Školních zubních prohlídek není žádná škoda, říká prezident stomatologů

Prevence je vždy výrazně výhodnější než řešení vzniklého problému. „A zubnímu kazu lze téměř stoprocentně předejít, protože na čistém zubu se zubní kaz nevytvoří!“ připomíná zubní lékař Pavel Chrz, prezident České stomatologické komory. Při příležitosti Světového dne ústního zdraví, který se celosvětově slaví 20. března, zdůrazňuje význam prevence, vliv rodičů na stav chrupu dětí, ale také – ze strany pacientů jistě nepopulární – nutnou finanční spoluúčast. „Dobře prováděná preventivní opatření jsou jednoduchá a levná, zatímco ošetření kazů a náhrady ztracených zubů naopak velmi složité a drahé,“ říká. A lidé prý slyší hlavně na to, když se jim sáhne na peníze.

Kdysi chodily děti na zubní prohlídky hromadně se školou, ordinace dokonce bývaly přímo v budově školy. Dnes jsou tyto preventivní prohlídky v rukou rodičů. Máte představu, zda děti chodí na prevenci méně, než když to bylo víceméně povinné? A projevilo se to na stavu jejich chrupu?

Školní prohlídka nic moc nevyřeší, jedině zjistí, že je něco v nepořádku. Strašně ale záleží na tom, jak se pak pojme vlastní ošetření. Já jsem velmi rád, že školní prohlídky a sanace byly zrušeny, protože v mnoha případech neměly patřičnou kvalitu. Když jsem začínal, také jsem musel chodit do škol, bylo to vždy trochu za trest. A nerad na to vzpomínám.

Není tedy čeho litovat?

Určitě ne. Nehledě na to, že dnes to již není možné ani z právního hlediska. Každé ošetření musí být provedeno se souhlasem pacienta, v případě nezletilosti jeho zákonných zástupců.

Zatím se neprojevilo, že by po zrušení školních prohlídek došlo k dramatickému zhoršení stavu chrupu u českých dětí. Spíše se mírně zhoršil stav u dětí ze sociálně slabších skupin, kdy rodiče na to kašlou. Naopak se zlepšil orální stav u dětí, jejichž rodiče pochopili, že je potřeba v tomto spolupracovat. Samozřejmě nejde jen o ošetření, ale o to, co zdůrazňujeme pořád dokola: prevence, prevence, prevence.

Ideální je, když dítě přijde s rodiči a můžeme i jim vše vysvětlit, eventuálně je poslat k dentální hygienistce nebo zařídit edukativní program, když vidíme, že něco vázne.

Osvěta je dnes ale lepší, než bývala, nebo se pletu?

Je lepší, u dětí i dospělých. Dnes už nevidíme bezzubé čtyřicetileté pacienty. Ale jde to strašně pomalu, mohli bychom být mnohem dál. Musíme si uvědomit, že ošetření zubního kazu něco stojí, ale následky neošetřeného kazu jsou mnohonásobně horší. Naši politici to pořád nechtějí pochopit a nechtějí do toho pacienty finančně zatáhnout. Ale ono to tak opravdu musí být, nejde jen o peníze, ale takhle můžu vysvětlovat, co chci, a je to málo platné. Možná by fungovala i nějaká totálně negativní kampaň, ale po zkušenostech ze zahraničí to spíše vypadá, že účinkuje, když pacient musí uhradit alespoň část. Musí se mu zkrátka sáhnout na něco, na čem mu skutečně záleží – a to jsou bohužel peníze.

Rodiče často nevědí a zpochybňují, proč je důležité, aby děti měly zdravé zuby, i když jde ještě o mléčný chrup.

Už rozpadlé mléčné zuby zatěžují mladý organismus při jeho vývoji, což je samozřejmě špatně. Dalším důležitým momentem je budoucnost stálých zubů. A to nejenom z hlediska zánětů a možných poškození zárodku stálých zubů. V okamžiku, kdy dítě přichází o mléčné zuby dříve, než je potřeba, tak potom špatně rostou stálé zuby a je nutná ortodontická léčba – a to samozřejmě také něco stojí, jak státní kasu, tak pacienta.

Hodně lidí se vymlouvá, že za kazy mohou geny. Nedědí se spíš přístup k péči o ústní dutinu a k zubním lékařům?

Existuje sice určitý počet vážných onemocnění, která se projevují v dutině ústní, ale to může být tak maximálně do deseti procent. Zbytek opravdu záleží jedině na tom, jak člověk přistupuje k péči o své zuby. A jestliže jsem rodič, který sám byl ne úplně dobře informován, jak se o ně starat, těžko budu předávat dobrou informaci svým dětem. Je třeba někde začít, proto sázíme na mladou generaci, na děti, a ty dnes již někdy poučují rodiče, jak se mají starat o zuby, protože jim to vysvětlí paní učitelka ve škole.

V čem tedy rodiče a potažmo děti nejčastěji chybují?

Za prvé je pořád rozšířena pověra, že kartáček musí být co nejtvrdší. To je velký omyl. Naopak, musí být jemný, se zakulacenými konci vláken. Dále je třeba používat kvalitní zubní pastu s fluorem a samozřejmě zásadní je správná technika čištění zubů. To je věda, neznamená to ráno a večer nějak „ošmrdlat“. Všichni se mohou poradit se svým zubním lékařem nebo dentální hygienistkou. Ta doporučí i vhodné moderní pomůcky, mezizubní kartáčky, nitě apod.

TIP serveru 120na80.cz: Najděte si takovou dentální hygienu, která se vyplatí 

Zmínil jste pasty s fluorem. Lidé dnes mnohem více věnují pozornost tomu, co jedí, pijí, používají. Mnohdy se diskutuje o vhodnosti zubních past pro děti kvůli některým obsaženým látkám. Rodiče mají obavy, protože malé děti pastu často jedí. Jsou na místě a jaké pasty byste doporučil?

Dětské pasty obsahují daleko méně fluoru, jsou vhodné a v žádném případě nejsou nebezpečné. Dospělí potřebují vyšší množství fluoru, eventuálně další látky, které podporují hojení dásní apod. Rozhodně je to lepší, než když se tu fluoridovala voda. Většina se spotřebovala na mytí rukou, koupání a podobně, jen část šla do organismu a ztrácelo to svůj efekt. Kdežto místní fluoridace, buď zubními pastami nebo obklady, je daleko účinnější prevencí. Všechny u nás prodávané pasty jsou bezpečné.

Jak vybrat pastu pro děti? Přečtěte si etiketu, radí server 120na80.cz

Může dítě chodit od malička se svými rodiči k jejich zubaři?

Doporučujeme to. Jsou kolegové, kteří se specializují na péči o děti, tam je dobré zajít v případě, že praktický zubní lékař na to z nějakých důvodů nestačí. Tedy když je dítě neklidné, je potřeba ho ztlumit, má vážné onemocnění v ústech, pak je třeba, aby se mu věnoval specialista. Jinak je ideální chodit k zubaři společně s rodiči.

Víte, že každé dítě má mít zubní průkaz?