Názor k článku Separační úzkost je normální součástí vývoje dítěte. Někdy ale může přerůst v separační úzkostnou poruchu od martinpoljak - Separační úzkost je normální, ale možná by bylo...

Separační úzkost je normální, ale možná by bylo fajn, kdyby autorka nezaměňovala "normální" za "v pořádku" což se článek tak nějak snaží naznačit. Není náhoda, že separační úzkost řešíme hlavně v moderní civilizaci, kde minimálně v západní kultuře existuje intenzivní tupá snaha oddělovat děti od rodičů což začíná už poněkud zvrácenými představami, že děti by úplně od mala měly mít vlastní postel a ideálně spát někde ve vedlejší místnosti.

Vlastně ne, zde to začíná už v porodnicích, kde děti bývaly a stále často jsou rutinně oddělovány od matek. Kdo má víc děti, snadno si všimne, že čím méně byl novorozenec oddělen od matky, tím má pak se separací menší problémy.

Takže ne, "normální" a "v pořádku" opravdu totéž není. O přirozenosti by se dalo s úspěchem pochybovat.