Šikanuje retard i génius

Šikanování nabízí pocit převahy a výhody prostřednictvím fyzického a psychického týrání druhých lidí. Je to jednání agresivní vůči týraným. Bují v podmínkách tzv. falešného kamarádství, zvláště tam, kde je uznáván tzv. mazácký princip řízení. Objevuje se i v rodině a na pracovišti…

Autor: Isifa.cz

Šikana – fyzické i psychické omezování či týrání jedince obvykle v kolektivu. Obětí se může stát v zásadě kdokoliv, kdykoliv a v jakémkoliv postavení…

Uvádí se, že třetina Čechů je nespokojena v zaměstnání. Hlavní příčinou jsou mezilidské vztahy. Pod tímto kulantním názvem se často skrývá výše zmíněné pronásledování. Tj. mobbing či bossing.

K tématu: Šikana i mobbing mají důsledky jako fyzické násilí

Rozdíly mezi žertováním, škádlením a šikanou

Kde leží hranice mezi šikanováním a – byť třeba nevhodným – žertováním? Kriteriem bývá jednostrannost. Šikanování není vzájemné, co do projevů vyrovnané a bez nátlaku přijímané chování. Práva šikanovaného jsou přehlížena a nerespektována. Dalším kriteriem je přetrvávání šikany i tehdy, kdy šikanovanému velmi vadí. Postižený cítí strach, stud, ponížení. Šikana je bezohledná, nezná míru, nepřihlíží k tomu, kolik protějšek snese. Objevuje se princip laviny. Šikanování začíná nenápadně, ale roste a sílí… Necháte-li si líbit tohle, bude příští mnohem horší a vše bude pokračovat dál a dál.

Osobnost trýznitele a oběti: IQ nehraje roli

„Osobnosti šikanujících nebývají emočně rozvinuty, mají nízkou sociální inteligenci.“ Předchozí věta je opsána z jiného textu a reprezentuje častý názor. Většinou to takto je. Jenže občas tomu bývá zcela jinak. Šikanovat mohou i velmi emočně naplněné osobnosti, ba dokonce mistři sociální manipulace. Jde o osoby zcela oddané nějakému cíli. Účel – služba onomu cíli jim světí prostředky.

Šikanování se objevuje v celém spektru IQ od mentální retardace k výraznému nadprůměru. Osobnost šikanujícího leckdy naplňuje kriteria tzv. osobnosti hraniční. Zjednodušeně je řečeno na hranici mezi normou a patologií. Šikana je tzv. sociálně nakažlivá. Mnozí lidé se bez velkého uvažování přidají k agresorovi. Svou roli tu může hrát strach, tendence pochlebovat mocným, iluze mocných, ale i nedomyšlení možných následků.

Na první pohled by šikanování mělo souviset se sadistickými rysy. Typický je sadomasochismus. Uspokojení z násilného chování je nyní násobeno tím, že i dotyčný byl kdysi týrán. Souvislost je i s citovým strádáním v dětství, leckdy i se surovými údajně výchovnými postupy. Je známo, že se šikaně daří v rámci tzv. mazácké vojny, což nemusí být vždy služba v klasických ozbrojených silách. Méně je známo, že drtivá většina osob odsouzená v zeleném za šikanu podřízených byla v dětství citelně tělesně trestána.

Ženská šikana není o nic jemnější

Šikanujících mužů je víc než žen. Počet žen, jež šikanují, ovšem rychle roste a tento jev má větší dynamiku než u mužů. Nemusí být pravda, že ženská šikana je jemnější a rafinovanější než šikana prováděná muži.

Obětí šikany se stávají sociálně, vzhledově či věkem handicapovaní lidé. Patří sem slabí, neurotičtí, úzkostní. Značně ohroženi jsou příslušníci menšin včetně jiné než v dané skupině dominantní náboženské víry.

První historický případ řešení šikany se přihodil roku 1874 v malém městě v americkém Ohiu. Malá Mary Elen byla rodiči šikanována a týrána ukládáním nepřiměřených úkolů a nadměrnými nároky. Pokud je nesplnila, bývala bita. Problém měl řešit místní šerif, ale nevěděl si s ním rady. Naštěstí se věci ujal místní spolek na ochranu zvířat. Dítě bylo z rodiny odebráno a svěřeno pěstounům. Vyrostla z něj řádná žena, matka několika dětí.

I dítě dokáže za určitých podmínek šikanovat své rodiče. Nemusí jít o děti zletilé, i když je to takto častější. Šikanovaní obvykle tuto skutečnost tutlají a jen neradi žádají o pomoc. Obvykle trpí sebeobviňováním…

Šikana v manželství – typický je zakomplexovaný tyran

V poradenské praxi se lze nejčastěji setkat s muži šikanujícími své manželky. Bývají to muži s nepřiznanými pocity nedostačivosti, s „chlapáckým komplexem“, autoritativní. Ženy bývají podřídivé, závislé s projevy tzv. naučené bezmocnosti.

K tématu: Naučená bezmocnost ví předem: nemá to cenu

Existují i ženy šikanující manžela. Nejčastěji to je v případě značných věkových rozdílů, kdy stařec žije s poměrně mladou ženou. Setkal jsem se i s případy mužů, kteří přepsali všechen svůj majetek na manželku, což brali jako obranu před nutností splácet dluhy. Pak se ovšem divili…

Některé ženy šikanují muže jako odpověď na partnerovo neimponující a závislé jednání. Nejčastější formou je vyčítání, zdůrazněná nespokojenost pro maličkosti a ponižování. Časté bývají i zákazy oblíbených činností. Sex bývá poskytován jen velmi zřídka a jednoznačně za odměnu. Souvislosti mohou být tragikomické. Namátkou – humanitně vzdělaná, výrazně mladší žena nutila svého manžela neduživé postavy, aby před souloží vběhl do ložnice jako gladiátor. Na tuto milostnou předehru mu dokonce opatřila slušivou tuniku. Muž to bral stoicky. Pravil mi, že jde o boží trest za to, že opustil svou první manželku. Ctitelka antiky byla o rok mladší než nejstarší dcera onoho pána.

Čtěte dále: Sex bude, až uděláš, co chci!

Zážitek šikany patří k závažným traumatům. Může poznamenat osobnostní vývoj, lámat charakter, narušit sebehodnocení. Vyvolává i psychosomatická onemocnění. Postižený se cítí bezmocný. Pod tlakem osobně zcela nesnesitelné situace může nastat stav, v němž „zoufalí lidé dělají zoufalé věci“. Společným jmenovatelem dobrých rad, jak se bránit šikaně, je „nebát se co nejdříve ozvat“¨. Vyhledat pomoc, nepodléhat tzv. naučené bezmocnosti. Ustupování v naději, že agresor dostane rozum, je k ničemu.