Všechno se může jednou zkusit. Já si teda na burger netroufám. Nějak mi ten americký zázrak ne a ne přirůst k srdci a tím pádem k jazyku. Chápu, že někdo to rád zkusí a bude ho to inspirovat k dalším výtvorům. Klasická směs mletého masa se stejným podílem vepřového a hovězího mi chutná více. Bohužel, chce to buď hodně dobré známé v řeznictví, nebo umlít si to doma. Volím tu druhou možnost.
Při čtení článku mi ale vadí, že je koncipován zcela pražsky. Ono to asi bude taky tím, že americká menšina, američtí turisté a vůbec pronikání amerických vlivů je nejpatrnější v matičce naší stověžaté. Zaplaťpánbůh.
Vůbec bych se nebránil tomu, kdyby ony Burgerárny zůstaly pouze několikaletou záležitostí. Udrží li se i nadále, tak jim všechna čest a zřejmě pozmění jídelníček Pražanů. Alespoň některých. Ve mně však zákazníka takové podniky patrně nikdy nezískají. Přesto přeji dobrou chuť.