„Mám tě ráda a chci s tebou žít. Nemůžeme ale žít ve trojici – ty, já a alkohol. Buď přestaneš pít, nebo se rozvedeme…“ Tak zní dnes již klasický výrok doporučovaný slavným alkohologem Jaroslavem Skálou manželkám mužů na alkoholu závislých. Dělo se to již v čase, v němž ještě nebylo ani vidu, ani slechu po teorii a praxi asertivity. Leč jde o příklad tzv. asertivity konfrontační.
Na zmíněné jsem si vzpomněl v rozhovoru s poradenskou klientkou. Použila prakticky stejnou konfrontační větu v souvislosti se svým manželstvím. Jen místo alkoholu šlo o tzv. shopalkoholismus (též shopaholismus). Tj. chorobnou závislost na nakupování projevující se u jejího manžela.
Oniománie:
- také shopaholismus či shopalkoholismus,
- označuje závislost na nakupování,
- počet lidí s chorobnou touhou nakupovat roste,
- odhadem jde o 5–10 % populace.
Klientka četla článek Tesco, Aukro, Lidl, ve vás jsem se zhlídl. V něm se zabývám závislostí na nakupování z pohledu obsese, nutkavého jednání. Nutkavost v manželových excesivních nákupech neviděla. Tázala se, zda je možné, aby muž nakupováním – typu „nechci slevu zadarmo“ – zaháněl depresi. Inu – možné to je. Přepíjení depresí je velmi častý, mezi opilci masově rozšířený, jev. Paralelu s shopalkoholismem lze předpokládat. V praxi slýchávám „když je mi smutno, jdu si něco koupit“ spíše od žen. Leč emancipace pokračuje mílovými kroky. Každoročně se zvyšuje počet žen závislých na alkoholu. Jako by chtěly „dohnat a předehnat“ gender mužský. A hle – onen pán není rozhodně pionýrem závislosti muže na nakupování. Zdá se naopak – mužů tohoto typu přibývá. Celkový počet postižených není zanedbatelný – odhaduje se pět až deset procent populace.
Obchodníci chorobnou touhu po nákupech podporují
Oniománie je synonymum shopalkoholismu. Tato chorobná touha nakupovat není zařazena v platném seznamu duševních chorob. Lidově řečeno, tzv. papíry na hlavu na ni nedostanete. To neznamená, že takový stav neexistuje a postižené nemůže zruinovat. Typické jsou tzv. nákupní tahy, období, kdy „komu vášeň v duši hárá, tomu není pomoci“ a nezkrotně jej přitahují nákupy. Obchodníci dělají vše proto, aby tuto aktivitu buď vyvolali, nebo posílili. K nezaplacení jsou v tomto směru především Vánoce, Velikonoce, svátek svatého Valentina. Ostatně – jaro, léto, podzim, zima – něco je vždy za dveřmi a nezapomeňte se patřičně vybavit.
Obchodníci dobře znají psychologii nakupujících a dělají vše proto, aby touhu nakupovat vyvolali a posílili
Pomoci mohou slevy, výprodeje, slosování, zvláštní nabídky atd. Stav, jež bychom mohli nazvat obdivným – „no, nekupte to, když…“ – přináší euforii. Nadšení přetrvává jen určitou dobu. Může dokonce končit i brzy po zaplacení. Tudíž hned po získání kýžených předmětů.
Shopaholismus a maniodeprese
V rámci bipolární poruchy (maniakální deprese) je excesivní nakupování poměrně častou formou manické fáze. U její „rodné (depresivní) sestry“ je to poněkud složitější. V těžkém stavu tohoto typu je nakupovat nad síly nemocného. „Shop“ může pomoci rozehnat – ovšem krátkodobě – poruchy nálady (dysforii). Mimochodem typický příznak dysforie je nejen rozlada, ale i snížené sebevědomí. V nákupní atace si lze naopak připadat jako král.
Dopady shopaholismu
O závislosti na nakupování se často píše v souvislosti s osobní finanční krizí, ba dokonce i s bankrotem. Půjčit si na to, co srdce žádá, je snadné. Kola dluhové pasti se mohou začít roztáčet i u dobře vydělávajících lidí. Drtivý tlak může vzniknout, pokud špatnou náladu ze sníženého výdělku začneme zahánět nakupováním.
Neméně závažné jsou sociální dopady. Typický problém tu je partnerský svár. Protějšek se snaží situaci změnit s rozličnou – spíše postupující – razancí. Na počátku bývají domluvy, vysvětlování a pokusy odstranit nabídky k nákupům. Mj. jsem se setkal i s mužem, který ze schránky na dopisy důsledně vytahoval a pak ničil nejen reklamní letáky, ale i katalogy zásilkových firem. Specifikoval je jako firmy „s oděvy a s pitomostmi“. Jeho žena ovšem posléze zaslání zmíněných materiálů urgovala…
Na obrázcích týkajících se shopaholismu jsou především ženy. Jenže chorobné nakupování postihuje čím dál víc i muže.
Následují již výrazné konflikty směřující až k ultimatum ve smyslu konfrontačního „buď-anebo“. Neznám případ, kdy by byla závislost na nakupování uvedena při rozvodu jako oficiální příčina rozvratu manželství. Zato znám případy, kdy na zmíněném vývoji měla podstatný podíl.
Dokud je ještě čas
Říká se: gram prevence je lepší než kilogram terapie. Přinejmenším bývá předcházení problému lehčí a levnější než řešení již chronického stavu.
Ke snížení rizik skopalkoholismu se doporučuje:
- nechodit se do obchodu „jen tak podívat“, co mají nového,
- odkládat nákupy zbytných drobností,
- pokud to jen trochu jde, vyhnout se tlaku reklamních akcí,
- pozor i na osobní zkušenosti známých. Ne vždy o nich referují důvěryhodně. Občas se stane, že spíše hledají spoluviníka nebo „spolunapáleného“,
- raději se vyhýbat multilevel (síťovému) marketingu. Součástí reklamy je zde využití osobního vztahu. To se pak těžce říká ne,
- sepsat předem, co opravdu potřebujeme, a seznamu se držet,
- nakupovat včetně listování v nabídkách ne do sytosti, ale pokud jsme najezení, Hladový člověk obvykle koupí víc než sytý. Navíc to ani zdaleka neplatí jen o jídle,
- kupujte tzv. ve slevách, ale výhradně zboží, jež je v seznamu věcí potřebných. Názor „mohlo by se to (jednou) hodit,“ je cesta do pekel,
- raději plaťte hotovostí, ne kartou. V peněžence debet nevytvoříte. Na kartě se tak může stát snadno. V okamžiku vzniku jde ještě ke všemu o akt bezbolestný…
Mnohé další dobré rady lze ještě navíc najít v moudrých textech. Z nich mne pak nejen zaujalo, ale i pobavilo doporučení: „Máte-li dioptrické brýle, sundejte si je. Mezi regály postupujte po paměti. Známé zboží najdete i poslepu.“ Určitě na tom něco bude. Zároveň je zde naznačena ošidnost tzv. dobrých rad. Nadměrný nákup se nemusí zdaleka týkat jen novinek, ba ani toho, nač jsme původně nemysleli. I známého zboží lze koupit víc než moc.
Stop technika trochu jinak
Zmíněný postup doporučuje v okamžiku, kdy nás začnou napadat nevhodné myšlenky, říci stop. Pak myslet na něco jiného – pozitivního. Technika bývá nacvičována obvykle spolu s relaxačními postupy, a to s osobami usilujícími o změnu životního stylu. Zde se objevuje v poněkud rozšířené verzi jako sugesce: „Klid, stop, zvládnu to!“
Tím inspirováni můžeme v určitých partnerských konstelacích přestat nakupovat přinejmenším neodolatelně přitažlivé zboží. Kdysi mi kdosi řekl: „Někdo má zakázanou Prahu, a já mám zakázáno kupovat…“ Pro vlastní potřebu hodící se doplňte místo teček. Doporučuji být v zákazech zcela konkrétní. Zakázat si namátkou koupi zbytečností je kontraproduktivní. V rámci tzv. obranných mechanismů osobnosti bývá totiž dosti snadné přesvědčit sám sebe, že: „O zbytečnost rozhodně nejde. Naopak je to velmi potřebné, a přitom výhodné.“ I zde do jisté míry platí: „Je nutno přizpůsobit rychlost jízdy stavu vozovky.“ Tu udržet v našem životě sjízdnou nepomáhají (nadměrné) nákupy. To se spíše vyplatí vsadit na dánský princip hygge – umění radovat se z maličkostí. Ovšem ne z těch, jež lze koupit v obchodech.
ČLÁNKY DO MAILU