Jenže to je právě to!
Jsou-li naše role odlišné (o čemž nepochybuji), souvisí s tím i jiné vnímání téhož chování.
Příklad: Je-li muž od přírody naprogramován, aby byl dominantní a "on určoval, co kdy jak", tak pro něj bude velmi traumatizující, pokud po něm nějaká tetička bude chtít, aby jí "ukázal svou parádu". Zatímco pro "submisivně naprogramovanou" dívku požadavek od téže tetičky, aby jí ukázala prsa, může být brán jako téměř legitimní starostlivost o zdravý vývin (ono slavné holčičí chození na záchod společně a vzájemné se chlubení kdečím...)