Názor k článku Škola začíná. Pozor, aby vaše dítě nezkazila! od Efs - Pravda, pravda, jen si dovolím malinko doplnit: Školství teoretizuje,...

Pravda, pravda, jen si dovolím malinko doplnit:

Školství teoretizuje, máte pravdu a zároveň se plácá ve zmatcích z mnoha pokusů o zavedení různých soustav podle toho, jak se mění ministerští úředníci.

Osnovy – tedy nějaké centrálně vydané – už na ZŠ stejně nejsou. Zavádějí se všelijaké ŠVP a jiné (teď si zrovna nevzpomenu, jak se to řekne slušně – už vím:) experimenty. Tak se setkáváme s tím, že úroveň požadavků, výukové „tempo“ a úroveň „na výstupu“ se může značně lišit, ač mají děti navenek stejné hodnocení. Není výjimkou, že dítě stejného věku a ročníku přistěhované odjinud je oproti svým novým spolužákům třeba o rok pozadu (nebo naopak).

Tož k otázce z titulku: Flexibilní osnovy samy o sobě nepomohou.

Když jste zmínila ten Google, považuji za nutné naučit děti se získanými informacemi zacházet, umět se v nich orientovat a hodnotit jejich serióznost a důvěryhodnost. To je velmi nesnadný úkol v době, kdy je většina z nás silně masírovaná reklamou a sdělovacími prostředky. O serióznosti mnoha zvláště těch mainstreamových médií mám velmi slabé mínění.

Počty dětí ve třídách jsou neštěstím. Učitelé často musí strávit velkou část času určeného pro výuku „umravňováním“ dětí a udržováním pozornosti nebo alespoň klidu pro těch pár, kteří mají zájem. Podle zkušeností mých blízkých ze druhého stupně ZŠ je to síla i v půlkách o -nácti žácích. (S přihlédnutím k tomu, že dnes máme na školách děti, které by donedávna spokojeně chodily do „pomocné“ – a netýká se to zdaleka jen cikánů.) V tomto dávám za pravdu autorce článku, že výuka doma je mnohem efektivnější a postačuje tedy kratší doba.

A poslední dodatek: Ano. …individualitu každého žáka. A hlavně nějaké základní principy mravnosti, neboli etiky, minimálně běžné společenské slušnosti a ohleduplnosti. Jenže když to děti neznají z domova, je to úkol nadlidský. „Rodina“ – neboli mnoho rodin – tyto hodnoty neuznává, podceňuje nebo zcela odmítá třeba ve jménu „zdravé“ dravosti, ambicióznosti, prosazování se a to spíše bezohledně než přiměřeně schopnostem, znalostem apod.

Omlouvám se za dlouhý pokec, tak nějak to vidím a nemám z toho dobrý pocit. I tak to není zcela vyčerpávající, bylo by to na dlouhé řeči, které však nemají účinek, když chybí vůle.

Pohoda, hezký den