Připravte si luxusní likér z čerstvě nasbíraných šípků

Šípky patří mezi jeden z nejbohatších zdrojů vitamínu C. Ukrývají toho však mnohem více. Díky svému složení jsou nejen velmi účinnou prevencí proti nemocem z nachlazení, ale i případným doplňkovým přírodním léčivem.

Chutná prevence

Sběr šípků má u nás velmi dlouhou tradici. Zbytky šípků byly dokonce nalezeny i v kolových stavbách z mladší doby kamenné ve Švýcarsku. Hodně se šípky sbíraly za války. A jistě si budete pamatovat i své babičky a prababičky, které pravidelně chodily na sběr a velmi dobře znaly léčivé vlastnosti těchto plodů. Dříve se z šípků dělal hojně čaj, marmeláda, nejrůznější pasty nebo víno (několik receptů najdete v článku Šípkový čaj i olej jsou dobré pro zdraví).

Zvláštní je, že zrovna tahle přírodnina nepodléhá módě. Šípky jsou totiž in pořád. Běžné doplňky na nachlazení a chřipku, které je možné koupit v lékárně, nabízí už několik přípravků s využitím těchto červených kuželovitých plodů. Oproti lékárně jsou však venku šípky zadarmo a rostou doslova na každém rohu.

Vyrazte na sběr

I když šípkové keře hojně rostou kolem silnic, vydejte se je sbírat raději někam, kde žádný provoz není. Čím čistší prostředí kolem, tím lepší plody si domů odnesete. V každém případě je nutné sbírat šípky do košíku nebo papírové tašky. Nikdy je nedávejte do igelitky, kde by se mohly zapařit, tím byste zvýšili riziko vzniku plísní a dalších houbových chorob.

Čerstvé šípky pak skladujeme v tenkých vrstvách v suchých a temných místnostech při teplotě 1 až 5 °C, nejdéle dva týdny. Jestliže je chceme uchovat na delší dobu, budeme je muset nasušit. Šípky se nejlépe suší v sušičce či troubě při teplotách okolo 60 °C. Usušené šípky uchováváme v uzavřených nádobách v chladnu a temnu.

Jednička na nachlazení

Díky tomu, že jde o preventivní prostředek proti nemocem z nachlazení, tak se pak v zimě veškeré domácí šípkové produkty hodí. Díky svému složení působí šípky velmi pozitivně také na cévy a mohou pomoci při bolestech žil nebo křečových žilách. Vysoké dávky vitamínu C z plodů pak mohou příznivě ovlivňovat některé enzymatické pochody.

Galerie: Které české ovoce má nejvíc vitamínu C?

• 
• 
• 

Dalších 10 fotografií

Kombinace vápníku, rutinu a vitamínu C dělá z šípků velmi dobrého pomocníka při paradontóze a onemocnění dásní. Ve starém Římě se plody šípku používaly dokonce jako prevence vztekliny při pokousání psem. Ale to není všechno – říká se, že šípky také stimulují libido a zvyšují potenci. Dá se tedy říci, že jsou to „plody lásky“.

Bohatý zdroj céčka

Když už je řeč o vitamínu C, je také nutno podotknout, že šípky jej obsahují až desetinásobek toho, co citróny. Ve 100 g dužiny se ukrývá 500 až 1800 mg céčka. Přičemž nejvíce tohoto vitamínu obsahují plody právě na přelomu září a října. To je i důvod, proč je teď nejvhodnější doba pro sběr.

Tu a tam se sice objeví informace, že šípky by se měly sbírat přemrzlé, kvalita takových plodů je však snížena a klesá v nich i obsah zmíněného vitamínu C.

Galerie: Vitamíny A, B a C v potravinách

• 
• 
• 

Dalších 82 fotografií

Správné zpracování

Obsah vitamínu C v plodech zlikvidujeme i v případě, že plody budeme tepelně zpracovávat. Ze stejného důvodu není doporučeno ani používání kovových předmětů (například nožů) při jejich zpracování. Jak tedy nejlépe šípky připravit k uchování?

Plody rozdrtíme například kuchyňským válečkem nebo v dřevěném hmoždíři a přes noc necháme pod pokličkou vyluhovat ve studené či vlažné vodě. Na 1 litr vody použijeme přibližně 20 g šípků. Alternativně použijeme celé šípkové plody. V tom případě by doba namáčení měla být minimálně 24 hodin, výluh potom nemusíme cedit, ale šípků bychom měli použít větší množství. Druhý den před pitím vše ohřejeme na teplotu okolo 50–60 °C a scedíme nejlépe přes plátno, abychom odstranili šípky, a hlavně chloupky z vnitřku plodu. Ty jsou nejen nepříjemné při konzumaci, ale mohou vyvolat i dráždivé svědění sliznic v krku a ústech. Ze stejného důvodu, jako nepoužíváme kovové nástroje, bychom při cezení neměli používat ani kovové sítko.