Ženami a jejich sexualitou se zabývá profesně již třicet let. „Přestože se ženám věnuji tak dlouho, pořád ještě nevím, o co jim jde. V životě ani v sexu. Ale třeba se to ještě dozvím,“ říká s úsměvem gynekolog a sexuolog Zlatko Pastor. Ona neuchopitelnost je možná dána tím, že ženská sexualita je velmi variabilní a individuální. Každá žena má úplně jiné zkušenosti, jiné představy, jiná přání a zážitky – prý na rozdíl od mužů. „Ženská sexualita jsou šaty na míru, mužská sexualita je oblek z konfekce, poměrně uniformní, stereotypní a nudný,“ říká lékař.
Galerie: Nejpodivnější sexuální praktiky
Ženská, ale i mužská sexualita je každopádně komplikovaná oblast, kde se střetávají bio, psycho, sociální a nakonec i spirituální aspekty. Je to složitý koktejl, kde na každého má vliv něco úplně jiného a zobecňovat je ošidné. K sexuálnímu životu v období klimakteria, jemuž se věnujeme v našem seriálu Přechod u ženy, Zlatko Pastor říká: „Sexualita v padesátce, což je průměrný věk menopauzy, nevzkvétá. Ale nemusí končit.“
Po menopauze se v sexu stále více věcí stává naposledy, a stále méně věcí poprvé
Každá žena dostane do vínku při narození určitý počet folikulů, dutinek obsahujících vajíčka, na nichž je do jisté míry závislý její hormonální život. Pomaličku je vypotřebovává, kolem padesátky vaječníky pomalu usínají a jejich činnost vyhasíná. Začne se to projevovat různými symptomy, více se o nich dočtete v článku Přechod u žen: musíme tam všechny. Přestože se dožíváme stále vyššího věku a ženy rodí později než dříve, věk menopauzy zůstává neměnný. „Věky věků je to mezi pětačtyřicítkou a pětapadesátkou, ať děláme, co děláme,“ říká sexuolog.
Jak se mění sexualita ženy v klimakteriu?
Použiji svá oblíbená slova – individualita a variabilita. Sexualita se moc měnit nemusí, není to závislé jen na hormonech. Ženy se nemusí bát, že když vstoupí do klimakteria, že se stane něco zásadního. Jsou-li vyrovnané, dobře etablované, mají svoji osobnost položenou v jiných sférách než čistě v atraktivitě, prožijí toto období velmi dobře. Ale na druhou stranu si musí uvědomit, že přeci jenom nějaké změny nastávají, a být na ně připraveny – být ve spolupráci s lékařem, který je schopen převést ženu přes toto nebezpečné období poměrně jednoduchým způsobem (přečtěte si, kdy je třeba klimakterium léčit a kdy ne). Psychická a tělesná stránka věci jdou ruku v ruce.
Ztrácejí ženy v tomto období zájem o sexuální život? Způsobují to potíže, které někdy období klimakteria provázejí, pocit ztráty atraktivity?
Opět je to individuální a variabilní, ale obecně ano. Dělat ze stáří něco, s čím se dá bojovat, co se dá zrušit, je nesmyslné. Stáří patří k životu a priority, které se týkají i sexu, jsou jiné ve dvaceti a v padesáti. Opět ale platí: jak u koho. Někdo může být atraktivní, i když je starší (Zezadu slečna, zepředu – pravda. Do kdy je žena atraktivní?), někoho sex nemusí zajímat už ve třiceti (nebo celoživotně), jiný je nastaven tak, že sexualita je pro něj motor, hlavní motiv jeho života. Je to obrázek o energii toho člověka. A pozor, sex není jen vaginální soulož s partnerem, jsou to dotyky, přítomnost, jakýkoliv kontakt. Nezužujme sex jen na to, že dva lidé souloží. Je to i rozhovor, veškeré intimní aktivity.
Provázejí sexuální život v klimakteriu nějaké typické fyzické potíže?
Ve většině k nim dojde. Byť oči chtějí a duše žádá, hendikep ve většině případů nastává. Reakce jsou zpomalené, nebo nenastávají vůbec. Ale to nemusí být žádná tragédie, protože na naprostou většinu tělesných problémů je řešení.
Kdo má častěji potíže v tomto kritickém věku, ženy, nebo muži, pokud jde o sexuální život?
Je to půl na půl, jsou to spojité nádoby. Má-li potíže muž, mohou být sekundární příčinou potíží u žen. U mužů je to zejména erektilní dysfunkce, kterou alespoň občas trpí každý třetí muž po čtyřicítce. Je známou zkušeností, že partnerky mužů se sexuálními problémy mají až o polovinu více sexuálních dysfunkcí oproti ostatním ženám. Tedy má-li muž sexuální problémy, tak je přenáší na ženu. A jestliže žena nechce nebo nemůže, má bolesti apod., i to se přenáší do sexuálního života dvojice. Sexualita má párový charakter a je to rub a líc jedné mince.
Jsou páry ochotné to řešit společně?
Je to delikátní. Ženy jsou mnohdy iniciátorky toho, že muž jde k lékaři. Tam je ještě jedna rovina, erektilní dysfunkce může být příznakem nějaké vážnější choroby, například kardiovaskulární, cukrovky, metabolických onemocnění. A muže zase trápí, když žena sex odmítá.
„Má-li muž sexuální problémy, tak je přenáší na ženu. A jestliže žena nechce nebo nemůže, i to se přenáší do sexuálního života dvojice. Sexualita má párový charakter a je to rub a líc jedné mince,“ říká Zlatko Pastor
Když žena v přechodu rezignuje na sex kvůli psychickým či fyzickým problémům, dělá chybu?
Někdy ani nemá jinou variantu, buď nemá partnera, nebo partner nechce, nemůže. Pro mnoho žen není sex prostředkem k jejich sexuálnímu uspokojení, „dělá to“ jenom ze setrvačnosti nebo z povinnosti, nebo protože si myslí, „že se to má“. Ono se to v podstatě má… Žena si sexem dokazuje, že je pro partnera stále přitažlivá a že on o ni stojí. To je pro mnoho žen to zásadní, mnohým by ani nevadilo, kdyby sex už nebyl, ale vrtá jim hlavou, proč už muž o ně ztrácí zájem. Stejně tak, když má muž erektilní dysfunkci, se ženě honí hlavou, že se mu už nelíbí, má někoho jiného – a často je to pravda. Ale nemusí být.
Měl byste tip pro ženy, jak zvládnout přibývající roky a mnohdy nelehké období klimakteria?
Kdyby to bylo tak jednoduché… Říká se, že recept tkví v tom být osobně vyrovnaná, dobře etablovaná ve své rodině, v zaměstnání, být spokojená sama se sebou… To se hezky řekne, on to není blábol, ono to tak je, ale kolik nás – a teď do toho vztahuji i muže – takových je? Nedělal bych z toho selanku, barevný hollywoodský film s happy endem. Takové se prakticky nekonají, to jsou iluze a pohádky. Život sebou nese problémy a každý je jinak odolný se s nimi vyrovnávat.
Stárnutí není nic špatného, stárneme všichni a je to normální. Za každou cenu se bránit fyziologickému procesu, to je pošetilé. Tady si pomůžu citátem Miroslava Horníčka: „Není strašné, když žena, stárnouc, ztratí některé své dívčí návyky. Strašné je, když stárnouc, si tyto návyky zachová.“
MUDr. Zlatko Pastor, Ph.D.
Gynekolog a sexuolog, předseda sekce gynekologické sexuologie ČGPS ČSL JEP. Pracuje na gynekologicko-porodnické klinice 2. LF UK a FN v Motole a na Sexuologickém ústavu 1. LF a VFN. V Národním ústavu duševního zdraví se zabývá výzkumem ve skupině evoluční sexuologie a psychopatologie. Publikoval v mnoha českých a zahraničních lékařských časopisech, podílel se na řadě monografií, knih a učebnic. Dlouhodobě se věnuje pacientům se sexuálními dysfunkcemi, spolupracuje na klinických studiích a výzkumných projektech. Je autorem populárních publikací, vystupuje v různých rozhlasových a televizních pořadech a pravidelně přispívá do novin a časopisů. Napsal tři populární knihy o ženské sexualitě.
ČLÁNKY DO MAILU