Ve třídě je pět dětí z pětadvaceti, nemocná je u učitelka a není sama, kdo ze sboru chybí. V ostatních třídách je to podobné,
popsala Lenka Průchová, žijící v obci na okrese Praha-západ, jak to teď vypadá v místních školách. Její dcera chodí do první třídy a chyběla naprostá většina jejích spolužáků.
Co se dozvíte v článku
Ostatně, s nemocí svých dětí a tím, že do škol chodí jen zlomek žáků, se momentálně setkávají i redaktorky webu Vitalia.cz. Dcera autorky tohoto textu leží od neděle doma s horečkou pohybující se i přes užívání analgetik mezi 38 a 39 stupni, trochu kašle a většinu dne prospí.
Za většinou potíží jsou viry
Panika není na místě – ti, kdo s dětmi šli k lékaři, se u stejných příznaků dozvěděli, že nemoc je virová, je potřeba tlumit příznaky a pořádně ji vyležet, do pár dní až týdne by měla přejít. Podobně jako třeba běžné nachlazení, i když tady jsou příznaky závažnější. Běžnou rýmu neprovázejí tak vysoké horečky.
Neznám oficiální statistiky, ale v současné době opravdu je velké množství případů dýchacích cest u dětí. Virů napadajících dýchací cest je celá řada. Covidu je letos méně než v předchozích podzimních sezónách, chřipka ve větší míře pravděpodobně teprve přijde. Velkou měrou se na současné epidemii podílí respirační syncytiální virus (RSV), ale určitě není jediný. K běžným respiračním virům patří kromě zmíněných rhinoviry, parainfluenza, adenovirus, metapneumovirus,
popisuje situaci jindřichohradecký praktik Daniel Dražan.
Kdy vzít dítě k lékaři či na pohotovost?
- Varovnými příznaky je horečka přetrvávající více než 3–4 dny.
- Vždy je potřeba vyhledat lékařskou péči při potížích s dýcháním, při celkově špatném stavu dítěte, neschopnosti přijímat potravu a tekutiny, při silných bolestech.
- Především kojenci do 4 měsíců věku by měli být s horečkou vyšetřeni hned.
V ambulantní péči se ve většině případů konkrétní virus, který potíže způsobil, nezjišťuje. U několika více nemocných dětí jsme testování prováděli a ze tří testovaných virů (chřipka, SARS-CoV-2 a RSV) nám vždy vyšel RSV,
doplnil praktik.
Bohužel, běžná i virová onemocnění bývají podle praktika Dražana často u dětí komplikovaná záněty středního ucha, jejichž vyvolavatelem bývají bakterie, například pneumokoky. V současné době je také neobvykle vysoký výskyt streptokokových infekcí. Informace o podobných epidemiích dětských respiračních infekcí máme i z jiných zemí, jako jsou například RSV viry a chřipka v USA a Německu či streptokokové infekce v Anglii,
doplnil lékař.
Streptokokové infekce v Británii
Britští lékaři dokonce zaznamenali několik úmrtí dětí právě na streptokokovou infekci, která se přenáší vzduchem a většinou nezpůsobuje vážnější potíže. Projevuje se například jako angína, která se dá léčit antibiotiky, ideálně penicilinem, který je však tuto sezónu v Česku nedostatkovým zbožím, a lékaři na ni tak musí předepisovat zbytečně silnější, takzvaná širokospektrá antibiotika.
Tak závažné průběhy jako v Británii, kdy se u nemocných streptokok dostal do krve a vyvolal celkovou infekci končící někdy až smrtí, nicméně zdejší lékaři ani Státní zdravotní ústav nezaznamenali. Epidemioložka Susan Hopkins, lékařská poradkyně ostrovní státní Agentury pro zdravotní bezpečnost, na svém Twitteru uvedla, že jde zřejmě o důsledek oslabení imunity v covidové pandemii a také kvůli masivně se šířícím virovým infekcím.
Některé děti potřebují kyslík
Pokud jde o RSV viry, němečtí lékaři už se nechali slyšet, že kvůli počtu nemocných dětí se jejich nemocnice dostávají na hranici svých kapacit. Virus je nebezpečný zejména pro kojence a předškolní děti – ty s ním končí i ve zdejších nemocnicích, jak dokládá například zkušenost nemocnice Agel v Ostravě-Vítkovicích.
Máme tak plné oddělení s 30 lůžky, že občas musíme žádat záchrannou službu, ať k nám dočasně nevozí nové pacienty. Problém je při zaplnění pětilůžkové jipky, kde končí většina dětí, protože potřebují kyslík, infuze a sledování životních funkcí. Snažíme se je co nejdříve dostat do stavu, abychom je mohli přesunout na standard a pak co nejdříve propustit domů,
citoval serves iDNES primáře tamního dětského oddělení Jana Boženského. Podle jeho slov má třetina pacientů chřipku, třetina RS viry, covid žádný – ne, že by se rovněž v populaci neobjevoval, ale nezpůsobuje dětem potíže, s nimiž by končily v nemocnici. Zbylou třetinu dětský pacientů ve Vítkovicích sužuje například laryngitida nebo bakteriální záněty plic.
Trápí teď vás nebo někoho z rodiny kašel, rýma a podobně?
Po RSV přichází chřipka
Šíření viru RSV potvrzují i statistiky Státního zdravotního ústavu, do něhož se přitom logicky dostanou jen případy potvrzené laboratorním vyšetřením – tedy ty závažnější.
Respirační syncytiální virus (RSV)
- způsobuje akutní onemocnění dýchacích cest, vyskytuje se ve dvou hlavních antigenních typech A a B
- typicky se šíří hlavně na podzim a v zimě
- projevy nemoci se hodně liší podle věku a dalších zdravotních potíží pacienta
- kromě běžného respiračního onemocnění může způsobit i závažné, životu nebezpečné infekce, nejohroženější jsou kojenci, batolata a senioři, případně lidé zdravotně oslabení
- nejčastěji se projevuje jako bronchiolitida (43–90 %), pneumonie (5–40 %) a tracheobronchitida (10–30 %)
- poměrně vysoké procento dětských pacientů, kteří prodělali bronchiolitidu vyvolanou RSV infekcí, trpí opakující se dušností nebo abnormalitou plicních funkcí. Po 5–10 letech se u těchto pacientů potvrdila diagnóza chronického astmatu (až 90 %)
- pnemocnění RSV vyžaduje každoročně hospitalizaci zejména dětských pacientů a pacientů s rizikovými faktory.
I letos pozorujeme vyšší míru detekce RSV u osob v nemocniční péči než v péči ambulantní, kde rovněž zaznamenáváme mírný nárůst detekcí RSV. Není typické, že by se lokální vlny epidemie RSV opakovaly každoročně, obdobnou epidemii RSV jsme pozorovali i v sezónách 18/19 a 21/22. Vzhledem k faktu, že jsme na počátku vzestupu detekcí RSV, nemůžeme ještě zcela přesně hovořit o epidemii ani o jejím případném letošním zopakování,
uvedla mluvčí Státního zdravotního ústavu Štěpánka Čechová.
Podle ní nicméně zahraniční data naznačují, že by se letos mohla zopakovat epidemická vlna RSV stejně jako v loňském roce. Důvodem pro vyšší míru záchytu v nemocniční péči je skutečnost, že virus vyvolává poměrně závažné onemocnění dolních cest dýchacích především u dětí předškolního věku, které vyžaduje hospitalizaci bez předchozí návštěvy u praktika.
Nárůst počtu případů RSV lze očekávat především u dětí předškolního věku a seniorů, obě skupiny jsou totiž velmi vnímavé vůči tomuto původci infekce.
Štěpánka Čechová zároveň upozornila na to, že po vlnách šíření RSV viru často následují epidemie chřipky, a nelze tudíž vyloučit, že nedojde k souběhu epidemie RSV a chřipky. Protože i v případě viru chřipky zaznamenáváme vzrůstající trend detekcí stejně jako v jiných zemích Evropy,
doplnila. Jelikož se však chřipka zatím masivně nešíří, ještě stále je možné se proti ní nechat očkovat, v lednu už to nejspíše možné nebude a lékaři to doporučují nejen dospělým, ale i dětem.
Ano, očkování proti chřipce je pro děti velmi důležité. Snižuje pro ně riziko chřipky a jejích komplikací, především zápalů plic, ale i dalších. Bohužel proočkovanost děti proti chřipce je v ČR velmi nízká. S ohledem na infekce dýchacích cest je vhodné děti očkováním chránit i před nemocí covid-19 a pneumokokovými infekcemi,
vysvětluje dětský praktik Daniel Dražan, který je zároveň členem výboru České vakcinologické společnosti.
Očkování proti RSV viru neexistuje, ale podle lékařů má smysl chránit se vakcínou alespoň před nemocemi, u nichž to jde, mimo jiné proto, aby se zabránilo souběhu infekcí. I proto, že se čas od času objevují infekce, jejichž původ neumí lékaři vysvětlit, jako je například nákaza, s níž se v posledních týdnech setkávají lékaři v nemocnicích v Evropě i v USA – vyšetření nepotvrdila ani chřipku, ani covid, ani RSV virus, které přitom příznaky připomíná.
Na druhou stranu je dobré vědět, že většina lidí nákazu těmito viry prodělá bez vážného průběhu.
ČLÁNKY DO MAILU