Tohle poměrně silně dopadá na lidi, kteří měli dlouho nízké příjmy. Naučili se vyjít z mála. Používali třebas oblíbenou hrníčkovou metodu: do jednoho hrníčku peníze na nájem, do druhého na tramvajenku, do třetího na drogerii, do čtvrtého na jídlo, do pátého na splátky půjček. A těch pár korun, co zbyde, se prostě utratí.
Jenže jak se jim stabilizuje život, doplatí půjčky, dostanou přidáno atd., tak jim vzroste příjem a klesnou výdaje. Do hrníčků jde méně peněz, takže docela razantně roste suma, která zbude. A co já pozoruji, tak ti lidé o tom zbytku nezačnou uvažovat jinak. Dokud jim zbývalo 200 až 500 Kč měsíčně, tak o tom prostě neuvažovali a utratili to za "radost". Dnes jim zbývá klidně 5000 Kč měsíčně, ale oni se k nim chovají stejně - utratí je za "radost". Ideálně tak, aby druhý den po výplatě ty peníze už nebyly. A úplně nejlépe za nepotřebné věci, protože kdo by si kupoval nové spodní prádlo, když to staré je sice děravé, ale pořád ještě drží pohromadě a beztak ho nikde neukazují, ne? Žili tak patnáct let, tak proč ne dál?
Prostě kolem sebe vidím více lidí a rodin, kde by člověk čekal, že se nějak vzmůžou a budou se mít lépe teď, když mají více peněz. Jenže se nevzmohli, peníze rozfofrují naprosto šíleným způsobem (značkové tričko za 2500 Kč co nosit nebudou, kuchyňský robot za 7000Kč co ani jednou nepoužijí apod.) a vlastně stále žijí "z ruky do huby" a úspory nemají.
Co tím chci říci - že mezi chudými lidmi je možná shopaholiků dost šílené množství. A vidět nejsou jen proto, že jejich rozpočet jim na jejich závislost nechává pár stokorun. Že jimi jsou se pak pozná vlastně až když se vrhnou na dráhu "profesionálního dlužníka" nebo jim vzrostou příjmy. A dost možná je to právě ta dlouhodobá frustrace z nedostatku peněz, co v nich tu nemoc probouzí. Podobně jako lidé, co měli příliš dlouho hlad a když skončil, tak se začali přejídat.
Proto také vždy tvrdím: jestli jste bohatý nebo chudý není o tom, jaký máte příjem. Je to o tom, jaký je rozdíl mezi vaším příjmem a vašimi výdaji. A já kolem sebe vidím hned několik chudých rodin s příjmem přes 40 000 Kč měsíčně. Pořád něco kupují, ale vlastně stále nic nemají. Jen garáž plnou haraburdí, které nikdy nepoužili. Když on ten zahradní gril byl v akci! A to ani neví, zda je na dřevěné uhlí nebo na plyn.