nonstop.
https://bohnice.cz/krizova-pomoc/
Psychiatrická nemocnice Bohnice, Ústavní 91, Praha 8
Tel.: 284 016 110
Linka důvěry CKI
Telefonická krizová pomoc, která funguje nonstop a je anonymní.
Tel.: 284 016 666
Krizové centrum RIAPS
Nonstop
Tel.: 222 586 768/ 222 582 151
Krizové centrum PK FN Brno
Nabízí psychologickou a psychiatrickou pomoc s akutními obtížemi. Ambulance Krizového centra má nepřetržitý provoz. Není potřeba se dopředu objednat.
https://www.fnbrno.cz/areal-bohunice/psychiatricka-klinika/zdravotnicka-pece/t2299
Psychiatrická klinika FN Brno Bohunice, Jihlavská 20
Areál Bohunice, pavilon G, patro: přízemí
Tel: 532 232 078/ 547 212 333
Telefonická služba Centra krizové péče (CKP)
Telefonická krizová pomoc, která funguje nonstop celý rok a je anonymní.
https://www.fnbrno.cz/areal-bohunice/psychiatricka-klinika/telefonicka-sluzba-centra-krizove-pece-ckp/t3227
Tel: +420 532 232 078
Krizové centrum Ostrava
Nabízí okamžitou psychosociální a terapeutickou pomoc.
Služba funguje pro klienty od 15 let. Je bezplatná a není potřeba se dopředu objednat. Funguje nonstop.
http://www.kriceos.cz
Ruská 94/29, Ostrava-Vítkovice
Tel: 732 957 193
Modrá linka
Pro všechny, kteří se ocitli v náročné životní situaci. Funguje nonstop a je anonymní. Za hovory se platí podle vašeho tarifu.
https://www.modralinka.cz
Tel.: 608 902 410, 731 197 477
Skype: modralinka
help@modralinka.cz
Chat: https://chat.modralinka.cz
Anonymní schránka důvěry: https://www.modralinka.cz/schranka-duvery
Luctus
Luctus nabízí poradenství pro pozůstalé, individuální terapie pro pozůstalé, psychologický debriefing a také podpůrné skupiny pro pozůstalé po sebevraždě. Vedle těchto služeb organizuje i vzdělávací kurzy.
http://www.luctus.cz/
martin.pesek@luctus.cz
Internetová poradna: http://www.luctus.cz/internetova_poradna.php
Poradna Vigvam
Poradna se věnuje lidem, kteří zažili ztrátu blízkého člověka, a pomáhá se s úmrtím vyrovnat. Nabízí stabilizační a terapeutické služby, podpůrnou skupinu pro děti i pro dospělé. Vedle těchto služeb organizuje i vzdělávací kurzy.
https://poradna-vigvam.cz/
První kontakt pro pozůstalé: Šárka Grygarová – 606 160 646
info@poradna-vigvam.cz
Asociace poradců pro pozůstalé, z. s. (APPP)
Poradci pro pozůstalé poskytují profesionální a nestranné služby truchlícím klientům.
Zabývají se také vzděláváním veřejnosti, nabízí kurzy a podporují diskuzi v otázkách spojených s umíráním a smrtí.
http://poradci-pro-pozustale.cz
Kontakt na poradce: info@poradci-pro-pozustale.cz
Přehled poraden podle města: http://poradci-pro-pozustale.cz/kontakt/
Česká asociace pracovišť linek důvěry z. s. (ČAPLD)
Seznam linek důvěry aktuálně sdružených v České asociaci pracovišť linek důvěry:
https://www.capld.cz/linky-duvery-cr/
Po rozkliknutí odkazu si můžete vybrat vhodnou linku podle cílové skupiny nebo zaměření na jednotlivé téma. Některá pracoviště nabízí také možnost chatu či e-mailu.
Děti a dospívající
Linka bezpečí
Linka pro děti a studenty do 25 let. Funguje nonstop, je anonymní a zdarma.
https://www.linkabezpeci.cz/
Tel.: 116 111
pomoc@linkabezpeci.cz
Chat: https://www.linkabezpeci.cz/sluzby/chatuj-s-nami/
Dětské krizové centrum (DKC)
Centrum pomáhá dětem, které mají problém ve škole nebo doma. Funguje nonstop a je anonymní. Můžeš také přijít osobně (sám nebo s někým, komu věříš). Je potřeba si jen dopředu zavolat a domluvit se na čase.
https://www.ditekrize.cz/
Tel.: 777 715 215/ 241 484 149
problem@ditekrize.cz
Skype: ld_dkc
Senioři
Linka seniorů Elpida
Linka funguje pro seniory a osoby pečující o seniory. https://www.necosestalo.cz/index.php
Tel.: 800 200 007 linkasenioru@elpida.cz
Zdroj: Sebevrazdy.cz/pomoc
ČLÁNKY DO MAILU