Škola začíná. Pozor, aby vaše dítě nezkazila!

Nástrah, které na děti v prvních letech ve škole čekají, je hned několik. První z nich vyplývají podle odborníků z toho, že se dítě musí zařadit do systému. Škola po něm chce, aby dodržovalo úplně nový režim a vstřebalo ohromné množství informací. To může u některých dětí vést až k bloku a odmítání učení. „Výjimečné nejsou psychické problémy,“ potvrzuje psychiatr Jan Cimický.

Stejně tak problematické může pro některé děti být zaměření dnešního školství na výkon a neustálé soupeření. Pokud dítě nevyniká a je spíše průměrné, může se i toto na něm projevit. „A pokud slabší žáky kantor nezvládá a dá třídě najevo, že ostatním nestačí, tak už je jen krůček k šikaně,“ dodává Cimický.

A právě šikana nebo špatný vliv nových spolužáků je druhý faktor, který může na dítě negativně působit.

Dítě má jít do školy, až když je zralé

„Nejčastější příčina problémů je, že do školy začnou chodit děti, které ještě nejsou zralé,“ říká klinická psycholožka pro děti Leona Němcová. Pro ně může být setkání s ostřejšími vrstevníky i vyučováním šok.

Jak ale zabránit tomu, aby se škola stala pro vaše dítě peklem? Podle psycholožky Leony Němcové je důležité, aby dítě před nástupem do školy mělo dostatek sociálních zkušeností a umělo jednat se svými vrstevníky i s dospělými. „Nejlépe pokud za sebou má několik tříd školky. Tam se naučí fungovat se stejně starými dětmi i respektovat autoritu učitele,“ říká psycholožka.

Pokud mají rodiče nějaké pochybnosti nebo je dítě úzkostné či narozené od dubna dále, tak by jeho zralost měl posoudit psycholog. „Určitě by to neměly dělat paní učitelky ve školce nebo rodiče. Dítě dané předčasně do školy může totiž mít prospěchové problémy a může začít trpět úzkostí, i když by jinak bylo v pohodě,“ říká psycholožka.

Můj předmět je ten nejdůležitější

Dalším problémem českého školství jsou jeho vysoké požadavky na žáky. „Přemíra informací, které škola vyžaduje, je taková, že na začátku dítě téměř zadusí. Ne každý z kantorů vnímá, že dítě má jen určitou kapacitu a každý si myslí, že právě ten jeho předmět je ten nejdůležitější,“ říká psychiatr Cimický.

Dítě, které kapacitu nemá, začne ve škole „plavat“. Neví, co má zvládat dřív. A protože inteligenční předpoklady jsou u každého jiné, tak ty průměrné děti mají podle Cimického se zvládáním nové situace veliké problémy a může se u nich začít vytvářet nechuť ke škole.

„Stává se, že když je na rozvrhu ten předmět, který nezvládají, tak mají somatické problémy, můžou zvracet, mají teplotu, objevuje se u nich to, čemu se dříve říkalo neuróza nebo neurotické selhání,“ vysvětluje Cimický.

Když učitel nezvládá svou roli

Když už dítě ve škole selhává, může se stát, že to kantor včas nepozná. „Problémem může být, když učitelé včas neodhalí poruchy učení,“ říká psycholožka Němcová.

Pak stačí, aby kantor, který si neví rady s dítětem, které se chová jinak, dal najevo, že dítě je jiné nebo hloupější než ostatní. A žáček se zpravidla dostane pod obrovský tlak. „Třídní kolektiv, který se většinou velmi rychle přizpůsobí, se postaví na stranu těch silných, v tomto případě autority učitele. Dítě se rychle dostane do role vysmívaného otloukánka. Takže nejenom že má problémy ve škole, ale hrozí i, že bude ještě šikanován, zesměšňován, že si na něm budou ti druzí dokazovat, že jsou lepší a kvalitnější než on,“ říká Cimický.

Tip: Jak vybrat vhodný kroužek pro vaše dítě?

Jak říká Cimický, během své praxe se často setkal s případy, kdy dítě začalo reagovat opozicí. „Začalo šaškovat, dělat blbosti, což dotyčný vyučující znovu nezvládne. Začne s dítětem bojovat na život a na smrt a samozřejmě vítězí, protože má v ruce veškerou moc, jak dítě udusit. To je špatně, znamená to, že kantor nezaznamenal, že jde o obranný mechanismus dítěte a že si počíná nesmyslně, říká Cimický.

Uspěchaná škola

Škola podle odborníku často v rámci osnov příliš spěchá. Jeden z velkých nešvarů je podle odborníků žádat od dětí, aby si toho hodně pamatovaly, aby mezi sebou soutěžily.

„Možná, že by škola měla mladé lidi vést nejen k aroganci a překotné snaze vyniknout. To začali zkoumat Angličané asi před pětadvaceti lety a zjistili, že děti ve škole nechtějí neustále soupeřit, kdo bude první. Naopak by se chtěly v rámci kolektivu spolehnout na někoho, komu věří. Proto se v Británii začaly dělat třeba horolezecké stěny, aby přístup byl jiný, než že jeden musí vyhrát a druhý prohrát. Na stěně jsou jeden na druhém závislí. To se ukázalo jako velice přínosné,“ dodává Cimický.

Co mají dělat rodiče?

A rady pro rodiče, když dítě ve škole selhává? Především s dítětem o všem mluvit a pozorovat, jak na jednotlivé dny ve škole reaguje. Ptát se ho i na učitele a na to, které předměty se mu líbí a které ne, jací jsou spolužáci a jestli mu třeba neubližují. „Netrvat na tom, aby dítě vynikalo. Jde o to, aby rodiče vnímali, co to dítě potřebuje, a nenaplňovali jeho prostřednictvím za každou cenu své ambice,“ říká Němcová.

A když si ani rodiče ani učitelé neví s chováním dítěte rady? „Poradit se s odborníkem. Jsou osvícené školy, které mají svého školního psychologa, ale není to vždy. Rodiče by se neměli bát vyhledat tuto pomoc.  

Kdy je dítě zralé

Právě zralost dítěte je důležitá pro to, aby se umělo vyrovnat s novou situací. Odborníci posuzují několik jejích typů:

• Fyzická zralost -  dítě je dostatečně silné a velké a nedělá mu problémy unést školní aktovku. Jeho organismu by také nemělo činit potíže přetrvat školní den bez větší únavy. Odklad proto často dostávají děti prodělávající nějaké chronické nemoci a také děti příliš malé a křehké.
• Psychická zralost – dítě musí být připravené na rytmus vyučování, musí vydržet v klidu 45 minut. Musí mít tedy dostatečně vyvinutou pozornost a paměť.
• Sociální zralost – dítě je dostatečně zralé, když se dokáže odpoutat od matky. Znamená to, že v její nepřítomnosti nebrečí a dokáže komunikovat i s jinými lidmi než s těmi nejbližšími.