Šel k očaři, dozvěděl se, že má nemoc štítné žlázy. Díky včasné léčbě se dá předejít i rakovině

Když šel David (58) před osmi lety na běžnou kontrolu ke svému očnímu doktorovi, netušil, co všechno se v jeho ordinaci nakonec dozví. Lékařovu pozornost totiž vzbudily typické rysy ukazující na možné problémy se štítnou žlázou. Další vyšetření nemoc potvrdilo. Muž začal brát léky, hladinu příslušných hormonů se tím podařilo dostat do normy a on se díky tomu do budoucna vyhne potížím s polykáním, či dokonce rakovině. 

Oftalmolog si při běžné prohlídce všiml, že mám zvětšené a vyklenuté oči, což může být jedním z příznaků onemocnění štítné žlázy. Na krku mi také odhalil počínající strumu a uzlíky, popisuje poznatky všímavého lékaře David a vzpomíná, jak ho to tehdy šokovalo. 

Potíže? Neměl jsem je

David (58) se léčí se štítnou žlázou kvůli její snížené funkci

Autor: Archiv pacienta

Vydal se proto k endokrinologovi, který mu diagnostikoval chronický zánět štítné žlázy a její sníženou funkci neboli hypotyreózu a předepsal vhodné léky. Nedostatek hormonů štítné žlázy se obvykle projevuje únavou, zimomřivostí nebo otoky. Osobně jsem žádné potíže neměl, jedinou změnou pro mě bylo to, že jsem musel pravidelně užívat léky, vysvětluje David, který pracuje v IT. 

Pomocí léčby se hladiny Davidových hormonů podařilo dostat do normálu. Postižení očí naštěstí bylo mírné, stabilizovalo se a nevyžadovalo žádnou zvláštní léčbu. Uzly ve štítné žláze bylo nutné vyšetřit punkční biopsií, jejíž výsledek byl negativní, a zhoubný nádor nebyl prokázán. Od té doby mu endokrinolog pomocí ultrazvuku uzly pravidelně kontroluje a nález zůstává stabilizovaný. 

Pokud by David neužíval doporučené léky, mohly by se uzly zvětšovat, tlačit na okolí a mohly by mu bránit například v polykání, nebo by se z nich mohla dokonce vyvinout rakovina. Léky už budu brát celoživotně, na kontroly k endokrinologovi jsem nejprve chodil jednou za tři měsíce, poté za půl roku a teď už pouze jednou ročně, popisuje David. V mezičase dochází za svým praktickým lékařem, který mu kontroluje hladiny hormonů štítné žlázy pomocí jednoduchých odběrů krve. Je to pro mě určitě mnohem pohodlnější a ušetří mi to čas. Navíc mi praktický lékař může předepsat léky, když mi dojdou, a nemusím kvůli tomu chodit na endokrinologii, pochvaluje si David, který se ve volném čase věnuje turistice, plavání a jízdě na kole.

Budou čekací lhůty kratší? 

David lékaře má, ale pro mnoho pacientů, kteří by potřebovali vyšetřit a sledovat štítnou žlázu, je to problém. Endokrinologů je málo, čekací lhůty dlouhé. Trvá to klidně půl roku, než se na pacienta dostane řada. 

O pacienty s mírnými poruchami nebo ty, kteří jsou stabilizovaní a mají zavedenou léčbu, by se nově mohli starat všeobecní praktičtí lékaři. Odborným ambulancím by se tím uvolnily kapacity pro nově diagnostikované a závažnější případy a výrazně by se zkrátily čekací lhůty. Endokrinologové a praktičtí lékaři už proto společně vydali doporučený postup, jak by taková péče fungovala v praxi.

Přečtěte si také:

Ženy často zaměňují problémy se štítnou žlázou za projevy menopauzy

Zvýšenou nebo naopak sníženou funkci štítné žlázy diagnostikujeme poměrně snadno. Léčba snížené funkce spočívá v tom, že se hormon štítné žlázy nahradí ve formě tablet a poté se provádí pravidelné kontroly. Tuto část péče o nekomplikované pacienty se sníženou funkcí už mohou převzít praktičtí lékaři, a uvolnit nám tak ruce pro komplikované pacienty. Tak to už léta funguje
u praktických lékařů v západní Evropě či v USA, říká předseda České endokrinologické společnosti profesor Michal Kršek. Praktici by kromě nekomplikovaných forem hormonálních poruch mohli mít v péči i pacienty s drobnými náhodně zachycenými uzlíky a cystami. 

Potřebujeme uvolnit specialisty

Více než 95 procent z nich má totiž nezhoubný charakter a nezpůsobují žádnou hormonální poruchu. Tito pacienti jsou v dnešní době často odesíláni na endokrinologii, což vede k zahlcování specialistů. Řada závažných případů přitom nesnese dlouhý odklad, a proto potřebujeme kapacitu endokrinologických pracovišť uvolnit, vysvětluje docent Jan Jiskra z III. interní kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. 

K praktickým lékařům by se podle předběžných odhadů endokrinologů mohlo přesunout pět až deset jejich pacientů. Péče o ně musí mít jasná pravidla, a proto vznikl doporučený postup. Česká endokrinologická společnost a Společnost všeobecného lékařství ho vydaly v dubnu. Snažili jsme se vytvořit srozumitelný a přehledný návod, který bude pro praktiky v ordinacích užitečným pomocníkem. Vycházeli jsme z postupů vydaných v roce 2015, které jsme zjednodušili, vysvětluje praktická lékařka Dana Moravčíková, členka výboru Společnosti všeobecného lékařství. 

Doporučený postup už měl dorazit do všech ordinací praktiků, kteří se z něj dozví, jakého typu onemocnění štítné žlázy se mají ujmout sami, co přesně v takovém případě dělat a kdy by naopak měli pacienta odeslat k endokrinologovi.

Podle profesora Krška musí být na prvním místě pacient. Pro nemocné je důležité, aby podstoupili vyšetření včas, a pokud je to možné, zůstali u svého praktika a nemuseli za péčí jezdit daleko. Praktičtí lékaři samozřejmě nadále budou v pravidelném kontaktu s námi, specialisty, doplňuje Kršek. Diskuse se tak vedou už jenom o tom, zda by se funkce štítné žlázy měla vyšetřovat
i v rámci preventivních prohlídek.