Jde o sociálně patologické jevy, právně postižitelné. Hranice, co ještě je škádlení, černý humor a žert, a tím, co je již psychické týrání kolegy (mobbing), nadřízenými (bossing) či šikanování třeba sousedy, jsou někdy nejasné. Pachatel má značný prostor k výmluvám a pseudo zdůvodněním toho, co se stalo. Oběť bývá pod tlakem okolí. Požaduje se po ní nebýt udavačem, jednat „kamarádsky a velkoryse“, tj. věci nerozmazávat. To se snadno řekne.
Šikana na pracovišti může mít formu psychického týrání kolegy (mobbing) nebo nadřízenými (bossing)
Psychosomatická odezva u postiženého bývá výrazná. Existují výzkumy srovnávající psychické důsledky fyzického mučení a slovního mobbingu. Ex post je odezva dosti podobná. V obou případech je navíc riziko posttraumatického stresového syndromu. Tedy dodatečného zhroucení se v době, kdy je akutní stres již zažehnán.
Přečtěte si: Deprese trvá, přestože situace se zlepšuje
Někteří lidé jsou „nehodáři“
Mnohé šikanózní projevy jsou z různých důvodů těžko řešitelné. To i proto, že drobnou chybu oběti lze zveličit a chybu tyrana relativizovat. Tím spíše jsou tyto jevy nebezpečné. Podílejí se na nebezpečí „podprahové“ kriminality.
Z psychologie bezpečnosti práce je známo, že u určitých osob existuje tzv. sklon k úrazům. Traduje se například, že 4 % řidičů způsobí 36 % nehod. Podrobnější statistické rozbory tento údaj uváděný již mnohá desetiletí tak docela nepotvrzují. Prokázáno je, že určité osobnostní typy mívají častěji, ať již zaviněné nebo nezaviněné, nehody na pracovišti Mezi tradiční a ověřené zjištění tohoto typu patří například zdravotnické konstatování – počet úrazů není rozptýlen mezi členy dané skupiny náhodně. Je pravděpodobnější, že úraz postihne některé osoby oproti osobám jiným. Z těchto výzkumně podložených údajů snadno vyplynula manažerská úvaha: Odstranit úrazy a havárie tím, že budou z pracovních kolektivů vyřazeni nehodáři. Nemuselo jít o drastické řešení formou výpovědi. Řešením se jevilo i pouhé převedení na jinou, méně riskantní práci.
Zjistilo se, že složité věci nemívají takhle jednoduchá řešení. Odešli původní a objeví se noví. Tzv. úrazový syndrom není „negativní věštba“ ve smyslu „tento člověk bude mít problémy“. Existuje situační a osobnostní připravenost ke komplikacím. Ve skupině se obvykle najdou lidé přitahující problémy v souvislosti se svou osobní historií a způsoby chování víc než druzí. Lidově řečeno někdo má „nos na trable“. Platí to nejen u úrazů.
Oběti šikany si nevěří
Tvrdívalo se, že obětí různých typů šikany a mobbingu se zákonitě stávají ti, kdož se nějak odlišují. Odlišností jsou nápadní, přitahují pozornost, provokují. Co je jiné, může být v mnoha případech ostatními vnímáno i jako směšné nebo dokonce nebezpečné, ohrožující klid, tradici, stabilitu. Podobný handicap odlišnosti má namátkou výrazně starší (mladší) mezi mladšími (staršími), nápadnost může být dána pohlavím, pohlavní orientací, rasovým původem, náboženstvím, způsobem mluvy včetně přízvuku a slangu, ale naopak i řeči úzkostlivě spisovné. Provokovat mohou zvyky a obyčeje nezřídka související s přesvědčením, oblečení atd. Prostě tím, že dotyčný nějak vybočuje.
Čtěte také: Stříhali malého chlapečka aneb Ve škole nevybočuj
Ono vybočení může být jak ve sféře mravně neutrální (např. pohlaví, rasa) tak v oblasti mravně pozitivní a samozřejmě i negativní. Co je dobré, lze v souvislosti s mobbingem znevážit a bagatelizovat. Co je špatné, lze naopak zvýraznit.
Dle současných psychologických výzkumů hledání odlišnosti jako základního stigmatu oběti není to pravé. Přinejmenším není cesta jediná. Její vliv je doplňkový. Nejpodstatnější naopak jsou na první pohled méně zřejmé ba dokonce nenápadné osobnostní rysy.
Terčem pro vyvolávání trápení jsou lidé podceňující se, trpící malým sebevědomím. Jsou pramálo asertivní, spíše introverti, těžko snášející kritiku. Jde o osoby zakřiknuté, nesnášející křik a silná slova. Bývají to lidé tolerantní. Z rodinné výchovy bývají zvyklí hledat chybu především u sebe. Jsou optimisty přesvědčenými, že lidé jsou v zásadě dobří. Nechápou, že by si někdo na ně mohl bezdůvodně zasednout. Pro své tyrany hledají různé omluvy.
Tyran a týraný jsou „ideální pár“
V rámci párových aktivit je důležitá tzv. kompatibilita, vzájemné doplňování se. Tyran a týraný jsou, pomineme-li někdy až hrůzné souvislosti, svým způsobem přímo ideální dvojice. První si žádnou vinu za své chování nepřipouští, ba ji rázně odmítá a připisuje ji druhému. Ten ji mnohdy přijímá nebo alespoň částečně hledá u sebe. Leč pozor! Obětí se může stát v zásadě kdokoliv, kdykoliv a v jakémkoliv postavení.
Týranému nestačí jen sociální podpora a povzbuzení. Škodí postoj typu: „Vždyť se vlastně nic neděje… to vydržíš, zamysli se, v čem děláš chybu.“ Je nutné zvyšovat sebevědomí a schopnost asertivního projevu. Naopak snižovat sklon k pocitům viny. Takto handicapovaní aktivně nebudou psychologickou pomoc vyhledávat. Pouhá nabídka pomoci nestačí. Je nutno jemně a systematicky přesvědčit o její potřebnosti. Zasáhnout a jednat je nutno co nejdříve. Právní ochrana existuje, byť cesta k jejímu dosažení může být trnitá. Tiše trpět je riskantnější a konce mohou být tragické. Třetí možnost není.
Kam se obrátit? Pomoc lze hledat u odborové organizace. Existují i na problém zaměřená občanská sdružení. Např. o.s. Práce a vztahy (http://praceavztahy.cz/) působí již od roku 1999. Přehled patřičných paragrafů znají advokáti. Otištěn je mj. i v knize jednoho ze zakladatelů Práce a vztahů – P. Beňo: Můj šéf, můj nepřítel. ERA Brno 2003. Preventivní postup popisuje např. L. Svobodová: Nenechte se šikanovat kolegou. Praha Grada 2008.
Obtěžování a šikana
- šikana - fyzické i psychické omezování či týrání jedince obvykle v kolektivu. Obětí se může stát v zásadě kdokoliv, kdykoliv a v jakémkoliv postavení. Dochází k ní ve všech skupinách věkových i sociálních. Setkat se s ní můžeme v jakémkoliv typu škol, v armádě, sportovním klubu, ve vězení, ale i v rodině či v zaměstnání.
- mobbing – šikana ze strany kolegy či kolegů v zaměstnání
- bossing – šikana nadřízeným
- harašení, harassment – eroticky podbarvené obtěžování, obvykle na pracovišti, zneužívající nerovnoprávného postavení; vytváření nepřátelského, ponižujícího prostředí na pracovišti
- kyberšikana - nový fenomén, šikana prostřednictvím moderních technologií (mobilní telefony, fotoaparáty, kamery, internet)
Použité zdroje: Wikipedie.cz, Zákoník práce
V Americe je blaze?
Ne tak docela, ale… Ve firmě, jež je v ČR dcerou americké centrály, jsou na stěnách plakáty. Těm, kdo se cítí být ohroženi mobbingem a různými jeho formami včetně harassmentu, eroticky podbarveného obtěžování, nabízejí telefonní číslo v USA s tím, že tam najdou pomoc. Anglicky znát není třeba. Stačí říci svoji národnost a budete automaticky přepojeni na rodilého mluvčího. Servis takříkajíc OK.
Významný český psychiatr popisuje vlastní zážitek z tamní univerzity. Ve dveřích dal přednost studentce. Ta se mu odvděčila šťouchnutím. Přitom s nadávkou řekla, že příště si bude stěžovat děkanovi. Doufejme, že v této oblasti neplatí dávné heslo: „Dohnat a předehnat.“
Čtěte dále: Harašení na VŠ: kafe se slizounem a sprosťárny na přednášce
ČLÁNKY DO MAILU