U sepse je nutné zahájit co nejrychleji léčbu. Jinak může skončit smrtí

Co je sepse?

Sepse organismu představuje hlavní příčinu úmrtí na infekční choroby. Jedná se o velice nebezpečný stav, jehož příčinou je nejčastěji rozsáhlá bakteriální infekce, na kterou imunitní systém zareaguje systémovou zánětlivou reakcí.

Definice sepse se v průběhu let několikrát změnila. Nejnovější definice z roku 2016 (SEPSIS-3) říká, že sepse je život ohrožující orgánová dysfunkce způsobená deregulovanou odezvou hostitelského organismu na přítomnost infekce. Mezi laickou veřejností pak bývá sepse označována jako otrava krve. [1, 2, 3]

Rizikové faktory sepse a ohrožené skupiny

K sepsi může dojít i u doposud zdravého člověka. Existuje ale několik určitých skupin osob, které jsou ve vyšším riziku. Sepse se nejčastěji objevují u:

• novorozenců a kojenců,
• seniorů,
• pacientů s polytraumatem,
• imunokompromitovaných osob,
• pacientů po těžkých operacích,
• pacientů se zavedenými katetry. [4, 5]

Příčiny sepse

Sepse je komplexní zánětlivý proces způsobený infekcí. Může se jednat o různé druhy infekcí, od těch bakteriálních až po mykotické. Zároveň platí, že ne každá infekce se rozvine v sepsi. Nejčastěji ji způsobují následující infekce:

• zápal plic,
• močové infekce,
• infekce trávicího ústrojí.

Za vznikem sepse mohou stát i jiné zdroje infekcí:

• sepse od zubu – zanedbané infekce zubů a dásní patří mezi poměrně běžné příčiny sepsí,
• sepse po operaci – způsobují ji infikované pooperační rány, případně může infekce vzniknout v okolí implantátu.

Obecně jsou za nejčastější původce infekcí vedoucích až k sepsím považovány bakterie. Často se objevuje sepse způsobená streptokoky či stafylokoky, případně meningokoková sepse. Virové infekce sepse prakticky nezpůsobují.

U imunokompromitovaných pacientů se lze ovšem setkat i s mykotickými sepsemi. Konkrétně se jedná o onkologické pacienty, osoby s AIDS, diabetiky a pacienty užívající imunosupresiva, kteří jsou náchylnější ke kandidózám. [6, 7, 8, 9]

Jaké má sepse příznaky?

Mezi hlavní příznaky sepse patří:

• horečka (teplota nad 38 °C) nebo hypotermie (teplota pod 36 °C),
• zvýšená dechová frekvence (nad 20/min.),
• zvýšená tepová frekvence (nad 90/min.),
• leukocytóza nebo leukopenie.

Pacient může být schvácený, trpět nevolností či zvracet. Pokud je sepse provázena selháváním orgánů, hypoperfuzí tkání a hypotenzí, označuje se tento stav jako těžká sepse. Poukazují na ni následující symptomy:

• skvrny na kůži (mramorovaná kůže),
• snížené močení,
• změny mentálních schopností (zmatek, dezorientace, úzkosti),
• trombocytopenie,
• dýchací problémy,
• zimnice způsobená poklesem tělesné teploty,
• extrémní slabost,
• bezvědomí.

Nejvážnější komplikací je septický šok, ke kterému dochází, pokud se u pacienta rozvine těžká sepse se systémovou hypotenzí. Organismus už nereaguje na doplnění krevního oběhu. Pacient má extrémně nízký tlak a selhávají mu orgány. I přes včasnou lékařskou pomoc bohužel může tento stav vést až k úmrtí. [10, 11, 12, 13]

Přečtěte si také:

Antibiotika přestávají fungovat na zdánlivě banální infekce plic či močových cest

Sepse u dětí

Pokud dítě dostane sepsi během prvních měsíců života, označuje se tento stav jako novorozenecká sepse. Léčba se v těchto případech odvíjí od toho, kdy přesně došlo k rozvoji sepse. Pokud vzniká během porodu nebo těsně po něm, jde o časnou formu (adnátní sepse). Potíže se u miminka objeví do 7 dnů po porodu.

Jestliže se objeví sepse u novorozence 7. až 90. den po porodu, jedná se o pozdní formu (nozokomiální sepsi). Mortalita je v těchto případech nižší než u časné formy sepse. [14, 15, 16]

Sepse: léčba

Sepse je akutní stav, který je nutné řešit co nejrychleji, jinak může vést k úmrtí. Pacient je většinou hospitalizován na jednotce intenzivní péče (JIP) nebo na anesteziologicko-resuscitačním oddělením (ARO). Septického pacienta je nezbytné neustále monitorovat a zahájit co nejdříve iniciální terapii.

Iniciální terapie

Jednotlivé kroky iniciální terapie by měly být splněny nejpozději do 6 hodin. Pacientovi je nejprve odebrána krev na mikrobiologické vyšetření (hemokultura). Vyšetření odhalí konkrétního původce infekce a pacientovi mohou být nasazena vhodná antibiotika. Výsledky jsou hotovy ale až za několik dní, proto se nejprve nasazují širokospektrá antibiotika. Podle výsledků hemokultury pak mohou lékaři medikaci upravit.

Pokud je pacient ohrožen nízkým krevním tlakem a je mu naměřena vysoká hladina laktátu, zahajuje se tekutinová resuscitace. Při sepsi dochází k vazodilataci, proto je nutné dodat do krevního oběhu velký objem tekutin k zachování stabilního krevního tlaku. [17, 18, 19]

Další terapie

Kromě antibiotik mohou být pacientovi podávány ještě další léky, nejčastěji se používají:

• vazopresory – slouží pro podporu oběhu, mají schopnost stahovat cévy,
• inotropní léky – zvyšují kontrakce srdečního svalu,
• kortikoidy – ke snížení zánětlivé reakce,
• transfuzní přípravky – podávají se v případě nízkého hematokritu a hemoglobinu,
• inzulin – ke stabilizaci hladiny krevního cukru.

Jestliže je zdrojem sepse infekční ložisko, jako je například absces, je nutné ho chirurgicky odstranit. V případě těžké sepse může být pacient připojen na umělou plicní ventilaci. Pokud mu selhávají ledviny, zahajuje se hemodialýza. [20, 21, 22]