Podle zdroje článku na Oslu by měl nadpis znít spíš "Vysoké a dlouhodobě přijímané dávky vitaminu E představují dlouhodobě zvýšené riziko rakoviny prostaty u mužů nad 50/55 let o 17%". Selen nesnižuje riziko rakoviny prostaty. Nicméně zjevně v některých případech omezuje negativní působení vitaminu E. V případě dostatku v organismu pak braní selenu společně s vitaminem E riziko zvyšuje/ popřípadě prostě takto ochranně nepůsobí.
Braní selenu tedy ve většině případů neubližuje ani nepomáhá, zato pozor na vitamin E v dávkách užitých v diskutované studii.
Podle mně z tohoto textu jasně vyplývá, že selen pomáhá jen tam, kde je ho nedostatek a vitamin E v aplikovaných dávkách může škodit. Ale to, že donedávna doporučené dávky vitaminu E jsou příliš velké, vyplývá i z dalších studií.
Denní podávaná dávka ve studii je 400 IU vitamínu E, tedy 268 mg. Doporučená denní dávka pro dospělého muže je 15 mg. Oni tedy skoro 20 × přepálili denní dávku vitamínu E, a diví se, že jim z toho vyšla větší rizika.
Navíc se používal tocopheryl-acetate, tedy rozhodně ne přírodní forma vitamínu E, ale forma, která volně prochází i kůží.
Stejně tak byla přepálena dávka selenu. Tentokrát ve formě selenonethione, což je organicky vázaný selen, který tělo ochotně a odbře přijímá a využívá z něj maximum selenu. Selenu bylo 200 mikrogramů denně, což je něco, by soudný člověk dlouhodobě nebral.
Doporučuji navízat studií, že jezení ovoce škodí. Začal bych podobně tím, že dobrovolníci by denně snědli 5 kg ovoce po dobu 5,5 let. Nějaké problémy se při tak přepáleném množství ovoce jistě objeví a vědecky udělaný závěr, že konzumace ovoce zvyšuje nějakou tu rakovinku jistě bude moci potvrdit.
ČLÁNKY DO MAILU