Přinášíme pravidelný přehled novinek akademických institucí, které se vztahují ke zdravotnictví, výživě a souvisejícím tématům.
Kybersex bude rozhodující?
Rozvoj technologií a změny charakteru párového soužití vytvářejí stále nové náměty pro výzkum sexuálního chování. Věnovala se jim i přednáška Mozek a lidská sexualita z cyklu Laboratoř mysli, který pořádá Národní ústav duševního zdraví.
„Z lidské sexuality vymizel, díky antikoncepci a umělému oplodnění, její výlučně reprodukční charakter. Masivně se rozšířila virtuální sexualita. Kybersex se stane pravděpodobně rozhodujícím prostředkem sexuálního uspokojení. Vzniknou účinné prostředky na zvýšení sexuální touhy, genetické modifikace zasáhnou naše tělo i mysl a sexualita konce 21. století se bude podobat té dnešní jako inteligentní telefon Bellově aparátu,“ uvedl sexuolog Zlatko Pastor.
Národní ústav duševního zdraví: Sexuolog: Sexualita konce 21. století se bude podobat té dnešní jako inteligentní telefon Bellově aparátu (soubor PDF)
Děti a Crohnova choroba
Speciální nově vyvinutý software sleduje děti, které trpí chronickým zánětlivým onemocněním trávicího traktu, Crohnovou chorobou nebo ulcerozní kolitidou. Všechna data se uchovávají pro budoucí zpracování. Lékař si může ze všech pacientů vybrat jednoho a podívat se, jak se u něj během let choroba vyvíjela, kdy léčba zabírala a kdy ne. Profil takového pacienta pak porovná s jinými, kteří mají podobné výsledky, a může podle něj upravit léčbu. Díky tomu lze léčbu nastavovat, aby byla pro dítě nejméně bolestivá, nejvíce šetrná a zároveň efektivní. (Crohnova choroba je zatím prakticky nevyléčitelná, i po stavu bez obtíží se nemoc vrací, takže podobná srovnání dat bude nemocný nejspíš potřebovat i v budoucnu.)
Západočeská univerzita v Plzni: Vědci z centra NTIS pomáhají lékařům bojovat s Crohnovou chorobou u dětí
Poznámka autora: Tisková zpráva výše popisuje i práci s daty / ochranu osobních údajů. Zajistit stále přísnější požadavky bude pro projekty tohoto typu asi stále větší problém (anonymizace dat se má vztahovat i na lékaře? Aby vše mělo smysl, data by se neměla uchovávat pouze dočasně atd.).
Obilniny bez lepku
Jedinou dosud známou účinnou léčbou celiakie (nesnášenlivosti lepku) zatím zůstává celoživotní dodržování bezlepkové diety, kdy se obiloviny nahrazují jinými plodinami. Jelikož je lepek neboli gluten obsažen především v pšenici, vědci zkoumají možnosti, jak pomocí genových manipulací vyšlechtit pšenici s minimálním obsahem lepku.
Dále prověřují možné využití enzymů (např. bakteriálních), které by v mouce snížily obsah škodlivých peptidů lepku. Studují se i možnosti, jak zlepšit bariérovou funkci střevní sliznice nebo ovlivnit složení střevní mikrobioty atd. Nejnovějším metodickým přístupem k poznání podstaty střevních chorob, který se jistě využije i při sledování vzniku celiakie, jsou tzv. organoidy lidského střeva rostoucí v tkáňových kulturách. Jejich vývoj z kmenových buněk lze sledovat a analyzovat.
AV ČR: Nejrůznější aspekty celiakie představili odborníci v Akademii věd
Poznámka autora: Tisková zpráva výše zdůrazňuje, že naopak ale nemá smysl, aby bezlepkovou dietu drželi zdraví lidé. Má to být dokonce z řady důvodů problematické, vyvolává to např. negativní změny složení střevních mikroorganismů.
Syndrom vyhoření – konečně data
Výskyt syndromu vyhoření sledují na 1. lékařské fakultě UK od roku 2015. Ze studií vyplývá, že mezi nejvíce ohrožené skupiny patří především vrcholoví manažeři, řídící pracovníci s odpovědností za větší firemní celek, dále pak i střední nebo nižší manažeři a řídící pracovníci. K nejohroženějším profesím patří lékaři a zdravotníci, učitelé, ale též policisté nebo soudci. Jako specificky ohrožená skupina se jeví i novináři.
1. LF UK: Duševní zdraví české populace – spotřeba antidepresiv stoupá, u vyhoření záleží na profesi
Poznámka autora: V textu výše jsou i data o spotřebě psychofarmak rozdělená do různých skupin. U syndromu vyhoření se lze ale obávat, že data budou posunutá; např. lidé s nižšími příjmy si nejspíš nemohou dovolit obcházet lékaře a vykládat jim o to, že vyhořeli; možná takovou situaci dokonce pokládají za přirozený stav. Kreativní dobře placený člověk klikající myší najednou pocítí, že už mu ono klikání nepřináší tolik radosti (kolik radosti může přinést prodávat u kasy?) nebo mu tolik nejde apod. To může být pravda a určitě má smysl to pak řešit – ale neznamená to, že v jiných profesích se to neděje.
Kdo rychle potřebuje nová játra?
Na 1. lékařské fakultě UK a VFN Praha probíhá dlouhodobé sledování velkého množství pacientů s cirhózou jater. Výsledek: látka osteopontin mj. dobře předvídá dobu přežití této vážné nemoci. Do budoucna by mohlo testování na přítomnost tohoto proteinu v krvi nahradit invazivní vyšetření.
„Naše vědecká skupina lékařů se zabývá problematikou jaterní cirhózy roky, systematicky jsme se jí začali věnovat v 90. letech. Řada našich výsledků je dána dlouhodobým sledováním pacientů a tento úspěch je vyústěním dlouhodobé práce zkoumání prognózy a osudu nemocných s jaterní cirhózou,“ říká vedoucí výzkumu prof. MUDr. Radan Brůha, CSc.
Osteopontin signalizuje např. informaci o zánětlivých parametrech, o projevech a stupni porušení tkáně. Jeho přítomnost lze vyšetřit snadným testem, čím vyšší je hodnota osteopontinu, tím je prognóza cirhotického onemocnění horší. Látka není ale příčinou choroby, množství uvolňovaného osteopontinu závisí na pokročilosti choroby/stupně narušení tkáně.
1. LF UK: Lékaři 1. LF UK byli oceněni za zlepšení diagnostiky cirhózy jater
Mitochondrie a rakovina
Rakovinné buňky s poruchami mitochondriální DNA kradou mitochondrie z okolních zdravých buněk, jinak nedokáží vytvořit nádor/růst. Proč to ale dělají? Mitochondrie jsou buněčnými elektrárnami, odpovědnými za dýchání a získávání energie. Zdálo by se, že k tvorbě nádorů rakovinné buňky potřebují prostě produkovat hodně energie, to se ale prokázat nepodařilo. Nyní vědci naopak tvrdí, že dostatečně velká aktivita mitochondrií je pro nádorové buňky nutná kvůli související tvorbě pyrimidinů (dusíkatých látek, které tvoří základ bází DNA; produkce pyrimidinů je nutná pro rychlé dělení rakovinných buněk / kopírování jejich genomu). Výsledky byly prozatím získány u laboratorních myší a pro jeden typ nádoru, budou ale zřejmě mít obecnější platnost.
AV ČR – Biotechnologické centrum Biocev: Nová role mitochondrií v nádorovém bujení (soubor .doc)
Poznámka autora: Některé mitochondrie jsou možná pro rakovinné buňky v tomto ohledu nevhodné, i když jinak pro jejich nositele plně funkční, takže by někdo mohl být díky tomu odolnější k nádorovým chorobám? Když už se zasahuje do mitochondriální DNA při umělém oplodnění (přenos mtDNA od další dárkyně), třeba by toto mohlo být i jedním z kritérií výběru dárce? To je samozřejmě jen krajně futuristický a laický nápad.
Navigace a šrouby do páteře
Stabilizace zlomeniny páteře pomocí navigace Brainlab Spinal Navigation. Poprvé ve FN Brno
Ve Fakultní nemocnici Brno byla poprvé provedena stabilizace zlomeniny páteře pomocí navigace Brainlab Spinal Navigation. Stabilizace páteře pomocí navigace poskytuje přesnější umístění šroubů. Dále není nutné používat rentgen.
FN Brno: Stabilizace zlomeniny páteře pomocí navigace Brainlab Spinal Navigation
Léčba lidskými buňkami
Nové česko-izraelské výzkumné konsorcium se bude zabývat využitím lidských buněčných produktů k léčbě různých druhů onemocnění. Podílí se i české a izraelské společnosti z komerční sféry.
Postupy regenerativní medicíny (tj. především léčení pomocí dále zpracovaných/upravených lidských buněk, ať už nemocného, nebo dárce) je možné využít např. při léčbě očních a neurodegenerativních chorob, onemocnění a poruch srdce, osteoartritidy a revmatické artritidy, ortopedii, hojení ran nebo popálenin.
FN U sv. Anny v Brně: Nové česko-izraelské výzkumné konsorcium se zaměří na regenerativní medicínu
Tuberkulóza a komerční úspěch českých institucí
Americká společnost Svenox Pharmaceuticals LLC, která má své kořeny v ČR, koupila od Univerzity Karlovy zastoupené její 100% vlastněnou dceřinou společností Charles University Innovations Prague s.r.o. (CUIP) vynález nového typu látek, které by mohly být využitelné v léčbě tuberkulózy.
Univerzita Karlova: Americká společnost s českými kořeny koupila od Univerzity Karlovy vynález nových látek proti tuberkulóze
Transplantace buněk proti diabetu
Existuje naděje, že by v budoucnu mohl být diabetes léčen pomocí transplantace náhradních buněk, které by rovněž byly schopné vytvářet v těle inzulin podle potřeby pacienta. Výzkum, jak získat tyto náhradní buňky vytvářející inzulin, probíhá v řadě světových laboratoří a také v pražském Institutu klinické a experimentální medicíny. Výzkum se však prozatím nachází v čistě laboratorní fázi. Klinické studie tohoto typu v ČR neprobíhají a v následujících několika letech probíhat nebudou.
IKEM: Informace pro zájemce o léčbu diabetu formou přeprogramovaných buněk
ČLÁNKY DO MAILU