Je to unikátní sonda do práce záchranářů i lékařů. Řeč je o příběhu, který zveřejnily motolská fakultní nemocnice a pražská záchranka.
Lékaři i záchranáři odstupem času popsali, jak náročná byla záchrana života šestačtyřicetileté ženy, kterou útočník pobodal loni před Vánoci poblíž nákupního centra v Novodvorské ulici. Takto detailně přitom většinou o příbězích, které prožívají s pacienty, kvůli nutnosti dodržovat lékařské tajemství neinformují.
Nyní udělali, při zachování anonymity pacientky, výjimku. Medicínská pomoc totiž byla v několika aspektech zcela mimořádná.
Bezdůvodné pobodání dvou žen
Pro pochopení příběhu je ale důležité nejprve si říci, že unikátní záchrana života se vztahuje k události, která se stala v podvečerních hodinách v sobotu 17. prosince 2022 v Praze. Na ulici tam čtyřiatřicetiletý útočník podle policistů bezdůvodně napadl postupně dvě ženy. Jednu zranil velmi těžce, druhá měla zranění méně závažná. Útočníka policisté po chvíli vypátrali, ten se odmítl vzdát, a tak jej postřelili. Muž na místě střelnému zranění podlehl. Policisté případ řeší jako pokus vraždy, ale protože je pachatel mrtvý, věc nejspíš odloží.
Právě na pozadí této dramatické události, kdy policisté pátrali v okolí po útočníkovi, se odehrávala záchrana života. Zpočátku přitom dramatu nic nenasvědčovalo. „Představte si, že se na konci denní směny vracíte v sanitce na základnu. Už se pomalu vidíte bez uniformy doma, a v tom vám při čekání na semaforech zaklepe někdo na okýnko s tím, že na zemi leží paní, která potřebuje vaši pomoc. Otočíte sanitku na křižovatce a vyrazíte na místo. Je namrzlo, tak asi někdo ‚jen‘ uklouzl na chodníku,“ popisují záchranáři na svém facebookovém profilu s tím, že v sanitce v té chvíli seděli záchranáři Karel Kirs a Michaela Procházková, která měla vůbec první službu po absolvování takzvaného adaptačního procesu u pražských záchranářů.
Brzy ale bylo jasné, že půjde o mimořádnou událost. „Žena byla v bezvědomí, na svetru byly vidět stopy krve ze dvou ran, hrudníku a břicha. Svědci nás upozornili, že ji někdo pobodal. Začali jsme jí hned pomáhat a zavolali na dispečink, aby nám poslali doktora a policii, nevěděli jsme, jestli na místě útočník stále není,“ popisuje první okamžiky Michaela Procházková.
Záchranáři provedli vstup do kosti i do hrudníku
Záchranáři okamžitě začali zastavovat krvácení a zavedli náročný intraoseální vstup pro podání infuze. „To znamená, že museli (pacientce, pozn. red.) navrtat kost,“ podotýká pražská záchranka na sociální síti.
V té chvíli se pobodané ženě zastavilo srdce. „Karel a Míša (Karel Kirs a Michaela Procházková, pozn. red.) ji začali okamžitě resuscitovat a zanedlouho srdce začalo opět bít. Najednou se na scéně objevuje kolemjdoucí a říká, že opodál je další zraněná,“ popisují záchranáři.
Zdravotní stav druhé ženy naštěstí nebyl tak vážný. Než přijeli na pomoc další záchranáři, poskytli jí první pomoc podle instrukcí kolemjdoucí.
A v té chvíli přišel druhý rozhodující okamžik, který stojí za tím, že pacientka se ze zranění dobře zotavuje. Ještě v sanitce Karel Kirs provedl zákrok zvaný torakostomie. „Tedy úkon, při kterém se skalpelem vytvoří otvor do dutiny hrudní, aby krev proudící z ran netlačila na srdce, ale drénem odtékala z těla,“ popisují záchranáři v tiskové zprávě. Shodou okolností torakostomii Karel Kirs nacvičoval před dvěma měsíci od zásahu na Novodvorské v rámci dobrovolného vzdělávání.
Kvůli zastavení krvácení bylo nutné operovat
Záchranáři následně těžce zraněnou pacientku, která ale byla ve stabilním stavu, převezli na urgentní příjem v Motole, kde už na ně čekal po předchozím telefonickém avízu nemocniční tým. Druhou pacientku s lehčími zraněními převážela jiná sanitka do bližší Fakultní Thomayerovy nemocnice v Krči.
Proč jedna sanitka jela až do Motola, když Thomayerova nemocnice je blíže, vysvětluje ředitel pražské záchranky Petr Kolouch: „Jednalo se o komplexní trauma hrudní dutiny, navíc s náhlou zástavou oběhu, který se záchranářům na místě podařilo obnovit, proto bylo třeba najít kombinované pracoviště, které má jeden urgentní příjem a traumatým včetně kardiochirurgie.“ Takové vybavení má právě motolská fakultní nemocnice.
V Motole pak lékaři provedli další unikátní zákrok, který rozhodl o budoucím zotavování pobodané. Šlo o urgentní torakotomii. Zní to podobně jako zákrok, který na místě provedl Karel Kirs, rozdíl je ale v tom, že torakotomie je mnohem rozsáhlejší zákrok. Lékaři jej museli provést, aby zjistili, odkud žena krvácí dovnitř hrudníku.
„Mým úkolem bylo co nejrychleji otevřít hrudník, zjistit rozsah poranění a zastavit krvácení, aby bylo možné provést přímou srdeční masáž,“ říká lékař Tomáš Haruštiak z III. chirurgické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy (LF UK) a FN Motol.
Galerie: Záchrana pobodané ženy ve FN Motol
Kardiochirurg ženě stlačil srdce 6400×
Ukázalo se, že ženino srdce je zasaženo jednou bodnou ránou, která měla přibližně 20 milimetrů. „Díky urgentní resuscitační torakotomii, tedy širokému otevření hrudníku, jsme odhalili takzvanou srdeční tamponádu, při níž krev nahromaděná v osrdečníku utiskuje srdeční sval, v důsledku čehož dochází k srdeční zástavě,“ dodává Tomáš Haruštiak.
Snaha o záchranu zdraví pacientky tím ale zdaleka nekončila. Po otevření hrudníku přišla na řadu tzv. přímá srdeční masáž. Kardiochirurg při ní stlačuje svými dlaněmi odhalený srdeční sval. Masíruje při tom levou i pravou komoru tak, aby krev tekla do plic, kde se okysličí, a dále z levé komory do krevního oběhu, kde zásobuje orgány. „Především mozek je velmi citlivý a bez okysličení po pěti minutách nevratně odumírá, poškozeny mohou být ale i další důležité orgány, jako jsou játra či ledviny,“ popisuje FN Motol v tiskové zprávě.
Nepřerušovaná přímá srdeční masáž u pobodané ženy přitom trvala mimořádně dlouho. „Přibližně 80 minut, tedy asi 6400× jsme ručně komprimovali levou i pravou komoru, abychom zachovali oběh. Ta délka resuscitace je skutečně unikátní,“ upozorňuje Milan Horn, emeritní primář Kliniky kardiovaskulární chirurgie 2. LF UK a FN Motol.
Aby výhled na zotavení byl u šestačtyřicetileté pacientky co nejlepší, rozhodli se v jejím případě ji dočasně napojit na mimotělní krevní oběh, tzv. ECMO. To má za úkol nahradit srdce jako pumpu i plíce jako okysličovací orgán.
Výsledkem snahy lékařů je to, že pacientka se na Štědrý den probrala do plného vědomí a podle lékařů nic nenasvědčuje tomu, že by si měla odnést trvalé neurologické následky z důvodu poškození mozku kvůli jeho neokysličování. „Pacientka nyní rehabilituje a prognóza návratu domů je určitě dobrá,“ uvádí Vlasta Vlasáková, lékařka z Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny 2. LF UK a FN Motol.
Uměli byste poskytnout první pomoc při úrazu na horách?
Záchranáři měsíc od události uvádějí, že šlo o mimořádnou událost. „Zásah byl komplikovaný nejen nejistotou způsobenou možným pohybem útočníka na místě, povětrnostními podmínkami a večerní hodinou, ale zejména absencí jakékoliv možnosti přípravy na takto složitou situaci,“ popisují v tiskové zprávě. Za běžných okolností totiž mají základní informace o výjezdu k dispozici v tísňové výzvě odesílané dispečinkem, a po cestě tedy i několik minut na to, aby si prošli plánovaný postup.
„Často píšeme o tom, že při záchraně životů jde o minuty. V tomto případě šlo doslova o vteřiny. Kdyby Míša s Karlem neprojížděli zrovna okolo a bleskurychle nezareagovali, zraněná žena by zemřela,“ podotýkají záchranáři na sociální síti. A dokazují tím, že kromě umu lékařů někdy hraje roli také štěstí a náhoda.
Podívejte se na video z FN Motol, které ukazuje, jak lékaři zachraňovali život pobodané ženě: