V otevřených neboli open space kancelářích se už dnes pracuje v naprosté většině středních a velkých firem. Jsou levnější, zaměstnavatel má lepší přehled o svých zaměstnancích a jednodušší je i komunikace mezi kolegy. S jedním velkým ale, které potvrzuje i připravovaná mezinárodní studie, na níž spolupracuje česká agentura Commservis.
Začíná to špatným soustředěním, končí nemocí
Každý pátý člověk pracující v open space užívá léky na zklidnění
Z průzkumu vztahu pracovního prostředí a schopnosti koncentrace vyplývá, že 92 % zaměstnanců se právě v open space kanceláři hůře soustředí, a podávají tak i horší výkon. Přidávají se také psychické problémy. „Každý pátý člověk pracující v open space přiznal, že užívá léky na zklidnění, zatímco v oddělených kancelářích to bylo jen 7 % respondentů,“ uvedl ředitel Commservisu Tomáš Zdechovský.
Že nemusí zůstat jen u zhoršené koncentrace nebo pochroumané psychiky, dosvědčuje lékař Jan Hnízdil, otec termínu Syndrom Open Space. „Stěžují si na bolesti hlavy, závratě, hučení v uších, zažívací problémy, bušení srdce, dechovou tíseň, zvýšený krevní tlak, únavu, úzkosti, deprese…“ popisuje Jan Hnízdil psychosomatické potíže svých pacientů. Tuto skutečnost dokládá i Tomáš Zdechovský: „Psychosomatickými problémy trpí každý druhý člověk, a to hlavně problémy s koncentrací a migrénami.“ Za těmito potížemi stojí jak neustálý hluk v kanceláři a ztráta soukromí, tak i neustálý dohled šéfů, kteří mají někdy i přehnanou potřebu kontroly.
K tématu: Lidí se syndromem z open space přibývá
Open space není pro introverty, vyhovuje jim klid domova
Open space představuje problém hlavně pro introverty
Nelze ale tvrdit, že open space je jednoznačně špatný. Naopak jsou lidé, kterým docela vyhovuje a jsou i práce, které nevyžadují tolik soustředění. Patří sem třeba callcentra nebo servisní společnosti. Kdo však v takovém prostřední strádá především, jsou introvertně založení lidé, kteří pro svou práci potřebují více klidu než ostatní. „Někteří lidé se dokáží adaptovat. Řada z nich má ale trvale problémy se v takovém ruchu soustředit a raději si nosí práci domů, kde mají klid,“ říká psycholog a kouč Jan Benda.
Práce na dálku pomocí počítače připojeného k internetu je tak pro ně vhodnou možností. Tato pro firmy úsporná forma spolupráce ovšem také nese svá rizika a určitě se nehodí pro každého. Ocení ji zejména ti, kteří si umí zorganizovat svůj čas a oddělit dobře svou práci od osobního života, a pak také ti, kteří buď společnost nepotřebují anebo jinak zvládnou možné pocity osamělosti.
Přečtěte si: Prokrastinace – odkládání povinností jako diagnóza
Klid na práci se projeví i na zdraví
Je asi iluzorní představa, že firma rozdá svým zaměstnancům notebooky a zruší všechny kanceláře. Protože cílem osvícených manažerů by mělo být najít pro své zaměstnance optimální prostředí v rámci možného, a to i ze zdravotního hlediska, cestou je flexibilita a možnost volby. „Jsou lidé, kterým vyhovuje práce z domova. Jsou i lidé, kterým vyhovuje rachot open space. Já za klíčové považuji, aby měli lidé svobodnou možnost vybrat si, kde a kdy budou pracovat,“ říká Tomáš Hajzler, zakladatel vzdělávací společnosti Peoplecomm, která propaguje ideu svobody v práci. A pro svobodné rozhodnutí potřebují zaměstnanci jak informace, tak i přímou zkušenost.
Open space i práce na dálku jsou tedy jak dva pracovní extrémy, tak zároveň i ty nejekonomičtější způsoby, jak provozovat firmu. Mohou ale dobře fungovat ve vzájemné koexistenci. I při částečném využití práce na dálku totiž mohou firmy svým zaměstnancům dopřát tolik potřebný klid na práci, který jim v open space kanceláři tak často chybí, což se negativně projeví na jejich výkonu i zdraví.
ČLÁNKY DO MAILU