No vidím, že je to beznadějné – typický čechismus – ať mi na ten talíř nacpou cokoliv, hlavně že je toho hodně a já to všechno poslušně sežeru – alespoň je to zdravější a chuťově rozmanitější! Jako ta prasátka u žlabu. Tudíž já plně souhlasím s autorem. Snad on a profíci jako pan Pohlreich vštípí tomuto národu gastronomické základy, které jim umožní prohlédnout, jak má jídlo správně vypadat – co na talíř patří, a co ne. Ale jak to tu tak pročítám, je to práce pro několik generací. Zdar a sílu těmto průkopníkům!
ČLÁNKY DO MAILU