Použití klimatizace při vysokých teplotách doporučuje Hygienická stanice hlavního města Prahy ve svých tipech, jak zvládat vedro. Klimatizace pomůže navodit snesitelnou teplotu, a tím nás uchrání nejen před nepříjemným pocením, ale i možnými zdravotními komplikacemi. Musí jít ovšem o klimatizaci správně nastavenou, tato podmínka je zásadní.
Pozor na rozdíly teplot
Ministerstvo zdravotnictví (MZ ČR) na svých internetových stránkách uvádí, že správně navržená a provozovaná klimatizace nezpůsobí žádné zdravotní problémy. Pokud je však klimatizace nastavena tak, že je rozdíl mezi vnitřní a venkovní teplotou více než 5–6 stupňů, může tento teplotní rozdíl při přechodu z jednotlivých prostředí u citlivých jedinců způsobit nachlazení.
Jaké jsou tedy požadavky na klimatizované prostory? „V letním období je třeba, aby i klimatizace reagovala na vnější tepelné podmínky. Určitě není vhodné, aby klimatizace při venkovních podmínkách kolem 30 °C udržovala vnitřní teploty třeba na 22 °C (obvykle je celoročně nastavena na 22 ± 2°C). Je to velký rozdíl mezi vnitřní a venkovní teplotou a organismus má problémy se rychle vyrovnávat s těmito teplotními rozdíly při přechodech zvenku dovnitř, a naopak. Rozdíl obou teplot by neměl překročit 5, max. 6 °C,“ uvádí MZ ČR.
Nesedět v „průvanu“
Podle ministerstva zdravotnictví se musí rovněž dát pozor, aby pracovní místo nebo místo pobytu nebylo přímo v proudu přiváděného vzduchu, který pak působí jako „průvan“, člověka obtěžuje i nadměrně ochlazuje odpařováním potu.
Delší pobyt v proudu chladného vzduchu může přivodit zdravotní problémy, stejně jako jiná forma nevhodně používané klimatizace. „Bolesti pohybového aparátu vznikají velmi často z ofouknutí,“ varuje před nevhodným používáním klimatizace ortoped Július Kazimír a dodává, které partie jsou nejnáchylnější: „V největším ohrožení jsou šíje, krční páteř, kříž a ramenní klouby. Při foukání nepřirozeně studeného vzduchu z klimatizace na odkryté části těla vzniká podchlazení, na které následně organismus reaguje ztuhnutím, bolestí či zablokováním svalstva. Využívání klimatizace tak může být jedním ze spouštěcích momentů nejen nachlazení, ale i příčinou bolestí kloubů a svalů.“
„Suchý vzduch z klimatizace způsobuje překrvení, otok a vysychání sliznic, zhoršení imunitní bariéry sliznic, takže dochází k častějšímu onemocnění horních a dolních cest dýchacích,“ upozorňuje také praktický lékař Michal Hondl. Nepřiměřené použití klimatizace pak může mít za následek rýmu, bolest v krku, či dokonce angínu.
Někomu je klimatizace prostě nepříjemná
MZ ČR dále uvádí, že se mohou vyskytnout lidé, kteří se v klimatizovaném prostředí necítí dobře, aniž by byli schopni vysvětlit důvod těchto pocitů. To je situace, která je stále předmětem výzkumů a souvisí s takzvaným syndromem nemocných budov, kdy lidé pociťují v klimatizovaném prostředí i řadu nespecifikovaných zdravotních problémů (bolest hlavy, pálení očí, únava apod.), které odezní po opuštění klimatizovaného prostoru.
V závěru svého stanoviska ministerstvo zdravotnictví uvádí, že procento takto citlivých jedinců je ale velmi malé a vše souvisí s řadou dalších faktorů i z oblasti sociální a psychosociální.
Zásady pro zdravé používání klimatizace:
- Udržujte max. rozdíl 6 °C mezi venkovní teplotou a teplotou v klimatizovaném prostředí.
- Proud studeného vzduchu nesmí směřovat přímo na vás.
- Klimatizace by neměla být v činnosti déle než 4 hodiny denně.
- Přechod z klimatizovaného prostředí do teplého by měl být pozvolný.
- Klimatizaci v autě vypněte 15 min. před ukončením jízdy.
- Prevencí je také vhodné cvičení, příjem vyvážené stravy a dostatku tekutin.
- Klimatizace také vysušuje oči, pomůže častější mrkání či tzv. umělé slzy.
Jak chránit před horkem prostory bez klimatizace
Co dělat, když klimatizaci nemáme? Vliv sluneční radiace je třeba omezit stíněním prostorů, doporučuje MZ ČR: „Asi nejúčinnější jsou venkovní žaluzie, markýzy apod. Pomohou ale i vnitřní žaluzie, rolety i závěsy. Náš trh nabízí celou řadu stavebních stínicích prvků, lze použít i termální skla nebo fólie na skla. Příjemné a vzhledem k ochlazovacím účinkům proudícího vzduchu i účinné je instalování ventilátoru – stropního, stolního, podle potřeby.“ Nicméně i tady je třeba myslet na to, že při nadměrném ochlazování zpocené pokožky proudícím vzduchem může dojít k jejímu prochladnutí.
Větráním otevřenými okny přes den teplotu uvnitř místností jen zvyšujeme. Okna otevírejme naplno ráno a večer, případně přes noc, kdy je teplota venkovního vzduchu přece jen nižší, uzavírá doporučení MZ ČR.
ČLÁNKY DO MAILU