Hezky napsano, vetsina lidi opravdu pije „bile vino“ nebo „cervene vino“. Tyto produkty vsak nemaji se skutecnym vinem moc spolecneho. V mistnim supermarketu obcas ze zvedavosti sleduji podle ceho lide vybiraji vino (to ze tam prakticky zadne opravdu slusne vino nemaji ponechme ted stranou). Nabizi se tam produkty v cenach cca od 35 do 200 Kc. Uz kolem 100 Kc se da vybrat neco co alespon neurazi, da se to pit, je to z hroznu a neni po tom druhy den zle. Za 130 Kc tam obcas maji i jeden privlastek, ovsem to uz je lepsi si vybrat vino jinde pri te cene.
Drtiva vetsina zakazniku jde vyhradne jen po cene. Nejlevnejsi patoky do 50 Kc jsou vzdy nejvic vyprodane. Pritom jsou to prava ta „vina“, kde na zadni strane etikety zjistite, ze to nema s moravskym vinem naprosto nic spolecneho. Vetsina pochazi z Madarska, Slovenska nebo Italie.
Cenova politika je take usmevna. S temer mechanickou pravidelnosti jsou nektera vina „ve sleve“ (tedy za normalni cenu). U nekterych vin jsou tyto cenove periody v relacich 50 versus 100 Kc. Je videt, ze marze jsou u nas stale zavratne.
Zatimco reklam na pivo a tvrdy alkohol je v mediich prehrsel, jeste jsem snad nikdy nevidel reklamu na nejake nase vinarstvi. Prinejmensim vetsi firmy by si neco takoveho mohli dovolit. Tezko lze jinak oslovit „neznale“ zakazniky, aby prestali kupovat tu predrazenou vetes v supermarketech.
Ohledne moznosti nakupu. V Praze se pomalu stava z vinotek „velky byznys“. Za posledni rok jsem si vsiml ze takovych obchodu pribyva. Bohuzel tech, kde by o vine neco vedeli a clovek se tam citil dobre zase tolik neni. Nevim jestli mohou vinari ovlivnit jejich cenovou politiku, ale rozhodne jim nedela dobrou reklamu, kdyz nekdo moravska privlaskova vina v cenach kolem 150 Kc prodava za 400 Kc a vice. Takovych „odbornych obchodu“ tu par je. Pak se nelze divit tomu, ze lide daji prednost patoku za 50 Kc.
Vubec je u nas nesmyslne velky rozdil v cenach mezi patokem a jiz trochu slusnym vinem.