Jedním z hlavních důvodů bych neviděl nemoc, ale velmi mazanou reklamu, která je všudypřítomná a přesvědčuje Vás, že bez toho či onoho prostě nemůžete být. Velmi zákeřné jsou například servery nebo televizní pořady tvářící se jako poradce v otázkách výživy, zdraví, vaření, ekologie, bydlení, úspor energie atd.
Vesměs jde o vnucování zbytečností, ne-li přímo škodlivých věcí.
Nakupování v supermarketech je opravdu jen pro otrlé, kdo se v tom vyžívá, tak věřím, že to opravdu nemá v hlavě vpořádku. Ale nakupování v e-shopech, to je jiná. Zboží Vám vychválí, vy z obrázku nepoznáte, že to je neužitečný krám, a tak se Vám dům či byt snadno začne plnit různými mlýnky, odšťavňovači, mixéry (proč by proboha zoxidovaná šťáva z odšťavňovače či mixéru měla být zdravější než samotné ovoce?), elektrickými hrnci a dalšími podobnými krámy, ze strany manžela kutila pak zaručeně nejlepšími vrtačkami, bruskami, pilkami a dalším elektrickým nářadím, které přestane fungovat hned po záruce.
Motivem bývá, že v reklamě je na obrázku vše hezké, nové, lesklé, čisté, což vydrží v kuchyni i v dílně jen do prvého použití. Zde je důvod, proč zkušení nakupovači zboží raději vůbec nevybalí. Také se bojí zklamání. A protože po koupi již reklama přestane působit a vyhrabat zboží z jeho dokonalých a nedobytných obalů dá práci a nadělá se kolem velká hromada odpadu, který je nutno vynést, zboží zůstane v krabici, a protože je k ničemu, brzo na ně šťastný majitel zapomene. Reklama na zboží je na křídovém papíře, zatímco návod je nečitelná asi desátá kopie špatně přeloženého návodu a tlustá kniha, ve které se ve všech světových jazycích dočtete pouze to, že výrobek splňuje normy EU, a že plotna vařiče může být horká a že nůž se v mixéru točí a že mám spotřebič po skončení jeho životnosti odevzdat k recyklaci (to určitě!).
ČLÁNKY DO MAILU