Nový typ akutní psychiatrické ambulance je určen pro pacienty, kteří potřebují okamžitou pomoc. Nebude proto nutné se do ní objednávat či kvůli návštěvě shánět žádanku od praktického lékaře, byť ji pacient mít může.
Co se dozvíte v článku
Akutní ambulance nabízí první ošetření těm, kteří nejsou v péči psychiatra – třeba i proto, že se u nich zdravotní problém projevil poprvé – přišli o lékaře nebo odcházejí z psychiatrické nemocnice a nemají návaznou péči,
vysvětluje Ivana Svobodová, vedoucí oddělení systémových reforem Ministerstva zdravotnictví.
Návštěva v ní přitom může být opakovaná, protože cílem je pacientův zdravotní stav stabilizovat a následně zhodnotit, jakou péči dál potřebuje a odeslat jej tam, kde mu ji poskytnou.
Pro dospělé i děti
Nový typ fungování ordinací je součástí reformy psychiatrické péče. Otevřít jej lze už nyní. Možné to je tam, kde je personální zajištění – její fungování se neobejde přinejmenším bez psychiatra a psychiatrické zdravotní sestry. Akutní psychiatrická ambulance může vzniknout v lůžkovém zařízení poskytujícím akutní psychiatrickou péči nebo i ve všeobecné nemocnici, která psychiatrii zatím nemá,
říká předsedkyně Psychiatrické společnosti Simona Papežová.
Určena je pro dospělé, ale vznikat by mohly i ambulance akutní psychiatrické péče pro děti a dospívající. Vždy ale platí, že fungují v ordinačních hodinách. Na rozdíl od krizové péče tedy nikoliv nonstop. Poskytnutou péči platí zdravotní pojišťovny.
Akutní péči v ordinaci mohou pacienti využívat krátkodobě. V řádech nejvýše měsíců by měli přecházet do běžné ambulance,
doplnila Simona Papežová. Tam ale objednání trvá měsíce. Aby mezitím nebyl pacient bez pomoci, pokryje právě tuto dobu akutní péče.
Jak novinka funguje
Nový typ ambulance má napomoci tomu, aby se k péči dostali i lidé, kteří jsou přesvědčeni, že své zdravotní potíže musí zvládnou sami. Bohužel, psychiatrii provází stále stigma, a tedy i přesvědčení: ‚To musím přece zvládnout sám.‘ Pacient se proto neobjedná k psychiatrovi a pak může nastat chvíle, kdy je jeho stav na hraně a v té chvíli se vydá buď do nemocnice, protože třeba netuší, že jde o duševní onemocnění, nebo právě do akutní psychiatrické ambulance, kde jeho stav posoudí, nastaví mu léčbu a počká se,
říká lékařka.
Akutní péče, za kterou by pacienti docházeli, má také napomoci tomu, aby, je-li to možné, neskončili hospitalizovaní v psychiatrické nemocnici. Do této ambulance vstupuje pacient, který je hraničně na hospitalizaci. Navštíví ji třeba i několikrát do týdne a ukáže se, zda se jeho stav stabilizuje, nebo bude potřebovat péči denního stacionáře, nebo je mu nabídnuta akutní lůžková péče,
vysvětluje Simona Papežová.
Jaký je v nich rozdíl?
Akutní psychiatrická ambulance
- okamžitá pomoc typu walk-in (bez předchozí registrace)
- bez nutnosti objednání, žádanky
- může být jednorázová i opakovaná, ale vždy je krátkodobá (max. měsíce)
- smyslem je stabilizovat zdravotní stav pacienta, případně předejít jeho hospitalizaci, a je-li to třeba, svěřit jej do jiného typu péče
- benefitem je pak to, že lékař by měl mít na pacienta více času než v běžné ordinaci
- funguje v ordinačních hodinách
(Běžná) psychiatrická ambulance
- dlouhodobá, někdy až doživotní péče
- zejména pro registrované pacienty
- většina návštěv je po objednání
- funguje v ordinačních hodinách
Krizová pomoc
- krátkodobá péče např. v krizových centrech
- při náhlém zhoršení duševního stavu
- zahrnuje i krizovou intervenci
- je poskytována nonstop
Pomůžou i nemocnicím
Akutní psychiatrické ambulance nepomáhají jen pacientům, ale i nemocnicím, kde zvažují otevření psychiatrického oddělení, ale zatím pro něj nesplňují podmínky. Nový typ ordinace by pro takovou nemocnici byl šancí, jak hrazenou psychiatrickou péči nabídnout, protože požadavky na otevření ordinace nejsou tak náročné jako na otevření kliniky včetně lůžek.
Ambulantní psychiatr navíc může obohatit nemocniční konziliární péči. Tedy takovou, při které se nad zdravotním stavem pacienta schází lékaři různých odborností.
Z ambulancí by také nakonec mohli vzejít noví, plně kvalifikovaní psychiatři, kteří by posílili nemocnici tak, aby měla dostatek zaměstnanců pro vznik nového oddělení. Ministerská reforma totiž počítá s tím, že specializační vzdělání nově bude moci lékař získat právě i v ambulanci, nikoliv jen na lůžkových odděleních nemocnic, jak je tomu nyní.
Nedostatek lékařů
Dostupnější pomoc pro pacienty s duševním onemocněním má ale v současné době jeden podstatný problém: ČR má málo psychiatrů, a to zejména v péči o děti a dospívající.
Podle strategie, jež byla v rámci reformy schválená již v roce 2012, je v ČR potřeba 25 psychiatrů na 100 tisíc obyvatel. V součtu tedy více než 2500. Jak ale třeba letos v lednu připomněla Česká psychiatrická společnost, zdravotničtí statistici spočítali v celé ČR jen 1230 plných úvazků.
Kapacita současné sítě psychiatrických ambulancí je přeplněná, protože nastal nárůst především úzkostných a depresivních poruch,
potvrzuje aktuálně Simona Papežová. Dodává ovšem, že u psychiatrů pro dospělé nebude problém až tak s personálem, jako spíše s nastavením pravidel fungování tak, aby nebyly přehlcené pacienty.
Ministerstvo zdravotnictví na tiskové snídani v polovině září ujišťovalo, že už delší dobu podniká kroky, aby se tristní stav v počtech lékařů, kteří pečují o duševní zdraví, změnil. Přibýt by mělo nejen psychiatrů, ale také klinických psychologů a dalších, třeba i nelékařských zaměstnanců, kteří by se na duševní zdraví specializovali. Podporu má také zavádění prevence do škol.
Kde najít nové lékaře
Ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci s rezortem školství i nadále podporuje trend na lékařských fakultách v podobě vyššího počtu přijímaných studentů. Více absolventů, než bylo zvykem, z lékařských fakult vyjde poprvé už v letošním akademickém roce.
Jenže to platí pro absolventy obecně. Otázkou je, zda vyšší počet studentů, kteří dokončili studium medicíny, navýší v budoucnu i počty psychiatrů. Aby k tomu došlo, musí být psychiatrie jako obor pro budoucí lékaře atraktivní, aby si ji vybrali pro svoji profesní dráhu.
Počty odborníků v oblasti péče o duševní zdraví mají zvýšit také změny ve vzdělávání – například školitel již nemusí mít pod sebou jen dva, ale rovnou tři budoucí dětské psychiatry. Zrušena je nově také povinná doba vzdělávání klinických psychologů nebo došlo k navýšení počtu míst u kvalifikačního kurzu Psycholog ve zdravotnictví, který už nemusí nabízet nezbytně jen vysoké školy.
Řešili jste někdy duševní potíže svých dětí?
Stát novinku otestuje
Navzdory chybějícím lékařům není vznik akutních psychiatrických ambulancí vzdálenou budoucností. Novinka v ČR už funguje – má ji třeba Fakultní nemocnice Olomouc. Nijak rozšířená ale není. Ministerstvo zdravotnictví by to postupně v rámci reformy psychiatrické péče chtělo změnit, deklarovalo na tiskové snídani.
V září proto začalo změny v akutní psychiatrické péči pilotně testovat. Projekt potrvá do 31. srpna 2027, pak bude vyhodnocený a změny případně trvale zapracované do zdravotní péče poskytované v rámci celé ČR.
Součástí tohoto pilotního projektu je také ověření fungování akutních psychiatrických ambulancí. Na jejich testování přijde řada zhruba za rok nebo za rok a půl, a to v rámci dvou krajů. Kterých, zatím ministerstvo neurčilo. Samotné testování chodu nového typu ordinací potrvá rok.
Pilotní projekt má nastavit pro tento typ ambulancí standard, a to jak v péči, tak jejím hrazení. Výsledkem testu by proto měla být informace, jak přesně taková ambulance má fungovat, jak ji financovat a kdo v ní má pracovat. Tedy třeba i to, zda k lékaři a sestře přibude také krizový psycholog.
Ukáže také to, kolik takových ambulancí by v ČR bylo vlastně třeba. Zatím to přesně spočítané nemáme, ale je jasné, že potřeba je mít bude dlouhodobá,
uvádí Simona Papežová.
Pilotní projekt akutní psychiatrické péče
Nejprve přinese sumář toho, jaké prvky akutní péče v psychiatrii již fungují.
V rámci pilotního testování chceme nastavit i hustotu sítě akutní psychiatrické péče, a to jak ambulantní, tak lůžkové. Zjistíme, jak jednotlivé prvky v této péči fungují, kde a co chybí, doporučíme, kde by ambulance měly vznikat a co přesně by měly zajišťovat,
vysvětluje Ivana Svobodová z Ministerstva zdravotnictví.
U lůžkové akutní péče dojde k rozlišení několika úrovní dle potřeb pacientů, aby bylo snazší zřídit lůžka pro pacienty s lehčím typem onemocnění. U duševních onemocnění s lehčím průběhem nebudou muset nemocnice splňovat pro lůžková oddělení stejné podmínky jako při vybavování oddělení pro pacienty se závažnými duševními nemocemi. Stát zváží, zda každá lůžková péče musí být poskytována sedm dní v týdnu, 24 hodin denně. Pokud by dospěl k závěru, že nikoliv, vznikat by mohla i lůžka pouze v denním provozu.