ten posledni odstavec je perla.
o co jeste by se mel zamestnavat postarat? zamestnava snad bandu nesvepravnych individui nebo zamestnance s mozkem? jsou to snad vsechno dospeli lide a dokazou se sami naobjedvat ne? nebo by jim mel vozit jeste vecere domu a kontrolovat zda dojedli?
toto je dukaz mysleni, ktere nasi spolecnost pohrbiva, o vse postarame, vsude vas dovedeme za rucicku, netreba pouzivat vlastni hlavu.
U nás dokonce zaměstnavatel podporuje teplé jídlo na pracovišti, máme dotovaný oběd za 20,- vaří dobře i zdravě, výběr ze 4 jídel a stravovanost nedosahuje ani poloviny zaměstnanců ( máme celkem cca 900lidí). To mluví za vše, zaměstnavatel se občas může rozkrájet a je to k ničemu...
Tohle taky nechapu. Normalne se najist je snad bezna vec, nevim co na tom resit. Samozrejme ne vsude je idealni nabidka obedu, v mnoha restauracich se stale spatne vari nebo se tam huli i pres obedy (to lze v lete resit zahradkou, v zime jidlem s sebou - to uz restaurace umi, idealne hlasovat nohama).
Mozna je problem v tom, ze lide nejak nechapou, ze jidlo se kupuje za penize. Za ty same penize, za ktere se nakupuje ostatni zbozi. Vsechny ty nesmyslne stravenky, kde si lidi mysli ze maji neco "levnejsiho" nebo jim na to nekdo "prispiva" jsou kravina. Naopak plati jeste zbytecne stravenkove firmy.
Stacilo by zmenit zdejsi zakony, aby mohl zamestnavatel uplatit jako naklad i cast vyplacene mzdy na stravovani nebo jeste lepe snizit vsechny ty silene odvody. Jenze stravenkove firmy to budou mit dobre prolobovane ...
Takze jeste jednou pro zamestnanace: obedy se jako vse ostatni nakonec kupuji za PENIZE. Ze vam nekdo misto nich dava predrazene papirky neni podstatne a jeste tvrdi ze na neco "priplaci" je blbost, naopak vy si priplacite za zbytecne stravenkove spolecnosti.
Zaměstnavatel se starat nemusí, bohatě postačí, když nebude překážet.
Mnozí zaměstnavatelé svým zaměstnancům vyloženě hážou klacky pod nohy např. ve formě zcela nahodile rozdělovaných přestávek (v důsledku čehož nejen trpí stravovací režim, ale zároveň není možné objednat si dovoz jídla předem na konkrétní hodinu). Že u některých zaměstnavatelů existují zákonné přestávky pouze na papíře, to celé věci taky nepřidá. A najít zaměstnavatele, který by zaměstnanci umožnil sníst si v klidu beze spěchu přesnídávku, oběd a posléze ještě svačinu, to už je vůbec skoro nemožné.
Otázka oběda je z velké části otázka kultury a ničeho jiného. Trochu si zageneralizuji - na jihu je zvykem bohatý i několikahodinový oběd a po něm siesta; v zemích jako Británie a Holandsko je k obědu studený sendvič přímo na pracovišti; v Česku je oběd typu toho nejhoršího školního stravování s důrazem na cenu.
Pokud v té studii nebudete srovnávat stravování zaměstnanců a stravování ostatních, tak vliv zaměstnavatele a stravenek atd. prostě neodstíníte.