Žádné zdravotnické elektronické knížky za miliardy, žádný povinný souhlas obou rodičů v případě lékařské péče u jejich potomka. Přelom roku přináší do resortu některé změny. Připomeňme si největší lapsy našeho zdravotnictví roku 2012. Podíváme se také na letošní novinky, snad budou o něco povedenější.
Zdravotnictví roku 2013 se snad vyhne největším omylům předchozího roku
Povinný souhlas obou rodičů byl zmetek
Na poslední chvíli, ale stihlo se to. Když pár dní před Štědrým dnem po několikaměsíčních odkladech poslanci konečně zrušili povinný souhlas obou rodičů v podstatě s jakýmkoli lékařským zákrokem či třeba ošetřením u dětí, napravili jeden z největších kiksů ve zdravotnictví za uplynulý rok. Zdánlivě nenápadná změna z jara 2012 zavedla do ordinací spoustu papírování a zároveň mnoho těžko řešitelných situací, protože získat souhlas od druhého rodiče v případě, že se rozvedli, bylo těžké, zvláště pokud dotyčný žije například v zahraničí či prostě ostentativně dával najevo nezájem.
K tématu: Nedotažený zákon komplikuje zdravotní péči o děti
Nově poslanci odsouhlasili, že stačí, aby dítě s léčbou souhlasilo samo, pokud je na to dostatečně rozumově vyspělé. V novele zákona o zdravotních službách se doslova píše: „Při poskytování zdravotních služeb nezletilému pacientovi je třeba zjistit jeho názor na poskytnutí zamýšlených zdravotních služeb, jestliže je to přiměřené rozumové a volní vyspělosti jeho věku.“ Náměstek ministra Martin Plíšek během schvalování změn řekl tisku, že přesnou věkovou hranici do zákona úmyslně nedávali, protože je třeba vše posoudit na základě aktuální situace a u konkrétního dítěte.
Novela na druhou stranu zbavila lékaře povinnosti psát do zdravotnické dokumentace dítěte rovněž jeho názor na léčbu, což bylo pravidlo zavedené spolu s nutností získat k ní souhlas od obou rodičů. Ti oba museli od dubna letošního roku souhlasit třeba s každým nepovinným očkováním či nastřelením náušnic. Dá se čekat, že senát i prezident novelu rovněž podpoří a bude tak platit co nejdříve.
Drahé a nefungující zdravotní knížky
Zatímco mizerný zákon o povinném souhlasu obou rodičů lidem i doktorům především otravoval život, byť v krajním případě ho mohl i ohrozit, jiný zdravotnický kiks systém připravil o dost peněz. Řeč je o systému elektronických zdravotních knížek IZIP, který vzal definitivně za své, ačkoli do něj největší pojišťovna, VZP, postupně během několika let napumpovala dvě miliardy korun. Šlo přitom de facto o soukromý projekt, společnost IZIP, která vše provozovala, vznikla původně jako společnost s ručením omezením, později se změnila na akciovku. Do projektu se jednak zapojilo jen málo lékařů a pacientů, navíc výměna dat mezi zdravotníky, což měl být jeden z hlavních cílů IZIP, v podstatě nefungovala. Vyšetřování a audity mimo jiné ukázaly, že přes IZIP do velké míry jen proudily peníze, které mizely v jiných firmách.
Neznamená to však, že zdravotnické knížky, nebo přesněji elektronická dokumentace snadno sdílená různými lékaři či pojišťovnami, je definitivně minulostí. Ministerstvo zdravotnictví už totiž začalo platit nový projekt, který by měl ten minulý nahradit a navíc za méně peněz. Měl by stát 400 milionů korun, zatím se ve výběrovém řízení bude hledat provozovatel, fungovat by měl od roku 2015. Ještě o rok dříve by měl být zavedený povinný elektronický recept, který by měl zabránit podvodům s předepisováním léků, protože půjde snadno zkontrolovat, jaký lékař komu co předepsal.
Co je letos jinak: lázně, nemocnice a konopí
Už od října platí změny v lázeňské péči, získat poukaz na plně hrazené lázně neboli křížkové je mnohem těžší. Navíc se jejich délka změnila ze čtyř na tři týdny a pacienti si na ně musí vzít dovolenou, dříve byl pobyt „na neschopenku“; také lázně příspěvkové se zkracují a to ze tří týdnů na dva.
Více o změnách: Lázně na pojišťovnu? Od října jen výjimečně
V letošním roce pokračuje plán na snížení počtu lůžek v nemocnicích, kvůli němuž některé menší nemocnice skoční úplně, jiné se zásadně zmenší. Cílem je, aby menší zařízení poskytovala především méně specializované zákroky, zatímco za špičkovou péčí se bude jezdit do velkých fakultních a podobných nemocnic.
Nemocnice ovšem tvrdí, že tyto škrty spolu s menším přísunem peněz od pojišťoven zapříčiní, že v nich pacienti například na plánované zákroky budou muset čekat déle. Ve skutečnosti se přitom mají na základě úhradové vyhlášky čekací doby na operace, jako je třeba plánovaná výměna kyčelního kloubu nebo operace šedého zákalu zkrátit, u kyčlí například z dosavadních 78 na nejvýše 52 týdnů. Hlídat by to měly zejména zdravotní pojišťovny, které by v případě většího prodlení měly zajistit a zaplatit výkon svému klientovi v jiném zdravotnickém zařízení.
K tématu: Čekací lhůty na vyšetření a operace – povinně a k ničemu?
Poměrně malá, ale celkem přelomová je další změna. Lidé, kterým například od bolestí při roztroušené skleróze, rakovině či úporných migrénách pomáhá konopí, si ho budou moci například ve formě tablet legálně na předpis koupit v lékárně. Bude to však i vzhledem k tomu, že se bude dovážet, dost drahé – pro jednoho pacienta to může znamenat i několik tisíc měsíčně. Pěstovat si pro léčebné účely vlastní trávu bude ale i nadále zakázáno. Dosud byly volně k mání jen například masti s technickým konopím, které však neobsahuje psychotropní látku THC.
Čtěte dále: Každý nemocný má mít své konopí
ČLÁNKY DO MAILU