Názory k článku Pastrami: sendvič, kterému podlehl New York, je i v Česku

Jestli to nebylo napsáno na zakázku, pak jsem Méďa Béďa. Napříště mně oslovujte Béďo.
Když se vám jako by náhodou v článku objeví jméno restaurace i s odkazem na web, nedá se to okecat.
Taková televize, nebo rozhlas by za to od RRTV dostaly pěkně tučnou pokutu.
tsd

Veřejnoprávní média mají svá pravidla, dle mého poněkud nesmyslná a nedotažená. Například když jsme pozvaní do ČT prezentovat některé naše téma, někdy uvedou, odkud jsme, jindy ne. Takže jste tam jako nikdo odnikud, který mluví o něčem, co někde vyšlo, ale neřekneme divákům kdo a kde. Jenom proto, aby to náhodou nebyla reklama... My nejsme veřejnoprávní médium a odkazy uvádíme naprosto běžně, jak jistě jako náš pravidelný čtenář víte)), ať již na zdroje, související témata a materiály jinde, uváděná zařízení či služby. Vnímáme to jako službu čtenáři, ovšem na základě rozhodnutí redakce, nikoli na zadání komerčního subjektu, v tom je ten rozdíl. Pokud chcete číst články o tom, že někde dělají pastrami, ale neřekneme, zda dobré či hnusné, a už vůbec neřekneme kde, budete si muset číst jinde. LK, Vitalia.cz

Máte to trochu zkreslené. To co píšete se samozřejmě týká i soukromých medií. To byste snad ve vaší pozici měla vědět.
tsd

Product placement je anglický termín pro označování umístění produktu. Novela zákona o vysílání, účinná od 1. června 2010, umožňuje provozovatelům televizního vysílání umísťovat produkty do svých pořadů, a je povinností Rady jakožto regulátora vysílání na dodržování novely zákona dohlížet.

Dle § 53a odst. 3 zákona č. 231/2001 Sb. (účinného od 1. června 2010) musejí být pořady obsahující umístění produktu na začátku, na konci a v případě přerušení reklamou rovněž po tomto přerušení zřetelně označeny jako pořady obsahující umístění produktu, aby diváci nemohli být žádným způsobem uvedeni v omyl o povaze těchto pořadů.

Rada obecně naformulovala, co mimo jiné považuje za nabádání ke koupi zboží či služby a za nepatřičné zdůrazňování produktu:
zmiňování produktu nad rámec dějového kontextu s cílem na produkt upozornit a vzbudit divákův zájem o produkt
vyzdvihování a vychvalování kvalit produktu
nepřirozená kumulace výskytu jediného produktu
uvedení kontaktu (adresy, www stránek, telefonního kontaktu) na prodejce produktu či poskytovatele služby
zdůrazňování produktu obrazovými prostředky (detaily produktu bez zjevného dramaturgicko-režijního opodstatnění)

S pozdravem
tsd

A pak, že váš článek není PR. :-))))))
tsd

A ještě naposled, co píše wiki:

Hlavním cílem PR článku je zasáhnout či oslovit uživatele z cílové skupiny. Proto se PR články namísto na PR weby umísťují na tematické servery či do tematických tiskovin.

Do internetových PR článků se občas umísťují odkazy, které mají zvýšit konverzi čtenářů (přečtou si text o určité službě – na konci článku je odkaz – kliknou na něj = přijdou na stránky). Cílem je však napsat takový text, u kterého čtenář nemá nejmenší podezření, že čte účelově napsaný text. Efektivita PR článku se dá měřit několika způsoby – vždy ale záleží na předem zvoleném konkrétním cíli (zvýšit povědomí, zlepšit reputaci, podnítit zájem o určité služby nebo produkt). Velké reklamní agentury si na psaní článků najímají redaktory či copywritery.

Tak snad už máme jasno, nebo ne?
tsd

Měla jsem pocit, že je to celkem srozumitelné, ale zřejmě ne. Rozdíl tkví v oné účelovosti. Další debatu v tomto směru zde považuji za bezpředmětnou a nepatřící k tématu článku. Máte možnost jako kdokoli jiný mi napsat mail, pokud nemáte problém vystoupit i sám za sebe. LK Vitalia.cz

Děkuji nemám zájem. Ostatně tuto debatu rozproudila paní Čepelíková svojí reakcí. Myslím, že čtenáři si na to mohou udělat názor sami. ( tedy pokud nebudete mazat příspěvky )
S uctivou poklonou
tsd

Co se týče legislativy, tak zákonná úprava u nás výslovně zakazuje skrytou neoznačenou reklamu. S product placementem je to vlastně naopak, tam jde o úpravu, která při splnění jistých podmínek (logo PP na začátku a některé další body) obecný zákaz prolamuje.
A k tomuto článku - můžete to okecávat jak chcete, ale jsou naplněny všechny znaky PR článku. Rýpavě bych podotkl, že pokud byl napsán opravdu zadarmo (či bez protislužeb) a s nejčistšími úmysly, tak je to to projev jisté obchodní neschopnosti. Za tohle byste si totiž peníze za reklamu plně zasluhovali a nemyslím to nijak ironicky, marketingovou hodnotu pro La Bibiche verte to má zcela bez diskuse.

Proč si toto myslím - jde o to, že podle titulku má jít o článek o pastrami jako u nás méně známém typu sendviče, jenže ve vlastním článku je věnována velká část informacím o konkrétní restauraci, jejím personálu atd. Perex je dokonce fakticky pouze o restauraci a ne o výrobku, jména se objevují opakovaně ve všech odstavcích atd - tohle je prostě perfektní PR článek, nevím o čem se chcete dohadovat.
Kdyby se v článku ponechala celá část o způsobu přípravy, zacílil se na ni i perex a pouze se na konec přidalo poděkování šéfkuchaři xxx z restaurace yyy, který vše předvedl a poskytl informace, tak vás budu proti předchozí kritice naopak hájit. Jenže tak, jak je to celé pojato, se k ní bohužel musím naopak připojit :-(

Dobrý den, děkuji za názor, i když to vidím jinak. Ale jak jsem již napsala jinde v této diskuzi, toto není předmětem článku a další příspěvky tohoto typu sem nepatří. LK Vitalia.cz

Předmětem článku je zajisté Pastrami. Ochutnal jsem ho v NY v David’s Brisket House v Brooklynu. Po přečtení článku jsem neodolal a ochutnal i ve vámi doporučené restauraci. (chodím občas okolo do parku)Jíst se do docela dalo, ale ruku na srdce, v NY hrají první ligu a tady okresní přebor.
MB